Proč žít... a proč umírat

Myslím si , že tenhle film Spencerovi sliboval hodně , setkání Jamese Coburna s Telly Savalasem ve válečném westernu . Mohl z toho být jeho nejslavnější film , ale on konec spíše upadl v zapomnění . Ale strejně je pro mě výborný . Spencer zde podle mě podává svůj nejlepší herecký výkon za celou jeho kariéru , je skvěle jiný a jeho zlodějíčka , který se jen tak ničeho nezalekne , ani když mu hrozí o krk ztvárnil dokonale . Jinak James Coburn není nějak vynikající a mezi Spencerem a výborným Savalasem ( který ztvárnil svého majora naprosto dokonale ) se i docela ztrácí , ale rozhodně je postačující , narozdíl od např . Reinharda Koldehoffa . Jinak do toho hraje výborná "pohřební" až válečná hudba Rize Ortolaniho , ktgerý jinak skládal hudbu např . k Mayovce Old Shatterhand . A režie Tonina Valeriho tradičně výborná . Takže ten film sliboval hodně a hodně jsem dostal , takže jsem nadmíru spokojen a myslím , že dál už se vyjadřovat nemusím . (14.11.2011)

Teoreticky skvělé spaghetti od režiséra "Mé jméno je Nikdo " s dobrou kamerou, obsazením i hudbou, které brutálně zabíjí mimořádně ospalý děj. Když ve dvě hodiny trvajícím výpravném westernu (se zápletkou vypůjčenou z Tuctu špinavců) přijde jediná akce až v jeho závěru, bude asi něco špatně. Asi scénář. Někteří z Coburnovy dvanáctky v průběhu filmu zmizí sami od sebe, jiné zabijí tak rutinně, že to člověk stejně sotva postřehne. Co se herců týče, Savalas se objeví až ve druhé polovině a bohužel v ní moc času nestráví. Coburn se jen tak líně courá z jedné scény do druhé, takže snad jen Spencer vyvíjí nějakou snahu, díky níž byla alespoň jeho postava sympatická. Inu, škoda. (14.07.2009)

Řemeslně natočený válečný spaghetti westernový remake Tuctu špinavců zasazený do doby války Severu proti jihu. Všechno už tady ale bylo: Tucet špinavců natočil mnohem lépe Aldrich o pět let dříve. Tématicky zde jde o jakousi kombinaci Mission Impossible a Kellyho hrdinů a tedy o útok hrstky vojáků na nedobytnou pevnost, který nepřekvapivě vyjde dějově, ale boužel už ne filmařinou. Dobrý western sice Valerii nakonec natočil (Mé jméno je Nikdo), ale až o rok později a jen jako pomocník velkého Sergia Leoneho. Tohleto Valeriiho samostatné dílko je prostě bez výrazných nápadů, s řadou nedotažených scén a ospalé. Koneckonců o nenápaditosti svědčí i délka názvu - Una ragione per vivere e una per morire. I ten Telly Savalas si zahrál zde jen miniroli oproti své výrazné postavě v Tuctu špinavců. Co naopak lze pochválit je závěrečná bitva o pevnost plná akce, střelby a výbuchů. Trailer: http://www.youtube.com/watch?v=hYg73xNCxHA (08.04.2010)

Válečný western na způsob Tuctu špinavců. V hlavní roli hraje James Coburn jako plukovník severní armády, který dostane za úkol zničit jižní pevnost Fort Holman. Za tímto účelem zachrání před oprátkou osm trestanců. Hlavním záporákem je Telly Savalas, ovšem ten má jen malou roli, takže Kojaka si tu člověk moc neužije. V Coburnově osmičlenné skvadře se mezi různými hajzly a vrahouny objevuje i Bud Spencer v roli zlodějíčka, kterému jako jedinému Coburn věří. Tato role byla původně psaná pro Eliho Wallacha, který ale odmítl. Zaskočil tedy Spencer, což dost otrávilo Coburna, kterému se nelíbilo, že pro něj neznámý Ital (a přece jen o dost slabší herec, než Wallach) má větší roli, než on. Proto působí tak otráveně a skoro ani nehraje. Spencer přesto podává vynikající výkon, lepší, než by od něj kdokoli čekal, a zastiňuje zbytek obsazení snad kromě Savalase, nespravedlivě odstrčeného scénářem. Scénář je sice celkem děravý a film až příliš neakční, ale závěrečná bitva to celkem vynahrazuje. I díky Spencerovi je na co koukat i ve zbytku filmu, takže celkem doporučuju. (07.03.2008)

Výborný, leč pro mnohé možná trochu pomalý western na motivy Tuctu špinavců. Zběhlý plukovník Seveřanů dostane druhou šanci a s bandou od oprátky zachráněných grázlů má znovu dobýt pevnost, kterou prakticky odevzdal jižanské armádě.  Grázlové nejsou kromě Buda Spencera nijak sympatičtí a napětí mezi nimi a plukovníkem Coburnem bylo fajn sledovat.  Testosteron totiž stříká proudem a kdo je špagetami políbený, bude spokojen. Tohle drsňačení má prostě své kouzlo. Valerii si pak občas odskočí i do komedie,  překvapí i scénkou která by se neztratila v nějakém tom vidláckém hororu a na závěr nabídne slušnou bitvu plnou diska a la kulomet.  A taky bych chtěl jednou umřít jako Kojak! Někde mezi silnou trojkou a slabší čtyřkou... (04.06.2024)