Tristram Shandy

Jeden z nejoriginálnějších a nejvtipnějších filmů poslední doby. Michael Winterbottom dokazuje, že je jedním z nejzajímavějších režisérů současnoti. Prolínání fikce a reality je zde ještě dokonalejší než u Nonstop párty. Herecký ansámbl v čele s vynikajícím Cooganem se nebojí dělat si legraci z ničeho, ani sám ze sebe. A to říkám i přesto, že jsem literární předlouhu nějen nečetl, ale dokonce (rouhání!) vůbec neznal. (27.09.2006)

Michael Winterbottom patří mezi nejzajímavější režiséry, které jsem na MFFKV objevil… Z filmu Code 46 jsem byl nadšen, Devět písní se mi moc líbilo, Cestu do Quantanama považuji za ideologicky mimořádně problematický, ale opět skvěle natočený film a z Tristrama Shandyho jsem opět nadšen. Už od prvních záběrů snímek zdánlivě aplikuje brechtovský model, kdy je divákovi neustále připomínáno, že sleduje film… Poté zpochybňuje jednu vyprávěcí linii za druhou, jedna rovina reprezentace proniká do další, a když už se vzdáte možnosti, že byste se napoprvé mohli v těch vyprávěních ve vyprávěních ve vyprávěních vyznat, vyskočí film z roviny "adaptace knihy" do roviny "filmaři se pokoušejí zfilmovat nezfilmovatelnou knihu". Z objektu sledování se stává objekt vyprávění a do popředí vystupuje sám štáb v čele s hercem Stevem Cooganem... Přechod do filmu o filmu a sledováním zoufalství filmařů při adaptaci knihy, která je filmařsky jen těžko uchopitelná, aniž by se samotný děj knihy stal zcela okrajovým, považuji za geniální filmařský nápad a snímek sám z tohoto občas až absurdního vztahu dvou světů dokáže vydolovat maximum. Mimořádně rychlý film inscenuje jednu absurdní rovinu za druhou, postavy/herci nepřestávají mluvit a snímek vytváří další podzápletky z prostého porovnávání různých skutečností a jednotlivostí. Vztah film/kniha je postupně rozšířen na vztah realističnost/nadsázka, umělecký film/zábavný film, vysoké podpatky/nízké podpatky, nehledě na neustálé rozmíšky mezi herci v hlavních/vedlejších rolích (podle toho, koho se zeptáte). Vynikající je však hlavně nápad v úplném závěru, kdy si najednou nejste jistí, co vlastně celý štáb v projekční místnosti sledoval… Pevně doufám, že Tristram Shandy bude konečně ten první Winterbottomův film, který by mohl být zakoupen i do naší distribuce. Je zábavný, neotřelý a za každých okolností nápaditý. (20.05.2007)

Až se divím, že tento film tu nebyl přijat stejně chladně jako na závěrečné promítačce ve filmu samotném (asi je to tím, že ho zatím hodnotili jen milovníci britského humoru). Když mi v první scéně začne Rob Brydon s vážnou tváří vykládat o tom, že jméno Rob Brydon by mělo jít první v titulcích, hned mi došlo, že mě čeká suchý ostrovní humor toho nejhrubšího zrna. Filmu také velmi pomohlo obsazení výborných komiků i do menších rolí. (08.03.2010)

Nazývat tohle komedii je totální kravina, nejenže to neni komedie, ale neni to ani jinak zajímavej film, snad jen ten začátek se dá označit za vtipnej a je i docela dobej, ale trošku mi vadilo zbytečný skákání v ději, nicméně jakmile se příběh přesune do skutečnýho života, změní se kamera na takovou tu, aby to rádoby vypadalo jako skutečnost, tak to jde do hajzlu, měl sem co dělat abych to vůbec dokoukal, prostě neskutečná nuda, spousty zbytečných nezajímavých a zdlouhavých dialogů a k tomu všemu nudnej děj, kterej prostě za žádnou cenu nedokáže udržet pozornost, strašná kravina, tady fakt nechápu to vysoký hodnocení (13.10.2007)

K tomuhle filmu jsem se dostal úplnou náhodou díky účasti Jeremyho Northama. Když jsem posléze uviděl cover a letmo přehlédl údaj, že film je točen podle románu z osmnáctého století (což je mé oblíbené období - obzvláště v anglických kulisách) věděl jsem, že do něj musím. Úvodní rozhovor obou hlavních herců při líčení o barvě škvíry mezi horní jedničkou a dvojkou Roba Brydona mne šokoval a začal jsem tušit, že koukám na něco jiného než jsem očekával. Ano bylo to tak. Ale nelituji. Film skvěle vystihuje shon při natáčení, je obsazen sympatickými herci a opravdu proložen britským humorem, jehož původ bych ve filmu ale ani tak neodhadoval z knižní předlohy, ale ze scénáře F. C. Boyce. Jedno je jisté a to je fakt, že pokud divák nezná knižní předlohu, bude logicky jen tápat a snažit se pochytit to co může, nebo co se mu podaří odvodit. Já knihu nečetl, což považuji při sledování za značné mínus. věřím, že film by pak mohl být z hlediska zážitku ještě lepší. Po té knize se pokusím podívat i když si nejsem jist, zda to bude skutečně tak čtivé, že je to považováno za literární skvost. Pro mne je leckdy už jen Dickens oříškem a to už jsme o dobrých 50 let dále a v devatenáctém století... Dávám 3 zvýšené podpatky. * * * (06.03.2015)