Tajemství slov

"Jak se jmenujete? Když mě ted držíte za péro a čůrám tu před váma tak bysme si mohly říkat křestníma jménama a možná že taky můžeme začít novej život, vzít se a mít kupu dětí." ... Vrtná plošina je to pravý místo pro Hannu. Tam konečně potkává pár lidí, kterým nevadí její ticho. Tam taky poznává Josefa, svého nejvěrnějšího posluchače. Sarah Polley mě zaujmula už ve filmu Můj život beze mne a Tim Robbins s jeho nepřehlédnutelnou výškou, tetováním a šedinama mě tady přijde neskutečně přitažlivý. (11.03.2013)

Velmi silný komorní příběh. Pořád mi to připomínalo film Prolomit vlny Larse von Triera, ale bylo to asi jen tou vrtnou plošinou na moři, protože jinak jde o zcela jiný film. Oba skvěle minimalisticky zahraní hlavní představitelé si v sobe nesou těžké trauma a bylo nejspíš dílem prozřetelnosti, že se jednoho dne setkali. Vskutku lahůdka pro náročnější diváky. (28.02.2015)

Silný příběh, tragické lidské osudy itrovertní cizinky Hanny, která nechce prozradit nic ze své minulosti, a zraněného extroverta Josepha, který je připoután na lůžko a je odkázán na Hanninu pomoc. Postupně se jejich životy přibližují a navzájem do sebe pronikají. Moc se mi líbila atmosféra na těžební plošině, kde se vetšina filmu odehrává. Sem se uchylují podivné existence, samotáři a podivíni, kteří se cítí dobře jen když je od ostatních lidí odděluje velká vzdálenost a hučící moře. A zde si každý může najít svůj kousek štěstí. (07.01.2010)

Docela složitý příběh, o složitém nitru dívky, která si hodně prožila a o muži, který má jedno velké tajemství, co ho trápí. Ani mi nepřipadalo, že se koukám na film, spíš jen na zajímavý příběh dvou lidí, kterí k sobě našli cestu a zamilovali se do sebe. Měla jsem pocit, jako by byl film jen převyprávěný zážitek, který nám oba herci znovu přehrávají a proto každý okamžik působí neuvěřitelně přirozeně. A proto vnímáme silné emoce ve slabém prostředí jako dominantu celého filmu, prožíváme s nimi jejich osudy i náklonnost a pouto, které mezi nimi vzniká. Ze začátku vypadal život Hany dost nevýrazný a proto jsem se do něj nedokázala vcítit, časem však přišly dojemné, upřímné, ale také komické scény, které mě uvrtaly do sedačky. A i když ve mě TAJEMSTVÍ SLOV vyvolalo příznivou odezvu, nemyslím si, že se na něj hodlám v nejbližší době koukat, protože je to ten typ filmu, který vás znova nepřipoutá a neosloví, protože u něj musíte přemýslět, rozhodně ne na odpočinek. (03.04.2009)

Příběh, odehrávající se na ropné plošině uprostřed němého oceánu, plný hledání se a porozumění. Setkání s Hannou, hluchou dívkou, jejímž hlavním nepřítelem je čas, proti němuž tak usilovně bojuje, ve mně vyvolal cosi nepopsatelného. Nechce být zastižena byť jen chviličkou, ve které by se vracela ke hrůzným vzpomínkám. Její neúprosný zápas s časem je vypodobňován v několika scénách, kdy dívka dělá věci naprosto bezúčelně. Proč kostky mýdla vyskládané až příliš pečlivě? Proč následně po vyšití ubrousku látku vyhodí? Jen prázdný nudný život plný stereotypu a žalostného volání o pomoc, který mi přivodil zvláštní pocit na duši. Snad se ten druh prázdnoty přesunul i na mě, snad to byla lítost či náznak bolesti...Když žena dostane příležitost pečovat o popáleného a dočasně neslyšícího muže, nabídku ihned přijímá. Hanna, skoupá na slovo, jen málokdy odpoví zvědavému Josefovi. Je nám servírován intimní rozhovor, který jsem hltala plnými doušky a s nadějí hledala mezi řádky. Možná že právě handicap těchto dvou úplně odlišných lidí je natolik sblížil. Jako voda v moři, dál plyne i příběh dvou smutných postav, tak alarmujících lidských životů. Vyvíjející se vztah mezi nimi je křehký jako motýlí křídla. Odhalují svá tajemství, až nakonec zjistí, že by navzájem mohli zasytit ten citový hlad. (02.03.2008)