The Ten Commandments
Desať Božích prikázaní
The Ten Commandments
The Ten Commandments
Režie:
Cecil B. DeMilleKamera:
Loyal GriggsHudba:
Elmer BernsteinHrají:
Charlton Heston, Yul Brynner, Anne Baxter, Edward G. Robinson, Yvonne De Carlo, Debra Paget, John Derek, Cedric Hardwicke, Nina Foch, Martha Scott (více)VOD (4)
Obsahy(2)
Velkoryse pojatý historický snímek hollywoodského režiséra Cecila B. DeMillea vychází z druhé knihy Starého zákona a soustřeďuje se na líčení Mojžíšových osudů. Děj začíná v okamžiku, kdy se malého dítěte, které připlave v košíku po řece, tajně ujímá Bithiah, královna Egypta a přijme je za své. To je pak vychováváno v přepychu a dostane se mu vzdělání. Teprve až v dospělosti Mojžíš zjišťuje, že vlastně patří do jiné společnosti. Procitá z „bohatého snu“ s vědomím, že musí židovskému lidu vrátit svobodu. S pomocí otroků se vzbouří proti nevlastnímu bratrovi faraónovi a kněžím, kteří pevnou mocí ovládají Egypt... Zkušený hollywoodský tvůrce a režisér Cecil B. DeMille, se vrátil k stejnému biblickému tématu již podruhé, první němou verzi natočil v roce 1923. Rozpočet finančně náročného projektu byl v době jeho vzniku mimořádně vysoký, film nakonec stál 13 milionů dolarů. Příběh je ukázán jako strhující dobrodružství, plné víry a vášně, s univerzálně platným poselstvím. Přitažlivost filmu, je kromě tématu, položena na velkolepé výpravě, součástí děje jsou obrovské makety pyramid, vynikající práci kameramanů s barvami a skvělých hereckých výkonech holywoodských hvězd. Postavu Mojžíše ztvárnil Charlton Heston, úlohu faraona hraje Yul Brynner. Kromě toho se natáčení účastnilo asi sedm tisíc statistů, dvojnásobně vysoký počet zvířecích „komparsistů“, dodnes jsou obdivuhodné některé optické triky (zejména obraz odchodu Židů z Egypta, před nimiž se rozestoupí vody Rudého moře). (Česká televize)
(více)Videa (1)
Recenze (140)
Cecil B. De Mille natočil remake svého stejnojmenného filmu z roku 1923 a překonal sám sebe...... Ocenění: Academy Awards - Oscar ´57 (USA): - Cena za nejlepší speciální efekty. - Nominace na ceny za nejlepší film, nejlepší výpravu a dekorace, nejlepší kameru - barevnou, nejlepší kostýmy, nejlepší střih a nejlepší zvuk. Zlaté Glóby ´57 (USA): Nominace na cenu pro nejlepšího herce (Charlton Heston). ......Scénář : Fredric M. Frank. Kamera : Loyal Griggs. Hrají : Charlton Heston jako Mojžiš nebo Yul Brynner jako Rameses. ()
Tyhle výpravné historické spektákly ze 60. let prostě miluju. Desatero přikázání (považte, remake stejnojmenného filmu z první poloviny 20. století) má všechno, co tenhle žánr chce: atraktivní téma, charismatické herce v čele s nesmrtelným Charltonem Hestonem, typickou hudbu. Paráda. Pamatuju, jak mě dostala scéna, kdy se rozevřelo moře :))) ()
Dvě poznámky: Desatero samozřejmě vznikalo desítky let předtím, než do filmu vtrhly realistické digitální triky. Obří davové scény se točily tak, že se postavily gigantické dekorace (mnohdy následně použité ještě v dalších filmech) a před nimi pobíhali statisté v tisícových počtech. Říkám to proto, že tyto scény vypadají i po desítkách let často LÉPE, než epické kamerové přelety přes záplavy CGI klonů. No a pak jsou tu triky, nad nimiž se musí každý filmařinou oblouzněný nadšenec rozplývat - přestože už dnes nemají moc společného s přesvědčivostí, je na každé jejich sekundě vidět, jak bylo náročné je vyrobit a nakolik pečlivě jsou implementovány do scény. Zásadní scéna Desatera, kdy se rozestupuje moře, je monumentální a působivá dosud. ()
Musím přiznat, že se mi tyto poněkud dosti idealizované velkofilmy s křesťanskou tématikou, natočené v padesátých letech v Hollywoodu velmi líbí. Řadím ho někde mezi Ben Hura (3.75 hvězdy) a Quo vadis (čistokrevných 5). Posledního jmenovaného sice nedosáhl ( a dost pochybuju, že se to někdy něčemu povede, alespoň v mém žebříčku), ale oproti Ben Hurovi jsem se tak šíleně nenudila a nebylo tam ani tak "přehestonováno". Klad krásných dívek - Siphora, její sestry, Nefertari nebo i ta vyvolená od Jozua (co později porazil Jericho - což tady ve filmu teda nebylo). Co se týče mužských rolí i ty byly ucházející, v čele s dobře hrajícím Brynnerem (Ramese II.) a velmi obstojně vypadajícím Johnem Derekem (už zmíněný Jozue), ani ten Heston ( Mojžíš) mě tady tak neiritoval. Zaregistrovala jsem rovněž někdejšího představitele Marka Antonia z Kleopatry (1934) a Richarda z Křižáků (1935) Henryho Wilcoxona, a vida, když neměl být nosným pilířem filmu, tak taky nic nepokazil. Skutečnosti, že se Mojžíš v dětství a mládí cítil jako Egypťan bych věřila, výchova občas dokáže divy. O tom triumphu nad Etiopií by se sice dalo polemizovat, ale taky to bylo možné. Líbilo se mi, jak si film poradil s Mojžíšovým vztahem k egyptské matce i kultivované naložení s trestem pro ty, co se zpronevěřili Bohu a jeho přikázáním. Na druhou stranu musím přiznat, že novější zpracování bylo mnohem, mnohem realističtější, ale stejně se mi právě tohle líbilo... Jen jedna připomínka, vůbec neodpovídá tomu, co víme z jiných zdrojů o faraonu Ramesovi (Ramsesovi) II. a obávám se, že za něj k Exodu vůbec nedošlo...:-)) ()
Jeden z vrcholů biblických velkofilmů aneb sandálů pro věřící. Rozpohybované biblické obrazy, které mají jediný účel - aby skrze ně bylo odříkáno to, co všichni už znají nazpaměť. Jednání postav a chování davů nemá podklad v uvěřitelné motivaci a logickém vývoji, ale v biblickém textu. Než aby režie předvedla nějaký zajímavý nápad, spoléhá na masy a monumentální scény a v pár momentech (např. smrt prvorozených) film doslova chcípne. Uznávám, že tyhle příběhy a pojetí mají v kultuře své místo, neboť křesťanům po staletí nestačilo k interpretaci pouhé slovo a především pro ně jsou takové filmy určeny. O téhle potřebě svědčí i fakt, že se jedná o režisérův vlastní remake stejnojmenného filmu z r. 1923. Ale pevně doufám, že i věřící se nad podobným způsobem interpretace budou jednou spíš usmívat. ()
Galerie (230)
Zajímavosti (45)
- Tímto filmem je inspirována píseň „Creeping Death“ od skupiny Metallica z alba „Ride the Lightning“. Členové skupiny se v roce 1984 dívali ve svém společném domě na tento film, pokuřovali u toho jointa a baskytarista Cliff Burton pronesl, že je „plížící se smrtí“. Od toho vznikl název písně a text je napsán z velké části podle dialogů a děje tohoto filmu, například v refrénu zní: „So let it be written, so let it be done,“ což ve filmu často opakuje faraon Ramesse II. (Yul Brynner). (junxi91)
- Rudý dým, který ve filmu symbolizuje přítomnost Boha na hoře Sinaj, byl vytvořen umělým efektem dýmu, kterým byly překryty záběry skutečné hory Sinaj. (vesper001)
- Mnohé z efektů, které byly použity pro scénu rozdělení Rudého moře, později využil ve svých filmech režisér Steven Spielberg. (vesper001)
Související novinky
Spielberg a biblický velkofilm?
Už to trochu vypadá, že se studio Warner Bros. rozhodlo kompletně zfilmovat Bibli (a příběhy s ní souvisící). Nejdřív uvidíme epickou bitvu mezi archanděly v Alexem Proyasem režírovaném Paradise Lost… (více)
Reklama