Reklama

Reklama

Roku 1607 připlouvá do Nového světa ke břehům Virginie anglická loď. Na její palubě se nachází spoutaný kapitán John Smith (C. Farrel), který má být krátce po přistání popraven za pokus o vzpouru. Je však velitelem výpravy, kapitánem Christopherem Newportem (C. Plummer) omilostněn a pověřen navázáním kontaktů s místními domorodci a získáním zásob pro nadcházející zimu. Na své cestě je zajat a život mu zachrání dcera indiánského náčelníka Pocahontas (Q. Kilcherová). Oba se do sebe zamilují, Smith Pocahontas učí svůj jazyk a ona mu zase ukazuje krásy svého světa. Jejich láska je však ohrožena, když začnou narůstat konflikty mezi nově vzniklou kolonií Jamestownem a indiány, které přerostou v otevřený boj… (Česká televize)

(více)

Videa (2)

Trailer 1

Recenze (641)

Reiniš 

všechny recenze uživatele

Krásná lyrická love story, ve které nejde ani tak o historické reálie jako spíš o city a emoce. Vyzdvihnout musím i excelentní výkon Q'Orianky Kilcher, která leckdy zastiňuje i své zkušenější kolegy. Malick natočil "jiný" historický film než na jaké jsme zvyklí. Jiný ovšem neznamená špatný, právě naopak. ()

Eddard 

všechny recenze uživatele

Nechtělo se mi věřit, že se jedná o hollywoodskou produkci. Dvě a půl hodiny se táhnoucí příběh je rozdělen do dvou částí - první o nečekané a o to silnější, zuřivější a romantičtější lásce, druhá o citu, který roste a vzniká z rozumu. To všechno na pozadí paneneské přírody snímané úžsnou kamerou a za doprovodu těžko popsatelné, éterické hudby. Oba mužští představitelé, tedy jak Farrell, tak Bale odvedli slušnou práci (hlavně Colin se svými temnými, osudovými pohldy bude pravděpodobně slavit úspěchy u dámské části obecentsva), zdaleka nejvíc pozornosti na sebe ale strhává mladičká (v době natáčení patnáctiletá) Q´Orianka Kilcher, která je nejen milá a pěkňoučká, ale dokáže vykouzlit i hodně procítěný výraz, čehož bylo třeba. Člověk se musí chtě nechtě podivovat nad způsobem Malickova vyprávění. Ten v něm totiž ponechává obrovské mezery, spoustu důležitých věcí a faktů (i o hrdinech samozných) nechává zahaleny, co se užití filmového času týče, skáče v něm bez upozornění klidně o celé roky... A hlavně - vypráví dlouze. Jakkoliv jsem tedy chrochtal blahem (Nový svět jsem viděl na velkém plátně v Hradišti) nad skvostnými záběry přírody, kdy slunce zlatilo celý obraz a do toho explodovala jedna z éterických klasických skladeb, pomalounký a křehký příběh mi zdaleka nenabídl tolik, abych se v některých pasážích nenudil. 70% ()

Reklama

Anthony 

všechny recenze uživatele

Nejvíce asi zaujme nádherná vizuální stránka filmu a zvláštní atmosféra. Celkově má snímek tolik úžasných scén, že mi až tak nevadila ani dlouhá stopáž, ovšem při jednoduchosti příběhu by to mohlo být trochu kratší. Hudba James Hornera je opět jednou zase silně vykrádající jeho předchozí díla - nejčastěji jsem slyšel náběh ke Statečnému srdci nebo k Legendě o vášni a působilo to na mě spíše rušivě. ()

Matty 

všechny recenze uživatele

Filmy Terrence Malicka není snadné mít rád, ale když k nim jednou najdete cestu, je těžké je nemilovat.___ Nový svět po prvotním zklamání nedokážu vnímat jako klasický film, spíše jako svědectví o světě formou oživlých nástěnných maleb. Nedokážu jej (krom předchozích snímků téhož tvůrce) k ničemu přirovnat. Nedokážu jej pochopit. Nechci jej pochopit. Největší chyba, kterou jsem během prvního sledování Nového světa udělal, byla právě snaha přistupovat k němu racionálně, ale on nemá být chápán, nýbrž prožíván.___ Ve snaze vidět normální film, který míří z bodu A do bodu B vyznívá Nový svět jako zdlouhavá procházka galerií. Sebekrásnější obrázky po čase omrzí. Onen „fígl“ (alespoň v mém případě) paradoxně spočíval v akceptování vršení zmíněných obrázků coby formy vyprávění. Malick vlastně bourá klasickou narativní strukturu, rezignuje na souvislé vyprávění příběhu a nahrazuje jej obsahově nezajímavými fragmenty, z nichž si každý divák musí odvodit to podstatné.___ Takto „vyextrahovaná“ verze známé legendy o indiánské princezně Pocahontas (přirozený půvab Q'Orianky Kilcher jakoby odrážel krásu okolní panenské přírody) nesedne zdaleka každému, ale každý ji dokáže bez problému pochopit. Ač sám profesor filozofie, do svých děl Malick zřídka implantuje nějakou filozofii. Také Nový svět je dílem tuze prostým (nikoliv hloupým), oproštěným od všech výrazových prostředků moderní kinematografie, přes které se musíte k ryzí podstatě obrazu dopracovávat jako poutník bloudící změtí uliček. Teď a tady vidíte tohle a tohle a buď se vám to zalíbí a nějak to na vás zapůsobí, anebo režiséra počastujete nějakým nehezkým invektivem, doufaje, že propříště dá přednost privátní meditaci někde na Aljašce.___ Malick svým postavám jen málokdy umožní dialog tváří v tvář, drtivě převažují dlouhé voiceoverové monology, umístěné mimo obraz, mimo čas a tudíž věčné. Na začátku a na konci použitý, neustále a přitom vůbec gradující motiv z Wagnerova Prstene Nibelungů může být iritující, ale stejně tak může přesně rezonovat s fyzickým stavem, do něhož nás režisér chce ukolébat. Totiž do osvobozujícího transu. ___ Diváky z větší části odmítnutý, kritiky zbožňovaný i odsuzovaný a o patnáct minut zkrácený, takový je Nový svět, jenž si cestu do našich kin hledal celé tři roky. Co mě opravdu mrzí – Malick pravděpodobně natočil přesně to, co natočit chtěl a zase pár let potrvá, než natočí něco dalšího. Je snad příliš troufalé pojmout výpravný velkofilm za 30 milionů dolarů (což, přiznejme si, není žádná suma) jako experiment (ve skutečnosti návrat ke kořenům)? Ano, ale existuje-li něco jako souznění člověka s přírodou skrze film, je tím filmem Nový svět. 90% Zajímavé komentáře: Lima, Shushika, Marius, Ai.ma, Zóna, curunir, Chrysopras, Dimo ()

emma53 

všechny recenze uživatele

Na Malicka musí být asi člověk i správně naladěný a to já včera nebyla. Má jiný způsob předložení svého scénáře, svých představ, snů a tužeb, které Novému světu dávají tu správnou atmosféru a to nesmím zapomenout na nádherný podkres Hornerovy hudby a krásné exteriéry. Dokonce do jedné z rolí obsadil i svojí ženu. Snad si dám jednou repete a budu to sledovat jeho očima, protože například film K zázraku mě téměř uhranul svou poetičností......... ()

Galerie (38)

Zajímavosti (35)

  • Přestože Christopher Plummer považuje Malickovy filmy za poetické obrazy, ve chvíli, kdy zjistil, že byly některé jeho emotivní scény z filmu vystřiženy, napsal režisérovi rozhořčený dopis, kde údajně také stálo: "Jsi strašně nudný a rychle si sežeň scenáristu." Tím údajně jeho spolupráce s Malickem skončila. (Brousitch)
  • Hlavní motiv filmu - záchrana John Smitha (Colin Farrell) Indiánkou Pocahontas (Q'orianka Kilcher) - se možná nezakládá na pravdě. Ve svých prvních cestopisech vydaných krátce po předpokládané záchraně v letech 1608 a 1612 se o ní Smith vůbec nezmínil a učinil tak až poté, kdy se Pocahontas stala slavnou díky své návštěvě Anglie. (kenny.h)
  • V Tokiu byl film uveden ve formátu podobném Smell-o-Vision, který byl vynalezen a také víceméně zanikl v 60. letech. Sedm vůní, které během filmu Nový svět vydávala zařízení instalovaná pod sedačkami, mělo podpořit a zvýraznit divácký zážitek. Milostné scény doplňovala květinová vůně, zatímco mátu a rozmarýn ucítili diváci ve scénách vypjatých. (hippyman)

Související novinky

Malick se rozjíždí

Malick se rozjíždí

05.02.2010

Ještě ani neměla premiéru jeho „kosmická óda na život“ s Bradem Pittem a Seanem Pennem The Tree of Life (vlastně se vůbec neví, kdy by měl být film uveden, protože nemá distributora), a Terrence… (více)

Projekt 100 pro rok 2008

Projekt 100 pro rok 2008

29.11.2007

V první půli příštího roku připravila Asociace českých filmových klubů už 14. ročník Projektu 100, který nabídne do české distribuce dalších deset kvalitních a celosvětovou kritikou oceňovaných… (více)

Malickova Fontána?

Malickova Fontána?

02.11.2007

Když už Terrence Malick jednou za pár let něco natočí, i přes zdánlivě tradiční náměty to nikdy není typický hollywoodský výplach. S tím bohužel ruku v ruce kráčí fakt, že si jeho filmy těžko hledají… (více)

Reklama

Reklama