The Ten Commandments
Desať Božích prikázaní
The Ten Commandments
The Ten Commandments
Režie:
Cecil B. DeMilleKamera:
Loyal GriggsHudba:
Elmer BernsteinHrají:
Charlton Heston, Yul Brynner, Anne Baxter, Edward G. Robinson, Yvonne De Carlo, Debra Paget, John Derek, Cedric Hardwicke, Nina Foch, Martha Scott (více)VOD (4)
Obsahy(2)
Velkoryse pojatý historický snímek hollywoodského režiséra Cecila B. DeMillea vychází z druhé knihy Starého zákona a soustřeďuje se na líčení Mojžíšových osudů. Děj začíná v okamžiku, kdy se malého dítěte, které připlave v košíku po řece, tajně ujímá Bithiah, královna Egypta a přijme je za své. To je pak vychováváno v přepychu a dostane se mu vzdělání. Teprve až v dospělosti Mojžíš zjišťuje, že vlastně patří do jiné společnosti. Procitá z „bohatého snu“ s vědomím, že musí židovskému lidu vrátit svobodu. S pomocí otroků se vzbouří proti nevlastnímu bratrovi faraónovi a kněžím, kteří pevnou mocí ovládají Egypt... Zkušený hollywoodský tvůrce a režisér Cecil B. DeMille, se vrátil k stejnému biblickému tématu již podruhé, první němou verzi natočil v roce 1923. Rozpočet finančně náročného projektu byl v době jeho vzniku mimořádně vysoký, film nakonec stál 13 milionů dolarů. Příběh je ukázán jako strhující dobrodružství, plné víry a vášně, s univerzálně platným poselstvím. Přitažlivost filmu, je kromě tématu, položena na velkolepé výpravě, součástí děje jsou obrovské makety pyramid, vynikající práci kameramanů s barvami a skvělých hereckých výkonech holywoodských hvězd. Postavu Mojžíše ztvárnil Charlton Heston, úlohu faraona hraje Yul Brynner. Kromě toho se natáčení účastnilo asi sedm tisíc statistů, dvojnásobně vysoký počet zvířecích „komparsistů“, dodnes jsou obdivuhodné některé optické triky (zejména obraz odchodu Židů z Egypta, před nimiž se rozestoupí vody Rudého moře). (Česká televize)
(více)Videa (1)
Recenze (140)
Tříhodinový, rozplizlý, patetický kýč o věřících pro věřící. DeMille se monumentalitou scén patrně snaží zakrýt absenci originality či jakékoli invence. Jeho zpracování Exodu je tak dokonalé a věrné, že tím film ztrácí veškerou přitažlivost spojenou s očekáváním. Režisér sice umně rozhazuje místy podařenými trikovými scénami, ale ty se ve finále ztratí v záplavě zdlouhavých a tematicky repetitivních záběrů na Mojžíše okouzlujícího, kráčejícího, Nefretiri objímajícího, plazícího se, kázajícího, objímajícího pro změnu Sephoru a od polovina až do konce filmu bohem osvíceného = tupě hledícího a dementně hovořícího. Nejzajímavějším zážitkem pro mě zůstává sugestivní vřískot Egypťanů při vyvražďování prvorozených (je super, že se v tomto případě snad ani nedá spoilerovat) a vynikající Vincent Price v malé roli Baky. Zapomněníhodné. ()
Klasický americký velkofilm své doby, nicméně ve srovnání s jinými (Kleopatra, Ben Hur..) až příliš sevřený biblickou schematičností a divadelnickou pózou. Přitom první část příběhu s Mojžíšem jako princem egyptským si určitý nádech lidského příběhu ještě drží. Jakmile ale promluví hořící keř, je po legraci. Jak totiž známo monoteisté nemají obecně smysl pro humor , moralizují a sex provozují jen za účelem plození dětí, a to je prostě materiál, z něhož se nedá připravit příběh, který by chytl za srdce. Jahveho kouzla ale rozhodně potěšila a pobavila, kobra žere kobry, deset ran egyptských, hořící tornádo i rozestoupené moře, to už dneska neumí ani Copperfield, to se musí ocenit. Čtyři hodiny za čtyři hvězdy ()
Musím přiznat, že se mi tyto poněkud dosti idealizované velkofilmy s křesťanskou tématikou, natočené v padesátých letech v Hollywoodu velmi líbí. Řadím ho někde mezi Ben Hura (3.75 hvězdy) a Quo vadis (čistokrevných 5). Posledního jmenovaného sice nedosáhl ( a dost pochybuju, že se to někdy něčemu povede, alespoň v mém žebříčku), ale oproti Ben Hurovi jsem se tak šíleně nenudila a nebylo tam ani tak "přehestonováno". Klad krásných dívek - Siphora, její sestry, Nefertari nebo i ta vyvolená od Jozua (co později porazil Jericho - což tady ve filmu teda nebylo). Co se týče mužských rolí i ty byly ucházející, v čele s dobře hrajícím Brynnerem (Ramese II.) a velmi obstojně vypadajícím Johnem Derekem (už zmíněný Jozue), ani ten Heston ( Mojžíš) mě tady tak neiritoval. Zaregistrovala jsem rovněž někdejšího představitele Marka Antonia z Kleopatry (1934) a Richarda z Křižáků (1935) Henryho Wilcoxona, a vida, když neměl být nosným pilířem filmu, tak taky nic nepokazil. Skutečnosti, že se Mojžíš v dětství a mládí cítil jako Egypťan bych věřila, výchova občas dokáže divy. O tom triumphu nad Etiopií by se sice dalo polemizovat, ale taky to bylo možné. Líbilo se mi, jak si film poradil s Mojžíšovým vztahem k egyptské matce i kultivované naložení s trestem pro ty, co se zpronevěřili Bohu a jeho přikázáním. Na druhou stranu musím přiznat, že novější zpracování bylo mnohem, mnohem realističtější, ale stejně se mi právě tohle líbilo... Jen jedna připomínka, vůbec neodpovídá tomu, co víme z jiných zdrojů o faraonu Ramesovi (Ramsesovi) II. a obávám se, že za něj k Exodu vůbec nedošlo...:-)) ()
Během první části, jsem si myslel, že Desatero dopadne jako nejlepší historický epos vůbec. Bohužel v druhé části přišlo pár slabších míst, takže Ben Hur stále vede, minimálně o dokonalé závody koňských zpřežení. Každopádně jsem od Desatera dostal přesně to, co jsem čekal. Jeden z největších filmů všech dob. Tisíce a tisíce komparzistů, kusů dobytka, obří stavby. Efekty jsou chvilkama vtipné, ale chvilkama naprosto fascinující. Rozestoupené moře si budu ještě chvíli pamatovat. Herecké výkony jsou dost prkenné až divadelní, ale možná právě toto dělá tento klasický snímek tak krásný - dneska se už všecko točí prostě jinak. Nechybělo mi toho mnoho k dokonalosti. 90% ()
Desatero přikázání se stalo během časů takovou mantrou mnoha věřících po celém světě a rovněž se stalo základem etiky a slušného chování budoucích generací nově vznikajících kultur. Dokonce jsem byl jednou mile překvapen, že jsem byl pozván na exkurzi jedné rómské garsonky, kde přebývalo necelých třicet obyvatel tohoto etnika. Při prohlídce na mně začali ze skříní vyskakovat nějací malí opičáci hulákajíc nějaké skřeky v jejich místním dialektu, pak přede mnou jeden pidlooký malý mužík spustil takzvanou měsíční chůzi a la Michael Jackson a já jsem chtěl pomalu, ale jistě vzít do zaječích. Ještě než jsem tak učinil, tak jsem si všiml na všudepřítomných seškrabaných stěnách viset mnoho plakátů všechmožných celebrit od Michaela Jacksona, Whitney Houston, Willa Smithe a mnoha dalších. Mezi těmito hvězdami americké pop kultury bylo i velké množství takzvaných božských relikvií, mezi nimiž bylo i naše vyobrazení Desatera přikázání, což mně mile překvapilo a hned jsem se chtěl zeptat našeho průvodce, proč mnoho občanů z jejich etnika končí v kriminálech kvůli nedodržování těchto morálních kodexů? Otázku jsem trochu přehodnotil a zeptal jsem, jestli místní domorodci. kteří žijí v místní jeskyni, kde to smrdí jako v pavilonu opic vědí, co je na těch deskách napsáno a jestli tomu rozumějí? Načež mi vzápětí bylo odpovězeno, že tuší, co je tam napsáno a že si o tom po večerech dlouze vyprávějí při svých každodenních posezeních u pika, kde jim přednášející vypráví jakousi legendu o nějakém muži, co vyvedl rómy do země zaslíbené a tam jim dal morální kodex, z nichž jedno z těch přikázání zní „Kdo nekrade, okrádá rodinu". Dál už jsem neposlouchal, jelikož mi začali slzet oči a tak jsem se šel nadýchat čerstvého vzduchu. V tomto nádherném americkém velkofilmu, který trval necelé čtyři hodiny, takže někteří diváci si během tohoto představení několikrát schrupli můžeme vidět jeden z nejznámějších příběhů Starého zákona, který společně s potopou Světa a příběhu o Adamovi a Evě zná snad každý průměrný občan, který chodil do budovy, která se nazývá škola. Na tomto snímku je zábavné pozorovat, jak v té době , kdy se natáčel byly speciální efekty teprve v zárodku a paradoxem je, že právě za speciální efekty dostal tento film jediného Oscara a to byl nominován celkem v sedmi kategoriích. Když pominu tyto speciální efekty a všudepřítomné divadelní kulisy, kde máte pocit, že se většina filmu natáčela ve studiu a že tam byl posléze přidán obraz do pozadí, což bohužel bylo ve většině případů vidět, tak to bylo obsahově a herecky velice vydařené divadlo při kterém jsme se nenudili a při kterém ty čtyři hodiny uběhli jako voda v krvavém Nilu. Herecky kromě tisíce komparzistů samozřejmě vynikal jeden ze sedmi statečných Yul Brynner a také návštěvník planety opic a velký zastánce a milovník zbraní Charlton Heston. Když člověk dokouká takovej film, tak si pak možná víc váží tý svobody a je rád, že nežije v nějaký tý porobě a otroctví, kdy nad ním stojí nějakej ten dráb a bičuje ho za špatně vykonanou práci. Ty doby se snad už nikdy nevrátí a my budeme vesele žít až do konce věků. Za příjemný kulturní zážitek dávám spravedlivých 90%. () (méně) (více)
Galerie (230)
Zajímavosti (44)
- V tomto historickom filme môžete vidieť Anne Baxter ako krásnu Nefertiti oblečenú do hodvábnych modrých šiat. Modré farbivo sa ale v tom období v Egypte nevyskytovalo. (Raccoon.city)
- Poslední režijní počin DeMilla. (Chatterer)
- Film se umístil na desátém místě Amerického filmového institutu v anketě 10 nejlepších epických filmů. (Chatterer)
Související novinky
Spielberg a biblický velkofilm?
Už to trochu vypadá, že se studio Warner Bros. rozhodlo kompletně zfilmovat Bibli (a příběhy s ní souvisící). Nejdřív uvidíme epickou bitvu mezi archanděly v Alexem Proyasem režírovaném Paradise Lost… (více)
Reklama