Režie:
Miloslav LutherScénář:
Vladimír KörnerKamera:
Ivan ŠlapetaHudba:
Svetozár ŠtúrHrají:
Petr Čepek, Milan Kňažko, Emma Černá, Miloš Nedbal, Rudolf Hrušínský, Martin Huba, Josef Karlík, Ladislav Mrkvička, Ilja Racek, Raoul Schránil, Jan Přeučil, Lubomír Kostelka, Jan Kanyza (více)Epizody(5)
-
Doctor Vitenbergicus (E01)
-
Anatomia Pragensis (E02)
-
Stellis vinctus (E03)
-
Theatrum mundis (E04)
-
Via Doloris (E05)
Obsahy(1)
Dnes již legendární seriál Slovenské televize natočil v první polovině osmdesátých let na Barrandově režisér Miloslav Luther podle námětu Vladimíra Körnera. Pětidílná výpravná historická sága je životopisem významného učence, anatoma a politika slovenského původu Johannese Jessenia (známého též jako Ján z Jesenu či Ján Jesenský), jenž mj. působil i na půdě pražské Univerzity Karlovy. Seriál zachycuje Jesseniovu životní cestu od jeho studií a prvních úspěchů. V roce 1594 se Jessenius stává profesorem chirurgie a anatomie na univerzitě ve Wittenbergu, kterou před léty navštěvoval. Odtud povede jeho cesta přes mnoho společenských i osobních úspěchů a neúspěchů až ke smutnému konci na pražském popravišti. Tento věhlasný muž byl totiž nakonec popraven za účast ve stavovském povstání spolu s dalšími šestadvaceti pány. Jeho osud byl spjatý s klíčovými událostmi českých dějin na přelomu 16. a 17. století, v době, kdy renesance pomalu skomírala i se svými humanistickými ideály... V hlavní roli uvidíme řadu vynikajících českých a slovenských herců, především v titulní roli Petra Čepka. Kvůli slovenskému znění mu propůjčil hlas Milan Kňažko, jenž však zároveň ztvárnil kata Mydláře.
Doctor Vitenbergicus První část nás seznámí s lékařem Jánem Jeseniem. Jeho dětství, studia, od roku 1594 profesura chirurgie a anatomie na univerzitě ve Wittenbergu a služba v lazaretu za doby bojů s mohamedány byl směs šťastných, ale zejména zlých a bouřlivých okamžiků...
Anatomia Pragensis Druhá část slovenského historického seriálu má název Anatomia Pragensis, podle nevídané události, kterou Johannes Jessenius podnikl pri své návštěvě Prahy. V Řečkově koleji totiž na těle odsouzeného oběšence (jehož tělo získal od kata Mydláře) provádí veřejnou pitvu. Zatímco odborné kruhy přijímají tuto převratnou výukovou metodu s nadšením, laická veřejnost ji odsuzuje. Císař Rudolf II. projeví přání, aby Jessenius opustil provinční knížecí dvůr a usadil se v Praze. Zde Jessenius vydává řadu přednášek, vědeckých a lékařských spisů, provádí pro studenty další pitvy... a začíná se zajímat o politiku...
Stellis vinctus Třetí díl výpravného historického seriálu o osudech Johannese Jessenia, nazvaný Stellis vinctus, zachycuje poslední období vlády pološíleného císaře Rudolfa II. Pražská univerzita přejde do rukou českých stavů a Jessenius se má stát jejím profesorem. V té době se musí potýkat též s morovou epidemií, která zasáhla hlavní město. Je to těžký boj, protože každý nemocný je předem prohlášen za mrtvého. Morová značka se ocitne též na Jesseniově domě, i když lékařova žena Marie onemocněla jen běžnou chorobou. Nešťastný souběh událostí má však za následek, že Marie se nakonec stejně nakazí...
Theatrum mundis Čtvrtý díl slovenského historického seriálu o Johannesu Jesseniovi má název Theatrum mundis a odehrává se po smrti císaře Rudolfa II., který byl Jesseniovým ochráncem. Nový císař Matyáš doktorovy služby odmítne. Jessenius napřed císaři napíše pokornou supliku, ale později ji z hrdosti roztrhá. Pozná svůdnou dívku Floro, se kterou stráví celou zimu. Přitom stále pracuje na vědeckých spisech. Floro však jednoho dne beze stopy zmizí. Později za Jesseniem přijdou jeptišky i s novorozenou holčičkou Julkou, kterou Floro v útulku přivedla na svět. Lékař se dítěte ujme. Po čase je jmenován rektorem pražské univerzity. V zemi se v té době začínají bouřit české stavy a dojde k defenestraci místodržitelů Slavaty a Martinice. Jessenius po poradě s Harantem a Budovcem odjíždí jako legát českých stavů do Uher...
Via Doloris Pátý díl slovenského seriálu scenáristy Vladimíra Körnera a režiséra Miloslava Luthera má název Via Doloris a uzavírá velkolepý historický projekt, jaký dodnes nemá v české a slovenské televizní tvorbě obdoby. Poslední část zachycuje neúspěšnou diplomatickou misi Johannese Jessenia na sněm uherských stavů a především trpký konec tohoto učence, lékaře, anatoma a diplomata. Jessenius byl totiž jedním ze sedmadvaceti pánů, popravených v červnu 1621 před pražskou staroměstskou radnicí za účast ve stavovském povstání. Na pozadí jeho osudu pak tvůrci zobrazují dění v českých zemích v době soumraku renesančních ideálů, kdy vypukla třicetiletá válka a kdy potupnou porážkou v bitvě na Bílé hoře české stavovské povstání skončilo... (oficiální text distributora)
(více)Recenze (46)
Jeden z nejlepších československých seriálů vůbec. Veice zajímavě přiblížena a vykreslena doba na sklonku 16. a začátku 17. století. Super herecké obsazení tehdejšího výkvětu našeho herectví se skvělými hereckými výkony. Jenom bych poopravil svého předhodnotitele Lima, pokud jde o přiblížení reálie a atmosféry doby 30-leté války. Seriál končí popravou českých pánů v roce 1621, kdy 30-letá válka (1618 - 1648) byla na samém svém začátku. ()
Sledovat přehlídku většiny českých herců, kteří ještě k tomu hrají hlavně v Praze, nadabovaných do slovenštiny, je teda pořádná perverze. Ale kromě tohoto malého detailu je opravdu těžko co seriálu vytknout. Atmosféra doby vystižená dokonale, hloubka a nadčasovost přímo sálá. Pořádný a dobrý kus filmové práce. ()
Tak toto byl seriál! Životopisné drama slovenského lékaře Jána Jessenia: jeho studia v Padově, první veřejná pitva v Praze (1600), morová rána a smrt ženy (1611), přes jezuitsko-papeženské spiknutí a vítězství katolické reakce až po jeho konec na Staroměstském popravišti v roce 1621. Pravda, závěrečné titulky byly trochu zaujaté (v režii doby), ale v jádru vlastně pravdivé 8-) Naprosto bravurní výkon Petra Čepka (Jessenius) a Rudolfa Hrušinského (Rudolf II.) vše záporné vyvážil. Odborná spolupráce: prof. PhDr. Josef Polišenský, DrSc. ()
Famózní. Vybrat si v historii hrdinu, který prochází zlomem historických epoch, projít s ním kus Evropy a vplést ho do zlomových událostí té či oné doby, to je vypravěčský styl Mika Waltariho a samozřejmě dalších romanopisců, můj nejoblíbenější. Výběr Jana Jesenia je velmi šťastný, neboť byl významnou osobou přítomnou při všech zásadnějších událostech konce 16. a začátku 17. století. Jeho cesta na popraviště je i cestou staré české šlechty na smrt a do exilu, koncem stavovských Čech, úsvitem Čech katolických. Vyprávění je sice zdlouhavé, ale pro informované je lahůdkou. Je dobré se na sledování předem teoreticky připravit, znát politické pozadí je v tomto případě naprosto nezbytné . Bez základní znalosti okolností a významných postav té doby je projekt jen nezajímavou a nudnou podívanou. Jinak ovšem jde o skvělý historický epos srovnatelný s Waltariho Šťastnou hvězdou ...100% ()
Ve své době vpravdě dechberoucí seriál, vedle Tisícročné včely snad nejlepší ze slovenské produkce. Mám velmi rád prózu Vladimíra Körnera a většina filmů podle jeho předloh či scénářů je velmi povedených ( Údolí včel, Zánik samoty Berhof, Anděl milosrdenství...). Lpění na dobových reáliích a vykreslení historických souvislostí je více než samozřejmé. Osobně mě pak překvapilo několik věcí - určitě charisma vynikajícího Petra Čepka, provedení první veřejné pitvy - jakmile zajel skalpel do masa a objevily se jednotlivé vrstvy tkání, říkal jsem si: bože, to je snad opravdové! a větší než malé množství nahoty a erotiky, jaké by mnohé zahraniční TV neskously... ()
Galerie (8)
Photo © Slovenská televizia
Zajímavosti (2)
- Milan Kňažko namluvil hlavní postavu Jessenia, kterou hrál Petr Čepek. Kňažko v seriálu navíc sám ztvárnil roli kata Mydláře. Ve scéně z katovny v epizodě Anatomia Pragensis (1983), kdy lékař přijde pro tělo na pitvu, hraje Kňažko vlastně obě postavy, jednu tělem, druhou hlasem. (Haniczka)
- Když kat Mydlář (Milan Kňažko) přijde před popravou k odsouzencům, říká mu Krištof Harant (Stanislav Dančiak), že je katolík. Wikipedia však uvádí, že Krištof Harant z Polžic byl v době popravy protestant. (VMa)
Reklama