Pozdní léto

Poctivý český film z dob, kdy se to ještě umělo. Velmi emotivní záležitost, na které by si leckdo vylámal zuby, ne tak Antonín Moskalyk. Obsazením spolehlivých herců dosáhl vynikající realističnosti, zkrátka jsem mu to zobal z ruky. Nic nám divákům není podsouváno, závěr si každý musíme udělat sami. A tak to mám rád...90% (17.06.2012)

V 74.-tom, to sa mi narodila dcéra, akurát jej išli zuby, mrnčala, bola nesvoja a dávali tento film. Nič som z neho nemal. Vďaka ČT ho dávali nedávno a mne sa vrátili spomienky na časy keď som kvôli malým deťom nedopozeral čiernobielu televíziu. Krásna - nostalgická spomienka na Hubačove scenáre a hercov toho obdobia. (19.08.2018)

Jiří Hubač - Antonín Moskalyk - Luboš Fišer. O civilní a lidský zážitek je postaráno. Do toho naprosto přirozené herecké tváře Věry Galatíkové a Jiřího Valy jako manželské dvojice, které si chtějí adoptovat malého chlapce z dětského domova (výborně a přirozeně zahraného mladičkým Michalem Suchánkem) a otce a matky Věry v podání Ladislava Peška a Dany Medřické jsou ukázkou charakterního a uvěřitelného herectví, které zmíněným hercům prostě věříte a zobete z ruky. Tohle jsou televizní filmy, které nikdy nezestárnou. Jiří Hubač byl mistr ve vyprávění a jeho interpretace jsou nesmrtelné. Moc mě dostala třeba věta Ladislava Peška, když se vrátí domů ve veselé náladě a povídá : " Když Tě potká štěstí, musí radost ven a když musí ven, něco musí dovnitř. " Geniální. (04.10.2015)

Velice hluboký snímek o 7 letém klukovi ,kterého si chtějí vzít bezdětný rodiče,ale majího na víkend a pak ho vrátí ,protože jim to nák neklape. Babička s dědou jsou proti ,ale přesto ho tam děda zpátky odváží. Nakonec chlapec ,krerému všichni říkají ,že ho vrátili a už ho nechtějí ,přesto uteče zpátky za náhradní rodinou a ty konečně pochopí ,že k nim patří a už si ho nechají. Je to hodně dojemný snímek o lidské lásce a pochopení. Za zmínku stojí výkon Dany Medřické a Ladislava Peška. (17.08.2008)

Nedělám to často, ale tenhle TV film jsem si pustil jen ze zájmu o téma. Presto, že mám tři děti a sedm vnuků mám pocit, že jsem tu (viz téma) něco zmeškal či zameškal. Moje babička měla čtyři kluky a ještě si vzala sirotka. Snad je to důvod a zároveň omluva. Vstup do filmu je impozantní. Pak se to poněkud ztrácí a ředí. Happy end pak opět svědčí o scénáristově zkušenosti. Přestože je film poplatný době, i když se zcela vyhne ideologii, jádro problému u lidí přetrvává - a u zvířat nejspíš také. (11.12.2022)