Hra s nevěrou

ÁÁÁ, takže zase jednou jsem se nenechala zviklat zdejším hodnocením a dobře jsem udělala. Tedy - nechci to nikomu nutit, ale mám taky hodně nakoukáno, přesto mi prošpikování všelikými inspiračními zdroji nebránilo, si tenhle thriller fakt vychutnat. Rozjel se poměrně emancipovaně, přičemž stavěl především na výborném Cliveu Owenovi a půvabné "Rachel" - ti byli opravdu styloví. Možné rozuzlení, do kterého jsem se tentokrát - ! - trefila, mi naskočilo už za pár minut, ale napětí se přesto konalo! Jen jalovější závěr už vymyslet nemohli. Škoda HO veliká, ale i tak za 4*. (02.11.2006)

Aniston a Owen v napínavém thrilleru, jehož hlavními přednostmi je áčkové herectví, nepředvídatelné zvraty a napětí sledovat, jakže celý film dopadne? Jackpot! Derailed dokáže šikovně pracovat s napětím, postupně budovat atmosféru a přenést na diváka tu reálnou starost o hlavní postavu, což se poslední dobou u podobných žánrovek nestává, takže už jen kvůli tomu nejde jinak než hodnotit poctivou čtyřhvězdou. Povedená záležitost. (Ikdyž zkušený divák s trochou snahy ten zvrat prokoukne už na začátku:D) (05.09.2022)

Námět a pointa celého příběhu byla velmi dobře a dynamicky zpracována. Odhalení skutečností pro mě bylo docela překvapivé a lehce šokující. Mnozí zřejmě vytušili již dříve, jak se věci mají, ale mě vše bylo vyjasněno až teprve v oné scéně. Film obsahuje spoustu skvělých scén a dialogů. Uvažuji však, jaká by Hra s nevěrou byla bez přítomnosti Clivea Owena a Vincenta Cassela. Pánové jakoby se předháněli v tom, kdo bude skrze obrazovku vysílat silnější charizmatické výboje:) Oba jsou uchvacující, ale Vincent, to je prostě démon. (14.03.2011)

Já tedy nevím, asi je to tím, že už mám něco nakoukáno a proto jsem se celou dobu slušně nudil díky nekonečným variacím na již mnohokrát viděné a navíc jsem pointu strefil asi po půl hodině. No a závěr, ten je úplně blbej. Prostě zbytečný film plný klišé, který se alespoň ze začátku tvářil, že bude mít na mnohem víc, což se ale bohužel nestalo. (18.01.2006)

Nelze si nevšimnout té zdejší olympiády, jejíž náplní je soutěžení v tom, kdo originálněji, vtipněji a štiplavěji popíše, kterak mu všechno bylo jasné už při pohledu do televizního programu, a kterak všechny zvraty zabily jinak výborné zpracování. Cítím z toho pokrytectví a alibismus, když někdo napíše něco ve stylu "kdo nemá nakoukáno tolik, co já, tomu se to asi bude líbit." Nechci nikomu přehnaně křivdit, ale taky bych dovedl sedět v křesle nad mísou buráků, slupky plivat pod gauč, usrkávat kolu a řvát na celý barák "jasně, to jsem čekal. No jo, to nemohlo bejt jinak. Há, já to věděl!" Já si plnými doušky užíval atmosféru, zpracování, které mě pohltilo, a v neposlední řadě skvěle různorodou hereckou sestavu, která dobře vypadala i hrála. Téma nevěry mi přineslo další návody, postřehy i varování, sto minut uběhlo jako voda v potoce a já nevidím sebemenší důvod, proč si výsledný pocit kazit vzpomínkami na to, co všechno jsem vítězoslavně uhádl a předpověděl. Pátá hvězdička je možná z trucu, ale na to jsou moji čtenáři již zvyklí. (08.01.2012)