Valachiho svědectví

Standardně dobrý film, kde je standardně vše dobře zvládnuto, neodejdete od toho. Nejedná se o nějaký umělecký počin ale o zručně provedenou práci. Ch. B. tu není žádný batman ani mstitel jako v mnoha filmech, je to člověk, který napráskal mafii FBI. Je to můj oblíbený snímek z dětství a ani po letech mě nezklamal. Tedy doporučuji. (09.04.2007)

První věta Maasova dokumentárního románu je jedno z nejlepších literárních otevření, jaké jsem zatím zaznamenal. Skutečný příběh převedl T.Young adekvátně do filmové podoby a Bronson zde vytváří jednu ze svých nejlepší kreací v titulní roli muže, který se z prostého mafiánského poskoka během 30 let vypracoval na trochu lepšího mafiánského poskoka a nakonec byl nucen zpronevěřit se přísaze, aby si zachránil život. (25.08.2010)

Charles Bronson je prostě Charles Bronson, kdo jinej by mohl udat mafii policajtům a to opět ve velkém stylu. V perfektně vystavěném příběhu sledujeme kariérní růst Joa Valachiho v jedné z nejobávanější organizací podsvětí a to Cosa Nostry. Valachi se k organizaci dostává díky své chladnokrevnosti a neposeroutkovstí, čímž ohromí členy mafie ve věznici a po propuštění je mu náruč organizace otevřená. Během více než dvouhodinovému příběhu, který již pod policejní ochranou vypráví, může divák zažít vzestupy a pády hlav organizace v čele s božským Lino Venturou, který se ve snímku ovšem krčí ve stínu Charlese Bronsona – tohle je prostě jeho film. I přes svou stopáž snímek nenudí a dokáže diváka strnout až do hořkého konce, ke kterému dochází po vystřílení hromady kulek a tuny projevů nefalšované vnitro organizační úcty. Luxusní výprava a hudební doprovod jen ozdobují tenhle gangsterský opus velmi často poměřovaný s Coppolou. Srovnání není na místě, zde se totiž vypráví reálný příběh plný strachu a krve díky porušení přísaze Cose Nostře. Nakonec hodnotím plným počtem. (29.12.2012)

Nechtěli pravdu, ale gangsterskou historku. Toto Bronsonovo povzdechnutí na konci bohužel přesně vystihuje tento film, který neví zda být bulvárem či seriózním pohledem na Cosa Nostru. Ovšem oproti mytologickému Kmotrovi Maria Puza je tu naštěstí mnohem více cynismu (Venturova patetická řeč o přátelství) a odpudivého násilí (nikoli estetizovaného). (16.10.2011)

Někomu asi filmy o mafii připadají hodně fajn, mě nebaví. Tady se navíc neděje nic než pár stříleček do nebránících se, a jedna chuťovka v Joeově podniku, kterou bych si kdykoliv rád odpustil. Hlavní postavy sledujeme asi 40 let, během niž se vizuálně změní asi o deset... Skvělý Švehlík a jinak věkově naprosto neodpovídající dabéři (Rous, David Prachař, Pantůček, Radovan Vaculík) na o generaci starší herce, a každý asi osmnáct postav. (12.11.2016)