Casablanca

We´ll always have Paris. Viděla jsem ji popáté. Včera poprvé na velkém plátně. Filmová loď vplouvá do přístavu jménem Casablanca, láska vchází do Rickova American Café, dialogy jiskří na pozadí válečných zvěrstvev, která jsou tak blízko... ale jakoby za oponou. Když politika vstupuje bez zaklepání do lidských osudů, známé omnia vincit amor neplatí. V kině to najednou přestala být " ta legendární" Casablanca, ke které apriori přistupujeme jako k stříbrným příborům, které obdivujeme ve vitrině, ale nepoužíváme k jídlu...Zázračně se proměnila, najednou kalnedář ukazuje rok 1943, odkládáme klobouk a promítač právě pustil neobyčejný film o ideálech, za které stojí bojovat. Cynický Američan je v hloubi duše sentimentální, oportunistický kam-vítr-tam-plášť Francouz v srdci patriot, éterická norská víla tvrdá jako křemen, Němci si bez vyzvání sedají k nejlepšímu stolu a Čechoslovák snoubí hrdost a odvahu. Velký svět v malém městě, kde tři už jsou společnost. Curtiz upsal duši ďáblu, ale vyplatilo se. Casablanca nestárne. (13.06.2007)

Ani vo sne by producentov filmu Casablanca Hala B. Wallisa a Jacka L. Warnera nenapadlo ze pri asi 50-tich filmov rocne, ktore studio v zlatych 40-tych rokoch vyrobilo (kazdy tyzden jeden film), ze by sa prave Casablanca mohla stat tym najuspesnejsim, ktory obhajil aj troch Oscarov vratane najlepsieho filmu, rezie a scenar plus pät dalsich nominacii. Mozno som mal prilis velke ocakavanie, podobne ako aj uzivatel Hoody, ktory pise, ze az na druhykrat sa mu film pacil na 5 hviezdiciek. Ja si na druhe pozretie chvilu pockam, ale zatial zostavam pri styroch. Film je sice nonstop dialogovy, ale je pekny, romanticky a aj smutny. Cim sa viac dej blizil ku koncu, tym viac bol napinavy hlavne kvoli nacistom, ktori si tam zacali dovolovat. Je zaujimavy dialog, kde sa niekto niekoho pyta: ,,Co myslite, kto vyhra vojnu?" Odpoved: ,,Netusim." A odpoved bola uprimna, pretoze pocas natacania v roku 1942 to nikto netusil, takze aj z tohto pohladu v tom obdobi zo sucasnosti je zaujimave vidiet tento film. Napokon aj samotni komparzisti vo filme boli skutocni utecenci pred nacistami a nemecky herec Conrad Veith, ktory si zahral majora Strassera bol v skutocnosti znamy odporca nacistov a musel z Nemecka utiect. Avsak ak niekto ocakava nejake krvave vojnove utoky, bude sklamany. Herec Humphrey Bogart bol nominovany na Oscara za najlepsiu hlavnu ulohu, ale sosku mu vyfukol Paul Lukas za dramu WATCH ON THE RINE (1943) a Claude Rains bol nominovany za vedlajsiu ulohu, ale ani on nemal stastie, sosku si vtedy odniesol Charles Coburn za romanticku komediu VESELA TLACENICE (1943)...25.11.2009 ______ Humphrey Bogart - (Rick Blaine) +++ Ingrid Bergman - (Ilsa Lund) +++ Paul Henreid - (Victor Laszlo) +++ Claude Rains - (Kapitán Renault) +++ Conrad Veidt - (Major Strasser) +++ Sydney Greenstreet - (Signor Ferrari) +++ Peter Lorre - (Ugarte) +++ Dooley Wilson - (Sam - muž hrajúci na piáne) +++ Produkcia: Hal B. Wallis, Jack L. Warner +++ Hudba: Max Steiner +++ (25.11.2009)

(1001) Když velmi slavný a kultovní film běží půl hodiny a pořád se tam nestala jediná věc, která by mě zajímala, tak je skoro jisté, že mě nebude zajímat ani zbytek filmu. Film stojí na dialozích a zápletce a ačkoliv to tak při prvním pohledu nevypadá, mohl by se odehrávat kdekoli a komukoli. Nevidím v něm osobní kouzlo ani přílišnou touhu pracovat s podprahovými významy situace. Žádná chemie mezi postavami je poslední hřebíček do rakve. Protože když někdo definuje osudovou lásku několikavteřinovým výletem po lodi a pár přípitky, není v tom nic, čemu bych já mohla rozumět. Samozřejmě kromě geniální vágusovské parodie finálního aktu, kterou provozují v Červeném trpaslíkovi. ("Na řečičky nejsem, holka, ale vím jistě, že problémy dvou slizek a jednoho androida nejsou v tomhle bláznivém kosmu důležité.") Bitva písní mě ovšem rozplakala. (15.06.2015)

S kultovním filmy je tak trocu potíž. Většinou o nich slyším mnoho a mnoho dávno předtím, než se mi podaří je vidět. Tím ve mě vznikne jakýsi dojem a pak sjem často překvapená, o čem ten film vlastně je. Ale Casablanka tohoto zůstala uchráněná. I když je patrný záměr Hollywoodu natočit romantický trhák, podařilo se udržet hodně vysokou úroveň. Vznikl tak nadčasový snímek, který potěší i dnešního diváka. (10.01.2017)

90% - Casablanca má jednu příšernou vadu. Je legendární. Technicky to sice vada není, ale díky své popularitě si tento film vysloužil citace v jiných filmech, a já jsem díky tomu znal konec Casablanky ještě dřív, než jsem měl tu čest celý film shlédnout. No a asi pouze díky tomu hodnotím pouze devadesáti procenty. Tenhle film je prostě fantazie. Je přitažlivý pro oči, pro uši, pro mozek, a nejedno srdce při něm zaplesá… Hudba Maxe Steinera je perfektní ukázkou krásného hudebního podbarvení se schopností okamžité změny nálady, a jeho hrátky s motivy státních hymen také pobaví. Casablanku zkrátka musíte vidět!!! Z výše popsaných důvodů nedoporučuji před jejím shlédnutím vidět následující filmy (nejedná se o úplný seznam): Woody Allen: Play it again, Sam, Emir Kusturica: Černá kočka, bílý kocour, a epizoda Holoship z Červeného trpaslíka. (31.12.2006)