Pozdní léto

Nevím, co si mám myslet. Bylo snadné získat dítě z dětského domova a ještě snadnější ho tam vrátit. Vzít si dítě na zkoušku. Co to má jako být? Dítě není hračka, které se člověk zbaví, když ho omrzí. Takhle byl vylíčen komunismus v tomto filmu. Otázkou však je, zda-li to tak opravdu fungovalo. Já byl tehdy ještě na houbách, takže to nedokážu objektivně posoudit. (25.10.2017)

Již první tóny ústřední melancholické melodie Luboše Fišera jakoby dávaly diváku najevo, že ho čeká silný citový zážitek. A stačí jeden pohled na malého Michala Suchánka, a člověk je skoro naměkko. Postavě Karla to trošku nepochopitelně dlouho trvá, než se přestane chovat jako psí čumák. Jeho strach, "že to nedokáže" a "že to nepozná" lze ale přesto lidsky docela chápat. Mistr Hubač to každopádně celé moc pěkně napsal. Silné jsou hlavně dialogy Valy s Galatíkovou, kde člověk musí obdivovat hlavně tu neskutečnou toleranci Věry vůči Karlovi. Galatíkové tyhle typy rolí uvážlivých žen vždy moc dobře šly. Pěkným protipólem morouse Valy je roztomile vznětlivý a citově angažovaný "dědeček" Ladislava Peška. (12.12.2022)

Příběh o človíčkovi s kufříkem, který převážně čeká na rozhodnutí druhých. Opuštěn a zavalen různými názory se nakonec rozhodne jednat sám. Velmi silný závěr byl celých 84 minut na spadnutí a i když je scénář možná až moc rodinný, kombinace lehkého humoru a silného dráma s vynikajícím hereckým obsazením funguje dokonale. Nenápadná TV inscenace ze sedmdesátých let strká do kapsy většinu současných pokusy diváka dojmout. (27.10.2013)

Film o tom,jak je těžké vyrovnat se s tím,že člověk nemůže mít dítě.Pro tyto lidi pak přichází na řadu adopce a to přináší otázky jestli to vysněné děcko bude podle představ a jestli vůbec člověk zvládne rodičovství jako takové.Tento snímek se vám snaží na tyto otázky odpovědět.Hlavně Jiří Vala v hlavní roli je vynikající.Za mě celkově 85% a pět hvězd. (13.11.2015)

Malý, ale velmi lidský televizní film podle scénáře Jiřího Hubače. Je zajímavé, jak se u mě coby diváka vyvíjí s postupem času percepce tohoto snímku - dřív jsem tenhle televizní film vnímal jen jako citové vydírání, teď na prahu padesátky mi najednou ten samý snímek připadá jako citlivá sonda do bezútěšnosti bezdětné rodiny a ještě bolavější vhled do reality ústavní výchovy - místo konejšivé náruče (byť třeba náhradních) rodičů studené sevření dětského domova... (16.12.2022)