Kráska v nesnázích

Opět můžu zbytečně plakat a nadávat na Hřebejka, můžu tu vyprávět o tom, že by pro všechny bylo lepší, kdy seknul se řemeslem a točil už jen reklamy, ale nebylo by to zbytečné? Možná, co je však jisté je fakt, že by to stejně ničemu nepomohlo, takže bude lepší se smířit s faktem, že Hřebejk prostě bude točit dál a ještě pár dobrých let o něm nejspíše uslyšíme. Ač Honza není nejlepší z českých režisérů, rozhodně dokáže točit dobré filmy. Kráska v nesnážích sice není tím pravým důkazem, ale rozhodně nabízí budoucí cestu. Kráska v nesnázích díky bohu nepokračuje ve stopách hloupých filmů z minulosti, které sice jsou červeně ocejchovány, ale jejich kvalita je velmi chabá, ale navazuje na mnohem povedenější Horem pádem. Jasně znatelné je to jak z volby výtečného hudebního doprovodu, tak i z pěkné filtrace obrazu. Hřebejkovi se daří navodit příjemnou atmosféru, díky které snímek lehce plyne a baví, opravdu baví. Pár velice příjemných scén (záchod), výborné herecké výkony (!), což se v českých filmech nevidí zrovna často (pouhé jedno vybočení - sourozenecký "boj") a pěkné lokace. Tvůrčí styl je však tím co tenhle snímek strhává dolů. Jde o to, že se prostě nijak nevyvíjí. Od filmu Šakalí léta uplynula již spousta času, ale Hřebejko-Jarchovský rukopis je stále stejně znatelný. Kráska v nesnázích není vůbec špatná, spíše bych ji nazval mírně ošuntělou, bez jiskry a nápadu. Je asi taková jako vaše oblíbená hračka, kterou najdete po letech, zaprášenou... Máte z ní sice radost, ale přeci jen je trochu jiná než když jste ji dostali prvně. (28.11.2007)

Po různých negativních reakcích jsem nečekala moc a nakonec byla vcelku příjemně překvapena. Kráska rozhodně není komedie, což vůbec nevadí když jako drama slušně funguje. Pravdou je, že její příběh možná není něčím, co by vám vyrazilo dech, ale dokáže čímsi zaujmout, nenudit a vtáhnout do svého neradostného světa. A ani ten Schmitzerův Ríša není nakonec tak divná prvoplánová postava, jak se zdálo z traileru. (13.09.2007)

Hřebejk umí točit dobré filmy. S technickou stránkou si rozumí, herce si dokáže vybrat vždy ty pravé a většinou z nich dokáže vydolovat ty lepší výkony jejich kariér. Má talent na výběr náladotvorných písniček a zvládá na ně skvěle stříhat. Formu má vytříbenou. Vše zmíněné platí i o Krásce. A přesto to není dobrý snímek. Na vinně je jeden aspekt, který zbytečně drží Hřebejka u dna. Ano, jde o scénáristu Jarchovského. Nechci mu křivdit, stále je to machr na jednotlivé scény, především ty konfrontační. Ovšem scénář jako celek neumí. U Pelíšků a Musíme si pomáhat to ještě nebylo tak patrné. Pupendo, Želary, Cestu z města, Horem Pádem a nyní i Krásku v nesnázích však spolehlivě zabíjí. Ovšem je třeba uznat, že napsat takřka dvouhodinový film naprosto o ničem tak, že to není úplně do očí bijící, to již také chce kus talentu. Kráska je krásná na pohled i na poslech. Je perfektně zahraná. A je o ničem. Na jedno podívání příjemné, ale to je pro tvůrce Hřebejkových kvalit příliš málo. (05.12.2007)

Formálně vzato je Kráska jeden z nejlepších českých filmů posledních let. Bohužel ale patří k těm, které se snaží vyjádřit naráz ke všemu. Ke kriminalitě, sektám, domácímu násilí, české vyčuranosti, dysfunkčním rodinám a bůhví k čemu ještě. Typizované postavy, které toto vše zosobňují, jsou svázány řetězcem vzájemných závislostí, takže to na první pohled nevypadá ani moc samoúčelně. Ale stejně jako v Horem Pádem Hřebejk a Jarchovský prostě tepají tolik zlořádů, že se žádnému z nich nemůžou věnovat pořádně. Do půllitru litr piva nenaleješ. 60% (18.02.2008)

Život, který tak trochu postrádá smysl. Manžel, který tak trochu krade auta. Otčín, který je tak trochu hypochondr a do toho přichází milenec, který je tak trochu dokonalý. Pohádkový příběh s realistickými prvky, bez ponaučení na konci a s drtivou převahou skepticismu nad optimismem. Je těžké nebrat Krásku jako příběh o zlých, hloupých a povrchních Češích, které může spasit jedině únik za hranice, kupříkladu do slunného Toskánska. Je těžké, necítit se jako jeden z těch fujtajbl Čechů provinile. Byl to záměr, dosáhnout u diváka tohoto pocitu? Nepřijde mi to správné, ale možná beru tento symbolický příběh o vině a odpuštění příliš doslovně. Bez výjimky skvěle zahrané postavy, v čele s Aňou Geislerovou, která se směje jako koza, neumí jíst sushi a preferuje divočejší sex, si nenárokují naše sympatie (u Abraháma to není možné už pro jeho bezchybnost), jsou pouze nositeli příběhu. Umělého a nevěrohodného, přesto bohatého na trapně úsměvné momenty jako ze života. Jiří Schmitzer při tvarování Richarda bezesporu čerpal z reálných předobrazů, vytvořil však jenom perfektní figurku bez vnitřní hloubky. Právě u něj je patrný nemilý fakt, že postavy nikdy nejdou přímo k věci a všechno dlouze okecávají „papírovými“ větami, jež zároveň odhalují největší slabinu filmu, totiž scénář. Režie je oproti tomu špičková. Hřebejk bez problémů zvládá vyprávět obrazem, chytře využívá (možná malinko nadužívá) hudby a jednotlivé scény umí parádně vygradovat. Pomalu začíná konkurovat Janu Svěrákovi. 75% Zajímavé komentáře: Marigold, castor, Fr, lachim, JohnFarst (20.06.2008)