Casablanca

Čekal jsem úžasné filmové dílo, ze kterého nebudu moci spustit zrak a to jsem také dostal. Kdyby se jednalo pouze o "obyčejný romantický příběh...", což je zřejmě jediný zásadní postřeh, který si z Casablancy odnesl můj blízký známý Styxos (nic proti tomu!), pochybuji, že by mohla ve filmové historii zastávat tak výsadní postavení, těžko by jí věnovali erudované články psavci jako Umberto Eco a těžko by se proslavila svou hravou nevyhraněností v žánrovém škatulkování. Casablanca je dílo geniální. Dílo, na kterém bylo lze možno opěvovat téměř vše. Stylisticky čistou režii, krásnou a pečlivě rámovanou černobílou fotografii, herecké výkony, hudbu a zvláště svůdnou mnohovýznamnost, která se skrývá nejen za břitkými replikami, ale v každé jednotlivé scéně, v každém obrazu, gestu a prchavém dojmu. Osudový film s (ne)přehlédnutelnými přednostmi na (ne)přehlédnutelných místech. (09.02.2009)

Klasika, která větší legendou než by měla být. Nežiji v době vzniku, neviděl jsem tento film v sále plném lidí, pro které byl Humphrey Bogart a Ingrid Bergman symboly a modlami. Proto můj pocit z filmu trochu pokulhává za jeho legendárností hlavně na americkém kontinentu. Příběh je vsazen do poutavého prostředí, které si prakticky prohlédneme jen díky několika exteriérům a jinak si musíme vystačit s postřehy postav a interiéry baru, hotelového pokoje apod. Ingrid Bergman pro mě naplňuje to, čím nikdy Lauren Bacall nebude a to krásnou ženou, pro kterou by se dokázal muž obětovat. Casablanca s odstupem času působí až ikonicky. Její kvality se nedají popřít. Vystavění základů dramatického příběhu s láskou v zádech a dokonalou hlavní postavou "hrdiny" jsou věčné. (03.02.2007)

Bogarte, Bogarte, já vím, že za to nemůžeš, ale po Africké královně a Sabrině nepůjdu výš. Já vím, že Casablanca dostala spoustu ocenění, ale jestli mám dát na svoje osobní pocity, tak oba výše jmenované filmy mě přirostly k srdci daleko víc. Romantika tam působila jak mražený dort umělohmotně vyrobený a to mně tedy vážně nechutná. Takže si vypůjčím Houdiniho : NFR 1989, Oscar 3 : Nejlepší film, Režie, Scénář + 5 nominací,.......... emma : celkový dojem - 3 hvězdy. (22.09.2015)

90% - Casablanca má jednu příšernou vadu. Je legendární. Technicky to sice vada není, ale díky své popularitě si tento film vysloužil citace v jiných filmech, a já jsem díky tomu znal konec Casablanky ještě dřív, než jsem měl tu čest celý film shlédnout. No a asi pouze díky tomu hodnotím pouze devadesáti procenty. Tenhle film je prostě fantazie. Je přitažlivý pro oči, pro uši, pro mozek, a nejedno srdce při něm zaplesá… Hudba Maxe Steinera je perfektní ukázkou krásného hudebního podbarvení se schopností okamžité změny nálady, a jeho hrátky s motivy státních hymen také pobaví. Casablanku zkrátka musíte vidět!!! Z výše popsaných důvodů nedoporučuji před jejím shlédnutím vidět následující filmy (nejedná se o úplný seznam): Woody Allen: Play it again, Sam, Emir Kusturica: Černá kočka, bílý kocour, a epizoda Holoship z Červeného trpaslíka. (31.12.2006)

K dílu jsem se dostal úplně náhodou, a to kvůli filmu Zahraj to znovu, Same, který bych rád zhlédl a vzhledem k jeho obsahu se jevila projekce Casablancy jako žádoucí. A jsem tomu rád, protože jde o moc pěkný kousek. Jistě, někdo ho bude brát pouze jako sentimentální lovestory Humphrey Bogart - Ingrid Bergman (+ Paul Henreid jako doplnění milostného trojúhelníku) na pozadí druhé světové války. Ale tímhle uchopením by potencionální divák o hodně přišel, protože dění v Casablance je ještě s přihlédnutím na dobu vzniku filmu (1942!) dost podstatné. Střet několika národností, názorů a charakterů je velmi zajímavou studií tehdejší doby. A ostatně i humor snímku, který bych zde před zhlédnutím filmu ani moc nečekal, je ve formě narážek na tuto situaci. Ale i pro ty, které historie nezajímá či ji záměrně ignorují, film nabízí pořád kvalitně zpracovaný romantický příběh lásky, která nemohla být zcela naplněna a jeho hlavní protagonisty, zvláště výborného a přesného Bogarta, stojí zato sledovat. Popravdě řečeno, nejsem žádným obdivovatelem Ingrid Bergman (alespoň zatím ne), nic jiného s ní asi ani neznám a být na jejím místě jiná herečka, možná bych jí ty slzy třeba i věřil. Každopádně konec jsem nečekal a možná mě i potěšil (vybarvení se jedné postavy v novém světle) víc, než kdyby to skončilo jako klasické hollywoodské dílo. Silné 4*, k plnému počtu mi, jak jsem už psal, chyběla lépe obsazená hlavní herečka, která by mě donutila více fandit vztahu mezi ní a Bogartem (takovou Audrey Hepburn bych si na jejím místě dokázal představit, ale to bohužel nešlo a došlo k tomu až o 12 let později v Sabrině, škoda :-( ). "Carle, ať major dostane pěkný stůl blízko dam." - "Už jsem mu dal ten nejlepší. Jako Němec by si ho stejně vzal." Zajímavý komentář: GilEstel (22.10.2011)