The Ten Commandments
Desať Božích prikázaní
The Ten Commandments
The Ten Commandments
Režie:
Cecil B. DeMilleKamera:
Loyal GriggsHudba:
Elmer BernsteinHrají:
Charlton Heston, Yul Brynner, Anne Baxter, Edward G. Robinson, Yvonne De Carlo, Debra Paget, John Derek, Cedric Hardwicke, Nina Foch, Martha Scott (více)VOD (4)
Obsahy(2)
Velkoryse pojatý historický snímek hollywoodského režiséra Cecila B. DeMillea vychází z druhé knihy Starého zákona a soustřeďuje se na líčení Mojžíšových osudů. Děj začíná v okamžiku, kdy se malého dítěte, které připlave v košíku po řece, tajně ujímá Bithiah, královna Egypta a přijme je za své. To je pak vychováváno v přepychu a dostane se mu vzdělání. Teprve až v dospělosti Mojžíš zjišťuje, že vlastně patří do jiné společnosti. Procitá z „bohatého snu“ s vědomím, že musí židovskému lidu vrátit svobodu. S pomocí otroků se vzbouří proti nevlastnímu bratrovi faraónovi a kněžím, kteří pevnou mocí ovládají Egypt... Zkušený hollywoodský tvůrce a režisér Cecil B. DeMille, se vrátil k stejnému biblickému tématu již podruhé, první němou verzi natočil v roce 1923. Rozpočet finančně náročného projektu byl v době jeho vzniku mimořádně vysoký, film nakonec stál 13 milionů dolarů. Příběh je ukázán jako strhující dobrodružství, plné víry a vášně, s univerzálně platným poselstvím. Přitažlivost filmu, je kromě tématu, položena na velkolepé výpravě, součástí děje jsou obrovské makety pyramid, vynikající práci kameramanů s barvami a skvělých hereckých výkonech holywoodských hvězd. Postavu Mojžíše ztvárnil Charlton Heston, úlohu faraona hraje Yul Brynner. Kromě toho se natáčení účastnilo asi sedm tisíc statistů, dvojnásobně vysoký počet zvířecích „komparsistů“, dodnes jsou obdivuhodné některé optické triky (zejména obraz odchodu Židů z Egypta, před nimiž se rozestoupí vody Rudého moře). (Česká televize)
(více)Videa (1)
Recenze (140)
Imperiální romantismus v duchu obřích pláten 19. století (ostatně film nevznikl adaptací biblického Exodu a Josefa Flavia, ale historických románů zpracovávajících je) je silně podmanivý, ale v čem se liší dikce Mojžíše Ch. Hestona od Z. Štěpánka v roli Jana Husa? A adamité od Izraelitů vzývajících zlaté tele? ()
Klasický americký velkofilm své doby, nicméně ve srovnání s jinými (Kleopatra, Ben Hur..) až příliš sevřený biblickou schematičností a divadelnickou pózou. Přitom první část příběhu s Mojžíšem jako princem egyptským si určitý nádech lidského příběhu ještě drží. Jakmile ale promluví hořící keř, je po legraci. Jak totiž známo monoteisté nemají obecně smysl pro humor , moralizují a sex provozují jen za účelem plození dětí, a to je prostě materiál, z něhož se nedá připravit příběh, který by chytl za srdce. Jahveho kouzla ale rozhodně potěšila a pobavila, kobra žere kobry, deset ran egyptských, hořící tornádo i rozestoupené moře, to už dneska neumí ani Copperfield, to se musí ocenit. Čtyři hodiny za čtyři hvězdy ()
Tak především nechápu, jak tohle dílko mohlo dostat Oscara za speciální efekty. Jak proboha musely vypadat ty filmy co onoho Oscara nedostaly? - Ale k věci. Desatero přikázání není tak špatný film, jaký jsem očekával po smysl nedávajícím proslovu Cecila B. Milla, který se vyskytuje v úvodu. Ale rozhodně to ani není film nijak zvlášť dobrý. Spíš průměrný každým coulem - od námětu (tisíckrát již omletého), přes naprosto konvenční scénář, až po nevýrazné herectví všech zúčasněných. A do toho ta šílená rozvleklost! Nevím, já na tyhle magafilmy nejsem. Na druhou stranu, snímky jako Scottův Gladiátor dokazují, že i tenhle žánr jde pojmout velmi nápaditě. Což ale bohužel není případ Desatera přikázání. ()
Jako kdyby byla Bible přepsána v dílně Alexandra Dumase. Jde o pseudo-romantický blábol, přičemž hlavní myšlenka se odbyde čtvrthodinou na konci (There is no freedom without the laws) a divák sleduje přes tři hodiny svalnatého naolejovaného Mojžíše, který je neustále obklopen pištícími zmalovanými hollywoodskými kráskami. Napsat do titulků, že film "is based upon The Holy Scriptures", je znevážení velikého příběhu. Nehledě na to, že herectví vykrádá Cimrmanovy živé obrazy a vlastně jde o soutěž mezi Hestonem a Brynnerem o to, kdo vypadá na plátně sošněji a pompézněji (Brynnerovy oblečky a la skautík na výletě jsou dost queer). ()
Mno uf, bezmála 4 hodiny už jsou dnes poměrně namáhavá pokoukaná (naštěstí ji Heston a Bernstein spolehlivě táhnou), ale stálo to za to - Desatero přikázání je přesně tak velkolepé, jak by být mělo. A na svou dobu i nebývale trikové. Ale pravda je, DeMille, který má jistě nemalou zásluhu v oné velkoleposti, byl možná až příliš režisérem ze staré školy, tudíž jsou scény mnohdy nemálo statické a teatrální. ()
Galerie (230)
Photo © Paramount Pictures
Zajímavosti (44)
- Cecil DeMille natočil The Ten Commandments již v roce 1923. (Chatterer)
- Když se Yul Brynner dozvěděl, že ve filmu bude protihráčem Charletona Hestona, a navíc, že většinu svého času na plátně stráví nahoře bez, začal s intenzivním posilováním, aby se co do muskulatury Hestonovi vyrovnal. To také vysvětluje jeho měnící se postavu během filmu Král a já (1956), který vznikal paralelně. (vesper001)
- Cecil B. DeMille utrpel počas nakrúcania snímky takmer smrteľný infarkt, keď vyliezol v Egypte na 107 stupienkový rebrík na vrchol masívu Per Rameses. Proti príkazom doktorov a s pomocou svojej dcéry sa už po týždni vrátil k nakrúcaniu. (classic)
Související novinky
Spielberg a biblický velkofilm?
Už to trochu vypadá, že se studio Warner Bros. rozhodlo kompletně zfilmovat Bibli (a příběhy s ní souvisící). Nejdřív uvidíme epickou bitvu mezi archanděly v Alexem Proyasem režírovaném Paradise Lost… (více)
Reklama