Nový svět

Tento film jsem viděla poprvé před nějakými třemi, nebo čtyřmi lety, tenkrát jsem u něho usnula. Na filmy Terrence Malicka se člověk nemůže dívat jakýkoliv den, musí na ně mít opravdu náladu a už tak nějak tušit, do čeho jde. Poslední dobou jsem na Malickově vlně a tak jsem filmu dala druhou šanci, dobře jsem udělala. Nový svět je těžko uchopitelný snímek, nemá klasickou vyprávěcí koncepci, příběh je vyprávěn pomocí obrazů a občasných vnitřních monologů postav. Slovy se zde zbytečně neplýtvá. To, co jsem zažila během prvních čtyřiceti pěti a posledních patnácti minut se jen těžko popisuje. To byla zkrátka nádherná poezie, nevnímala jsem svět okolo a jen jsem žasla nad tou krásou, která byla přede mnou. Film plný nádherných myšlenek, to už je ale tak nějak v Malickových filmech pravidlem. Škoda té prostřední části, kde se toho možná Malick snažil zobrazit příliš, ale pro mě už tady vznikla jen klasická love story, kde už jsem úplně nedokázala všechno vnímat tak do hloubky, jak by to asi pan režisér chtěl. K dokonalosti mi ale chyběl vážně kousek. Jsem strašně ráda, že existuje režisér, který kašle na všechna pravidla, točí si po svém a vůbec neřeší diváky. Ještě radši jsem ale, že patřím mezi tu skupinu, která jeho díla dokáže řádně ocenit a dokáže si je vychutnat. (22.08.2011)

K filmům, usídlených v žánru "dobrodružný" či "historický" s dlouhou stopáží a s modrým hodnocením, jsem vždy zachovávala podvědomý lehký odstup a počáteční obavy. Nový svět byl jednou z výjimek, kdy jsem příliš neočekávala, a poté jsem byla více než potěšena. Osídlování neznámého území obývaného indiány je linie sama o sobě poněkud nevýrazná. Ovšem Colin Farrell a mě zcela neznámá Q'Orianka Kilcher, který byla dokonale krásnou indiánkou (nedokázala jsem si v této roli vzpomenout na žádnou herečku, která by zde seděla lépe) společně táhnou celý film. Svým příběhem, obdařeným krásou, něhou a láskou, utlačují možné viditelné i skryté nedostatky tohoto výpravného příběhu. Dalším okouzlujícím prvkem jsou myšlenky a slova pronášená Smithem a Pocahontas, jež splývají v působivý poetický zážitek. Jako poměrně závěrečnou postavou se objevil Christian Bale, v jehož každém úsměvu budu stále vidět ten zlomyslný a šílený úsměv Patricka Batemana. Jeho postavu jsem si příliš neoblíbila z důsledku mého skromného přání, aby Pocahontas skončila v objetí kapitána Johna Smithe, a jejich láska tak mohla být naplněna (jak patetické, ale v tomto případě zkrátka nemohu jinak). Nakonec došlo i na mé ronění slz. Příběh lásky na dvou zcela odlišných březích. "Láska. Máme ji popřít, když nás navštíví? Máme odmítnout dar, který dostáváme? Nic jiného neexistuje.", "Myslel jsem, že je to jenom sen. Tehdy spolu v těch lesích. Ale jenom to jediné byla pravda." (29.12.2009)

║Rozpočet$30milionov║Tržby USA $12,712,093║Tržby Celosvetovo $30,536,013▐ Tržby za predaj DVD v USA $8,193,381 //počet predaných kusov 485,313║ Nevšedný rozprávač ako Terrence Malick stvoril ďalší nezabudnuteľný citlivo spracovaný vizuálny skvost. Priamočiare rozprávanie príbehu o láske medzi kolonizátorom a indiánkou ide rovnomerne s krásnym snímaním obrázkov a s doprovádzanou hudbou od Jamesa Hornera. Po hereckej stránke opäť dosť bohaté zastúpenie ale aj herecky výborne zahrané - hlavne Colin Farrell, Q'Orianka Kilcher a tiež aj keď na menšom priestore Christian Bale. /80%/ (18.11.2007)

Přestože Terrence Malick točí v podstatě stále dokola o tom samém a jediném, jedna věc se změnila, Malick pomalu přestává točit pro diváky a začíná točit jen pro sebe. Je to v principu čirá lyrika, když předtím se jeho filmy daly považovat za vyhraněně lyricko-epické. Malickovy filmy do této doby byly o sdílení i sdělení, nyní tu ovšem zůstalo jen sdílení a opouštění epické složky je zjevnou cestou od diváka. Formálně je v Novém světě stále zřetelný Malickův úchvatný umělecký rukopis, jen se zásadně změnila teplota barev, teplé odstíny předešlých filmů (nejvýrazněji v Nebeských dnech) vystřídaly ty studené, zůstaly typické kamerové jízdy a vlnící se tráva, nádherná hudba, Malick stále promlouvá především silou obrazů než slov, vypráví pomalu, až meditativně a důležitým faktorem je u něj kontemplace. Přibyla ale melancholie a jakási emoční clona pramenící z hlubokého vnitřního smutku. Typickým prvkem je také komentář a vnitřní monology hlavních postav, přičemž přestává být důležité rozdělení na pásmo vypravěče a pásmo postav a vše se trochu slívá. Škoda až přespříliš rozvolněné stopáže a některých pasáží vprostřed snímku, kdy jsem se vysloveně nudil, bez nich bych byl opět fascinován. Fascinován nádherným příběhem o střetu civilizací, lyrickou skladbou o největším z citů, nadčasové a svým dobovým ukotvením tolik symbolické etudě o lásce, filmové milostné lyrice. Ta byla vpravdě nádherná, leč nemohu se zbavit dojmu, že sám autor by měl být trochu uvážlivější při volbě poměru délky a lyričnosti svého filmu... (10.01.2012)

Krásná lyrická love story, ve které nejde ani tak o historické reálie jako spíš o city a emoce. Vyzdvihnout musím i excelentní výkon Q'Orianky Kilcher, která leckdy zastiňuje i své zkušenější kolegy. Malick natočil "jiný" historický film než na jaké jsme zvyklí. Jiný ovšem neznamená špatný, právě naopak. (19.09.2007)