Návrat sedmi statečných

Reziser Burt kennedy /Dolarova Manzelstvi 1965, valecny Vuz 1967/ natocil nudne a hodne podpriemerne pokracovanie snimku Sedm Statecnych z roku 1960. Nema to poriadne tempo, dej je rozvlacny - Brynner zvladal ulohu a slusne hral aj Warren Oates /Divoka banda 1969/ - mimo tychto dvoch hercov by sa na to pozerat isto nedalo : 34 % (24.09.2016)

Tohle nemohlo zachránit nic. Vytvořit plagiát prvního filmu včetně hudby a jmen bylo asi tak stejně hrozné, jako ta hrůza z roku 2016, která má 65% ačkoliv to byl škvár. Hlavní bylo, že film nudil, o hrdiny jsme se nebáli, zlo bylo komické a létající dynamity na konec změnily film ve frašku. 35% z nostalgie (25.08.2022)

Sedm statečných a jejich Návrat mi připadal jako Matrix a jeho Reload. Zkrátka jako pokus vydolovat co nejvíc z geniálního předchůdce za každou cenu. Bohužel v případě tohoto westernu byla cena vysoká. Nejen koncept filmu jako celek, ale skoro všechny scény jsou ubohou kopií původního filmu bez nějakého originálního nápadu, bojové scény působí kvůli slabým hereckým výkonům a neexistující choreografii dost trapně, dialogy jsou nudné a kvůli použití původní hudby se vám spíš vybavují scény z předchozího filmu, což ještě umocňuje srovnání obou snímků, z něhož Návrat vychází nutně jako jednoznačný poražený. Yule Brynnere, taky "bych nečekal, že se tam ještě někdy vrátíš..." (29.12.2012)

Zpotvořit se dá každý film, ale tak úděsně zpotvoření, jakého bylo dosaženo zde, už musí být snad záměrné, jinak si to nedovedu vysvětlit. Kdyby nebyl natočen originál, mávnul bych nad touto ohyzdností rukou, ale za současného stavu se jen tak přejít nedá. Je tu snaha alespoň o zopakování osvědčených taháků Sedmi statečných, což by mělo zajistit nějaký ten dolárek, ale co se z toho vyklubalo, je někde úplně jinde. Původní, legendární námět byl zkřiven do takové trapárny, že jsem se v ní dlouho nemohl nalézt a slavné bojové scény se zvrhly do různého přejíždění bandy tlustých komparsistů a jejich občasného padání z koní. Za cos utratil všechny ty peníze, Yule, když nepohrdneš ani takovou rolí? (22.11.2004)

První pokračování legendárního westernu má několik problémů, ale i přesto nepatří do kategorie odpadu. V první řadě je potřeba vysvětlit pojem "pokračování"; Než na začátku 80. let přišlo revoluční Star Wars, bylo do té doby běžným jevem, že pokračování úspěšných A filmů byla upravena zákonem klesajících výnosů - čili pokračování byla standardně Béčka se zlomkem nákladů původního filmu (čestnou výjimkou byl asi jen James Bond). Režiséra Johna Sturgese nahradil Burt Kennedy, do té doby známý asi pouze jako scénárista Béčkových (jinak ale skvělých) westernů s Randolphem Scottem z konce 50. let (Seven Men from Now, The Tall T nebo Buchanan Rides Alone). Z původních herců se vrátil pouze Yul Brynner v roli ledově klidného Chrise Adamse, zbývající dvě postavy nahradili jiní herci - Chica zahrál Julian Mateos (namísto Buchholze) a Vina zahrál Robert Fuller (namísto McQueena). Zde vidím jednu z hlavních slabin filmu - zatímco Buchholze jsem nijak nepostrádal, Steve McQueen byl zkrátka nenahraditelný. Dodnes se přesně neví, zda McQueen (v době své největší slávy) film odmítl kvůli čitelnému a neoriginálnímu scénáři anebo zda to bylo kvůli nesnášenlivosti a rivalitě s Brynnerem, každopádně jej zastal Fuller a ten mi osobně vůbec nesedl. Vedle Brynnera tak bylo nejhvězdnější jméno asi Warren Oates, známý z bezpočtu westernů, v roli holkaře Colbeeho však nijak nevyniknul a byl spolu se zbývajícíma 4 pistolníkama lehce zapomenutelnou postavou filmu. Sympatický snad byl jen Frank Riker v podání tvrďáka Akinse. Když to tedy shrnu, tak se to samozřejmě zdaleka nemůže rovnat původnímu filmu, ale i tak je to decentní Béčko, které stojí za to vidět už jen kvůli tomu Brynnerovi. PS: Ve zbývajících dvou pokračováních Yul Brynner už nefiguruje, nahradil ho (nepochopitelně) diametrálně odlišný George Kennedy a poté (o něco vhodnější) Lee Van Cleef. (08.08.2016)