Cesta za vítězstvím

Koncepčně naprosto shodné jako Coach Carter, s tím rozdílem, že toto se opravdu stalo. Příběh je o to silnější, pokud si současný basketbal představím jako sport, kde dominují černí hráči. Při pohledu na barvu pleti největších hvězd světového basketbalu a jejich popularitu, by se chtělo jen těžko uvěřit, že je to teprve čtyřicet let starý příběh. (24.02.2009)

Rovnako ako v mnohých skutočných športových filmov, aj tu dávam 4****. Obzvlášť sa mi páčila hudba k tomuto filmu. Inak opäť vydarený, a celkom kvalitne natočený film, ktorý ale viac krát asi pozerať nebudem, asi ako každý skutočný príbeh zo športového prostredia, pretože by som stratil "moment prekvapenia". :D 4**** a 72,276% (06.03.2009)

Nemá cenu si dělat naděje, už od uvodního songu je naprosto jasné, jak film skončí a jek bude mít následky. Co ale jasné nebylo, a já na to koukal jako tele na nové vrata, byly perfektní herecké výkony a kouzelná kamera, která vás doslova posadila mezi fanoušky, a Josh Lucas ve své životní roli. No prostě slast se na to dívat. I přes očekávaný konec mě napínavé chvilky držely ve varu, chvílemi i lehce nabudily, abych týmu z Texasu fandil. A například oproti Damned united má film grády, spád a prostě celkově odsypává a to nemůžu nechat bez povšimnutí. (10.03.2010)

Bílí muži neumějí skákat… a natáčet kvalitní sportovní dramata. Cesta k vítězství je natočena přesně tak, jak byste od průměrného filmu mapujícího vzestup prvního (z podstatné části) černošského basketbalového týmu čekali. Mladý a vítězství chtivý trenér chce dát dohromady univerzitní tým snů = shánění těch zdánlivě nejlepších hráčů po celých Státech a přesvědčování těch méně ochotných. Následuje tvrdý trénink a první úspěchy. Brzy je cíl již zcela jasný a cesta k vysněnému titulu stejně jasně nalajnovaná. Navzdory rasistickým narážkám, kterými je texaský vzduch 60. let prosycen, si jde tento tým odhodlaně za svým, koncentrace patosu se nebezpečně zvyšuje a k přelomovému vítězství zbývá jenom poslední krůček. Za celý film jsem nebyl tvůrci ani jednou jedinkrát něčím mile (či alespoň nemile) překvapen, vše se odvíjí dle tolikrát obehraného schématu, že začínám mít podezření ohledně jedné verze „sportovně-dramatického“ scénáře, jenž je obměňován pouze na základě aktuálního sportu. Je libo baseball, fotbal, americký fotbal, basketbal? Není problém, stejně to v angličtině všechno končí na ball. Z mnohých dialogů jsem měl dojem, jako by je scénárista narychlo sepsal v náhlém inspirativním pohnutí mysli těsně před usnutím. Po probuzení a zjištění, jak neoriginální jeho včerejší zápisky jsou, pak pravděpodobně zkonstatoval, že nemá smysl to přepisovat, že takový film stejně brzy zapadne a ani ochrnutý pes se vzteklinou po něm neštěkne. Měl pravdu – tento film by ani s dobrým scénářem nebyl dobrý. Josh Lucas připomíná mladší verzi Kevina Costnera a stejně jako Kevin Costner není moc dobrým hercem. Debutující režisér James nedokázal patřičnými vizuálními hrátkami oživit žádný z mnoha zápasů a navíc je o něm na netu tak málo informací, že jsem měl problém zjistit, zda-li náhodou sám není černochem a tím pádem můj vtípek z úvodu postrádá smysl. Podle jedné malé fotky je to zhruba padesátiletý běloch, ale to už skutečně není podstatné. 60% (10.11.2007)

Velmi příjemný film o sportu, který je pro mě nejlepším sportem na světě. Určitě tento film obsahuje spoustu klišé, ale určitě patří k těm lépším sportovním dramatům. Prvky rasismu se objevovaly ve všech druzích sportů (běloši nechcou hrat spolu s barevnýma), ale zde se mi zachycení vztahů mezi basketbalisty velice líbil. Ohledně zápasu ani nemluvně, místy jsem při sledování filmu fandil a někdy nadaval, ať ti kluci pořádně máknou :). 70% (17.04.2008)