Pleasantville: Městečko zázraků

V lepším případě každá epocha s sebou nese přesvědčení, že je oproti těm předchozím vyvinutější a pokrokovější. Tím spíš může být poučně zábavné se dnes, o takřka čtvrt století později dívat na "Pleasantville", kde se domněle uvolněnou a progresivní optikou devadesátek nahlíží fiktivní ideál padesátkové Ameriky, respektive její mramorizovaná fiktivní verze zosobněná dobově stylizovaným sitcomem. V jednotlivých momentech ještě dnes "Pleasantville" zůstává ohromně fascinující a zábavné, ale také dech beroucí i jímavé, jak se na správné melodrama sluší. Ale přesto zdejší meta iluzi o tom, jak prostopášná dívka a správňácký nerd vnesou emancipaci a pokrok do absurdně konzervativního seriálu, narušují hlodavé myšlenky stran míry naivity a vlastní omezenosti devadesátkohého pohledu. Na druhou stanu se tím v lepším případě nastaví zrcadlo naší vlastní domnělé osvícenosti, která nadcházejícím generacím bude opět připadat směšně polovičatá. "Pleasantville" nicméně neztratilo nic ze svého průkopnictví v rovině technické. Náleží totiž do bohužel malé skupiny projektů (jako např. "Forrest Gump"), kde počítačové triky nebyly berličkou či lacinou atrakcí, nýbrž kreativním nástrojem k vytváření fascinujících funkčních iluzí. (27.12.2022)

Zábavný a originální filmeček, kterému nechybí ani nějaká ta myšlenka či důvod k zamyšlení. Tak třeba ... černobílí proti barevným (konzervativní/liberálním; zkostnatělí/oduševnělým; nanaplnění/žijícím - to je jedno), byť trochu netradičně a se zajímavou pointou :-) Nebo ... každému v životě něco chybí, ale přiznat si to, to chce nějaký ten počáteční rýpanec, kopanec, cokoliv. Nebo ... vyjdi s barvou ven. Inu, ve výsledku je to krásná satira na 50-tá léta a rádoby-uměle-dokonalý svět, který byl tak pečlivě budován společenským diktátem, a který samozřejmě troskotal na vratkých mezilidkých vztazích. Zároveň však je to film, který má přesah do současné společnosti a dá se zobecňovat. Ač to není žádné filozofické dílo, má svůj pevný myšlenkový základ, který je mi vlastně sympatický. 80%. (28.09.2009)

Městečko Pleasantville je druhý film režiséra Garyho Rosse, který jsem viděla a v obou případech mi neskutečně sedl jeho styl. Ačkoliv je každý film úplně jiný, natočen úplně jinak, tak jsem měla úplně stejně hřejivý pocit. Městečko Pleasantville je strašně milý, přirozený a zábavný film, který dokáže vykouzlit úsměv ve tváři. Obsahuje pěknou myšlenku a pointu. Ocenit musím hodně nápaditou a zajímavou vizuální stránku filmu a skvělé herecké obsazení. Prostě příjemný filmový zážitek. Nic víc a nic míň. (08.03.2012)

Milé a příjemné překvapení na které jsem náhodou narazil v dopoledních hodinách na MGM a velice překvapen si říkám Maguire a Witherspoon v jednom filmu? Tak to se chvíli podívám o čem to je. A od té doby co se dostali do toho seriálu tak mě to začalo bavit a dokoukal jsem to až dokonce. Jediný mínus je, že v druhé polovině film už lehce ztrácí dech. (28.06.2012)

Nádherný kontrast mezi dnešním uspěchaným a povrchním životem a dobou, kdy lidé měli zcela jiné priority a žebříčky hodnot. Tenhle kouzelný film není jen klukovi co dokázal změnit nudný-černobílý svět v seriálovém městečku Pleasantville. Nese sebou totiž i poselství a tak trochu narážku na rasové a názorové odlišnosti. Každý si na tomto filmu najde to svoje. Já osobně musím vyzdvihnout skvělou dobovou hudbu, příjemné postavy a celkovou myšlenku filmu. Městečko Pleasantville je jedním z těch mála filmů, po kterých vám zůstane úsměv na tváři :-). (22.09.2012)