Tristram Shandy

Tristram Shandy mi po dlouhé době připomněl, proč milovat film a to nejen jako konečný produkt, ale také jako specifický svět, který tvoří živí lidé (od režiséra přes herce až po pomocné producentky či kostymérky). Román Život a názory blahorodého pana Tristrama Shandyho má pověst nejenom nezfilmovatelné knihy, ale pro spoustu lidí rovnou nečitelné - proud vyprávění, který začne u momentu jeho narození je na chvíli pozastaven, aby nám Tristram vysvětlil nějaký detail, důležitý pro pochopení předcházejícího, ale z této odbočky se záhy stává hlavní linie, která je posléze nahrazena další odbočkou, atd. Celek je vlastně naprosto chaotická kopa nicotně zajímavých, ale svým způsobem úžasně vtipných kousků historek. A právě tuhle chaotičnost Winterbottom přenesl do filmové podoby geniálně. Nosnou oporou mu byl famózní scénář, na který by mohl být pyšný maesto Kauffman a parta vynikajících brtiských herců v čele se Stevem Cooganem, kterému musela jít hlava kolem ze samotné podstaty jeho role (kromě toho, že hraje ne moc lichotivě sama sebe, v samotném příběhu Tristrama má hned dvojroli) - zvládl to však na jedničku. Fanoušky Black Books potěší nemalá role Dylana Morana (s naprosto identickým "bernardovským" projevem), fandy X-files zase minirolička Gillian Anderson. Pro ostatní je tu spousta odkazů a citací jiných filmů (od Barryho Lyndona po Statečné srdce) a hlavně brilantně britský humor. Jediná škoda je, že tohle neprávem přehlížené dílko má pouhých devadesát minut. Ale ty, věřte mi, stojí za to! 90% P.S.: Silně nedoporučuju odcházet před koncem titulků! ;-) (14.06.2007)

Román Život a názory blahorodého pana Tristrama Shandyho jsem bohužel ještě nečetl, takže jsem měl s tímhle dílem co do činění čest poprvé...a nebyl to věru jednoduchý zážitek:-) Tahle filmová ,,adaptace" je totiž totální postmodernou... Nejdříve to opravdu vypadá na, byť osobitou, filmovou adaptaci románu, pak se ovšem tato linie vyprávění zvrtne a začne to vypadat na film o filmu, stylizovaně dokumentární snímek o neortodoxním natáčení neortodoxního filmu... Poté se ovšem naboří divácká percepce i téhle linie a začne to vypadat na film o Stevu Cooganovi... Divák tu může nalézt třeba rozměr filmu Monty Python a Svatý grál, kdy do mizanscény předhistorické mýtické Anglie vtrhne současný policejní sbor a začne rozhánět filmový štáb... Klíčovým faktorem zdá se býti právě herec Steve Coogan - podobně osobitou úlohu sehrál již ve filmu Nonstop párty, nyní se však jeho účinkování ve filmu posunuje ještě dál směrem k Andy Kaufmanovské mystifikaci a hře s divákem... není náhodou, že oba filmy režíroval Michael Winterbottom a jeho tvůrčí princip záměny fikce s realitou, jejich vzájemné promíšení a výsledný narativní slepenec držící nějakým zázrakem pohromadě. Tenhle film je vlastně strašný chaos oživený zajímavě řešenými střihovými přechody, synkretismem a odkazy doslova do všech epoch dějin kinematografie (němá groteska, bratři Marxové, Statečné srdce, německý poválečný film, Al Pacino, Akta X - úžasná byla role Gillian Anderson, která ve filmu hrála, ovšem její postavu nakonec vystřihli:-))) a také v podstatě narační tok, nepřetržitý proud řeči, což má patrně symbolizovat relativizaci slova jako takového (ve vztahu k našemu ,,informačnímu věku"). Zajímavá je významová rovina filmu - už v názvu samotném obsažené pojmy ,,ptákovina a bejkárna" napovídají o dodržení postmoderního přístupu - natočit umělecký film o ,,ptákovině" je skutečně příznačné a s okolnostmi obeznámenému ,,poučenému divákovi" to také docela dobře funguje. Mám jen malou osobní výhradu - očekával jsem mnohem více humoru (a to myšleno obecně, nejenom toho ,,britského")... Podobné filmy: Monty Python a Svatý grál, Monty Pythonův smysl života, Nonstop párty (17.01.2008)

Knížku jsem nečetl, ale film mě přesto zaujal. I přesto, že se ve filmu vlastně nic nedozvíte a není vlastně ani na co koukat; necelé dvě hoďky sledujete žvásty o nečem, o čem nemáte ani šajnu. Tristram Shandy je výjimečný svou myšlenkou a formou vyprávění. Jak jednoduché je dokázat, že odvykládat jeden celý život během dvou hodin nejde, protože ono nejde ani odvyprávět jeden nudný natáčecí den... A teď věcně. Prvních dvacet minut jde o solidní grotesku, která se však mžikem oka změní na postmoderní koláž minihistorek a mnipříběhů vypravěčů samotných. Bohužel oni již nejsou tak zajímavými objekty, jako osoba Tristrama Shandyho, a po projekci jednoznačně vítězí forma nad obsahem. A umění nad zábavou. Tři a půl. Přesto si tahle Winterbottomova postmoderna pozornost zaslouží (viz první půlka komentáře). [červenec 2007] (11.07.2007)

Pocity z doslova bombastického začátku začínají být střízlivější s přibývajícími minutami, kdy se začíná film zabývat stále více spíše tématu natáčení. A právě tato složka - natáčení filmu v současnosti se mi jeví oproti složce fiktivně-historické méně zábavná, méně zajímavá a místy dokounce lehounce nudná, kromě teda absolutně perfektní epizodě s kaštanem :) Nicméně Winterbottom nedokázal udržet tempo a má tam pár slabších míst, které mně osobně brání hodnotit Tristrama Shandyho 5*. (26.11.2006)

Winterbottomov meta-film je podľa mňa tak zahľadený do seba, až mi nepripadá až tak intelektuálne podmanivý akým si myslí, že je. A možno ním aj je, ale keďže tu už máme Kaufmanna, tak mi Tristram Shandy až tak geniálny nepripadal. Každopádne postmoderné odkazy a celková hravosť rozhodne potešili a v niektorých momentoch je film veľmi vtipný (kto videl, presne vie, ktoré mám na mysli). Možno ale ide o materiál vhodný na viaceré pozretia, tak je pravdepodobné, že po potenciálnom druhom videní tohto zaujímavého materiálu pridám nejakú tú hviezdu. Keď už sa tu o tých hviezdach v dvojzmysloch a ironicky hovorí. (30.06.2023)