Pleasantville: Městečko zázraků

Tohle je ORIGINÁL! Ačkoliv to, že se někdo dostane přes ovladač do televize není nic nového, to zpracování je okouzlující! Reese je úžasná jak v roli nespoutané a drsné Jennifer, tak v roli roztomilé Mary. Stejně tak Tobey Maguire, kterému jsem jeho nadšení opravdu věřila. Hlavní je ovšem ten příběh a zpracování. Není to jen o nějakém seriálu.. Film má mnohem hlubší myšlenku.. Ukazuje, jak se někteří lidé navenek bojí změn a nových věcí, i když někde uvnitř po nich touží stejně jako ostatní.. Film podle mě upozorňuje například i na diskriminaci a možná i rasismus, to musím chválit! :) Jinak to barevné pojetí je prostě balzám pro duši, je to nádherné a jak se ten svět pomalu mění z černobílého na barevný, začala jsem si uvědomovat, jak jsou ty všechny barvy nádherné! To je prostě krásný film :)) (14.04.2012)

"This place gives me the creeps! Did you know that the books are blank? - What? - Yeah, I was in the library and I looked, and they have covers and there's nothing inside of them. - What were you doing in a library? - I got lost." Od tohoto filmu, který byl označen "nálepkou" fantasy komedie, jsem čekal slušnou a vtipnou podívanou. Ale spletl jsem se... Městečko Pleasantville nabízí daleko víc, nabízí pohled na americkou společnost 50. let, kterému se nelíbila barevnost, to, že se někdo odlišoval. Nelíbil jsem jim přístup mladých k "starému" způsobu života (jestli jsem to dobře pochopil, tak i pár narážek na rasismus). A o tom je celý film. O změně... Výborné výkony mladých herců Tobeyho Maguira a Reese Witherspoon a hlavně úžasně propracovaná grafická stránka filmu, změna z černobílého světa na barevný. (02.02.2011)

Přátelství, umění, nevázanost, sex a další bohémská přání dětí revoluce v obalu naivního smýšlení a lehkého rasismu amerických padesátých let. Tobey Maguire je svou upřímnosti dokonalým průvodcem černobílého světa. Garymu Rossovi tenkrát zkrátka vyšlo všechno a udivuje mě, jak rychle jsem mu po několika minutách začal zobat z ruky, aniž by se příběh hnal dopředu nějakou závratnou rychlostí. Někdy prostě stačí jen vytvořit atmosféru a nechat ji působit v plné síle. (22.11.2007)

Zábavný a originální filmeček, kterému nechybí ani nějaká ta myšlenka či důvod k zamyšlení. Tak třeba ... černobílí proti barevným (konzervativní/liberálním; zkostnatělí/oduševnělým; nanaplnění/žijícím - to je jedno), byť trochu netradičně a se zajímavou pointou :-) Nebo ... každému v životě něco chybí, ale přiznat si to, to chce nějaký ten počáteční rýpanec, kopanec, cokoliv. Nebo ... vyjdi s barvou ven. Inu, ve výsledku je to krásná satira na 50-tá léta a rádoby-uměle-dokonalý svět, který byl tak pečlivě budován společenským diktátem, a který samozřejmě troskotal na vratkých mezilidkých vztazích. Zároveň však je to film, který má přesah do současné společnosti a dá se zobecňovat. Ač to není žádné filozofické dílo, má svůj pevný myšlenkový základ, který je mi vlastně sympatický. 80%. (28.09.2009)

Pleasantville jsem viděl v době jeho premiéry v kině a na velkém plátně mně uchvátila jednak jeho vizuální stránka, jednak výborný scénář, který dokázal spolu s režijním umem Garyho Rosse navodit úžasnou retro atmosféru. Chytrá, jemná komedie o starých dobrých časech a o tom, jak je problematické se do nich vracet a idealizovat si je. Z dnešního pohledu jde o hvězdné obsazení, jenže tehdy Maguire ani Witherspoon ještě hvězdami nebyli, teprve na tom pracovali a tenhle kousek jim udělal pěkný odrazový můstek k dalším metám. Jejich příjemné, civilní herectví bylo radost sledovat. Celkový dojem 90 %. (05.01.2008)