Režie:
Jean-Pierre MelvilleScénář:
Jean-Pierre MelvilleKamera:
Walter WottitzHudba:
Michel ColombierHrají:
Alain Delon, Richard Crenna, Catherine Deneuve, Riccardo Cucciolla, Michael Conrad, Simone Valère, Jean Desailly, André Pousse, Paul Crauchet (více)Obsahy(1)
"Jediné city, které byl kdy člověk schopen vyvolat v policajtovi, jsou nedůvěra a podezření..." Takové je motto francouzského kriminálního filmu Policajt režiséra Jean-Pierra Melvilla. V tomto chladném, ale i s jistou dávkou neúprosného odstupu natočeném snímku se objevuje Alain Delon ve své obvyklé poloze tvrdého, uzavřeného a osamělého hrdiny. Jako komisař Coleman se dostane do rozporu mezi služební povinností a vztahem ke svému dávnému příteli. Simon, s jehož ženou má Coleman milostný poměr, je zapleten do přepadení banky a obchodu s narkotiky. A Coleman stojí náhle před nejtěžším rozhodnutím svého života... (oficiální text distributora)
(více)Recenze (102)
Policajtská rapsodie v modrém. Když osudový kruh nepřízniv jest. Ceremoniál zločinu a trestu v mlčenlivém vizuálním menuetu. Elektrizující chlad ticha před bouří, pařížská odlíčenost a nepřístupnost, vychytralá galerka, nenápadná "velká" vlaková loupež. Nekompromisní, neúprosný, úsečný policejní solitér Alain Delon pronese jen slovo nezbytné, nevystoupí ani na moment ze své chladně dokonalé, podmanivé elegance. Jako vymítač zločinecké mafie mezi dvěma mlýnskými kameny, v nelítostném souboji mezi rutinou a city. Záporácký boss Richard Crenna jako pašerák peněžitého pokladu i gangster mužného lišáctví. Sladká femme fatale se severským popraškem, ledová kráska za garbovským vějířem, Catherine Deneuve, v tísňovém volání mezi dvěma muži. Jeden musí z kola ven. ()
Svět gangsterů je v Melvillových filmech vždy silně homosexuální (asi nejsilněji je to cítit z Osudového kruhu). Dle tohoto filmu je policista blíže ženám, se kterými ho spojuje nejednoznačnost jeho chování, chladné vyčkávání, až bude situace příhodná... neboli ta inzerovaná nedůvěra a podezření. Delonovým druhem je tady Deneuve, čemuž odpovídá i závěr ve stylu "Jsme jedné krve, já i ty". Bohužel právě ten se Mellvilovi silně nepovedl a vyznívá spíše trapně než osudově, stejně jako ta malovaná do modra stylyzovaná pozadí ulic Paříže. ()
Trochu roztěkané, řekla bych ... ale možná jsem byla roztěkaná spíš já. V každém případě se patřičná atmosféra někde zapomněla ... a v závěru jsem se nemohla zbavit dojmu, že snímek zůstal částečně nedokončený - navzdory uspokojivě vyřešenému případu. Ke komisaři Colemanovi v podání Alaina Delona jsem si nedokázala vytvořit žádný výrazně ani nevýrazně kladný vztah - vlastně jsem něco jako sympatie pociťovala spíš ke zločincům ... a neúměrně dlouhou dobu jsem strávila neplodným přemítáním nad tím, zdali rachot ujíždějícího vlaku může přehlušit řev motoru vrtulníku. Ne zcela přesvědčivé 3* ()
Tenhle Melvillův počin neoslní na první pohled. Sama jsem ho docenila až časem. Chladné barvy, mnohaminutové scény bez jediného slova, minimalistické a perfekcionisticky vybroušené dialogy, postavy, hrající především očima, odtažitá kamera a napětí, vybudované bez využití tradičních prostředků. Zkrátka Melville. A pořád nevím, jestli postavu transvestity hrála žena nebo muž. P.S.: původní znění nutné. (více zde) ()
Au.... ()
Detsky vlacek a vrtulnicek. ()
Průměrný francouzská krimi. Delon není zrovna nic extra a má blbý, že se kamarádí s darebáky. Na druhou stranu bylo slušně natočené přepadení banky a výborně vymyšlené přepadení vlaku. ()
Tenhle film je prostě od začátku neuvěřitelný, neosobní, chladný se spoustou nelogičnosti, neuvěřitelně nudný navrch. Dovolím si tvrdit, že takto se chovající komisař by byl postaven mimo službu a následně brzo zavřen za násilí na vyšetřovaných i za vraždu. ()
Hypnoticky podmanivé (3,5*). ()
Právě jsem v televizi dokoukal Policajta a bylo to poprvé na pořádné televizi (úhlopříčka metr a půl) a byl to úplně jiný zážitek než ty předešlé. Melville je prostě Melville a i když je scénář u Policajta trošku slabší, je to film krásný na pokoukání. Tři a půl plus jedna za vlakovou scénu a po zaokrouhlení pět. Nelze jinak. ()
TO jsem netušila, že i Francouzi mají své papundeklovky. Dnešním pohledem neznalce kriminálních filmů 70. let to byla už jen velmi archaická zábava. Pobavil zvláště neustále opakovaný záběr na modýlek vlaku dramaticky se řítící tmou a dlouhé statické záběry na výraz něčí tváře... ()
Skvělá atmosféra. Tak je nutno režisérovi odpustit to, že často vykrádá sama sebe. ()
Vizualni pecka, ale dejove a tempem trosku utahane. Trosku vic... Plus za malo vidany vizual. 3+ ()
Klasická francúzska kriminálka, aká sa točila v 70tych rokoch. Delon je Delon , aspoň pre mňa. 60%. ()
Klasická francouzská krimi, které lze jen máloco vytknout, ovšem oloupení pašeráka drog ve vlaku pomocí vrtulníku působí spíše surrealisticky než reálně. Ostatně, proč ne, kolébkou surrealismu byla přece Francie. Bonjour, André Breton! ()
Geniální film, i když Melville trochu polevil... :-( ()
Odjištění západky u dveří pomocí pravítka a magnetu nemá obdoby:-) Richard Crenna zde úplně zastínil Delona. ()
Hračkársky vláčik a hračkársky vrtuľník ma teda dostal. Rozháraný nesúvislý dej, nevyužitá téma v obsahovo chudobnom scenári. ()
Je tu sice krásná Catherine Deneuve a Alain Delon taky nevypadá zrovna špatně, ale jinak celkem nuda na francouzskou detektivku...40% ()
Uff, kdo by to řekl, francouzský film s Delonem a Káťou Denevue a on to byl strašně blbý film. Nelogický, nesmyslný, stěží uvěřitelný(neuvěřitelné jednání lidí v něm) a dost, dost nudný. Tohle se opravdu nepovedlo. ()
Reklama