Bláznivá olympiáda

Jen průměrná komedie, která má občas záchvěvy zábavnosti, ale neni to zas tak moc často. Krom toho Johnny Knoxville neni zrovna nějakej skvělej komediální herec a i když se snaží, tak to většinou neni nic moc, nicméně Katherine Heigl je tady celkem příjemná a retardi skvěle retardovaný, škoda jen, že tu neni trochu tvrdší humor, přece jen Farellyové to umí většinou pěkně rozbalit, ale tady se to nějak nedaří (29.06.2008)

"Kéž zhniješ v samotném pekle, ty šmejde hnusnej!" Takové rozhřešení, doprovázené solidním direktem, si dám líbit. Já bych tedy na paralympiádu rozhodně nejel, protože by mne frustrovali všichni ti beznozí, kteří by mě předběhli, bezrucí, kteří by mě porazili v páce a zejména slepí sportovci, proti kterým bych neměl šanci ani v orientačním běhu. Steve má však natrénováno a jde do toho, ale žádná smršť humoru to skutečně není. V případě komedie ze sportovního prostředí však své hodnocení tradičně zaokrouhluju nahoru. (16.03.2016)

Priemerná americká komédia s peknou myšlienkou, ktorá stojí za to byť prezentovaná. Pointa ale dosť redukuje kvalitu filmu a s ňou klesá aj pútavosť. Pri filme som sa miestami dosť nudil a z vtipov si pamätám menej ako polovicu. Ak chce niekto propagovať spomínaný materiál, je potrebné aby do filmu pridal adekvátnejšiu atmosféru ktorú by príjemne doplnil sarkazmus. (08.01.2012)

Jediná věc, které mě na tomto snímku upoutala, bylo obsazení hlavního hrdiny. Že zrovna v komedii, která se točí okolo postižených dětí/lidí, se objeví staré (pardon za to slovo) prase Johnny Knoxville, jsem opravdu nečekala.. To je asi tak jediné, co mě zaujalo.. Děj mi přišel nudný už jen proto, že bylo jasné jak to dopadne, a hlavně trapný.. Nemluvě o tom, že předstírání postižení mi přišlo v některých scénách až nechutné(?) nemotální(?).. nevím jak to nazvat. (02.02.2011)

Tři je málo ne s ohledem k postiženým spoluobčanům, ale k připomenutí (nakopnutí) formou virtuální facky nám (ne)normálním, jak se má doopravdy žít a ne živořit. Bála jsem se, aby příběh nějak neujel nežádoucím směrem, ale nestalo se tak. Naopak parta milých prostoduchých opravdových lidiček se chovala přirozeně při zachování sebe sama, což převést do herectví musí být hodně těžké. Nevím, čím to je, ale bylo mi v jejich společnosti tak nějak lehčeji a velmi příjemně, což není nic nového, ale stejně se nejde nezamyslet nad tím, co (kdo) je vlastně DNESKA normální?! (06.05.2013)