V moci ďábla

Netradičný pohľad na súdny proces, v ktorom nie ľud vs. father Moore, ale fakty vs. zdravý rozum hrajú prim. Nieže by som nejakej strane nadržoval, ale takú výbornú argumentačnú bitku som vo filme dlho nevidel. Keď do toho započítam flashbacky z vymietania (vrcholná scéna v stodole), tak máme 4 hviedzy ako vyšité. Laura Linney je velice sypatická a dobrá herečka, ale pomyselného Oscara snímku vyhráva Campbell Scott, ktorého výrazové a verbálne monológy boli ... uhm, no ďábelsky presvedčivé. (28.03.2006)

A teď je to o každém z nás, o našem subjektivním přístupu. Já se nechci zase uchýlit k nějaký myšlence, abych dal svým dojmům "oficiální" formát, ale tady mi celou dobu v hlavě kolovalo tohle: "Vytvoř si démony, abys potřeboval někoho, kdo tě před nimi uchrání. Protože podlehnout vlastní slabosti je vcelku snadné". Ať už je můj náhled na křesťatsví sebekritičtější, a i když bych se obešel bez některých těch zbytečně ikonických paskvilů, vynucovaček atmosféry (ten příběh by přesto fungoval) a ať už je v tom sebevětší porce údajné reality, pro mě osobně tohle všechno funguje. Kdyby měl kupříkladu Exorcist: The Beginning byť jen náznak obdobně funkční atmosféry, nebyl by býval shitem, kterým nakonec pro mě byl. Je až obdivuhodné, s jakou sugescí a jak autenticky se Jennifer Carpenter své role zhostila a je až s podivem, kterak formát (a)typického soudního dramatu umně natáhl jednotlivé stránky děje a umožnil jim fungovat naplno. Nehodlám hodnotit Scotta Derricksona za to, co šulil před a došulil po The Exorcism of Emily Rose, ale tady dokázal odvyprávět příběh s takovou intenzitou, jaká by odpovídala jeho vlastnímu osobnímu prožitku. Vyjma toho hrají do karet perfektní lokace, dotažený zvuk a variabilní kamera (od dost oldschoolových záběrů až po takřka fotografickou kompozici v mlze). Kašlu na zbytečný fráze, když mě cokoliv donutí alespoň nějak děj spoluprožít a vlastně se na něm podílet. Třebaže jsou tam některý věci zbytečný a jiný zas zbytečně přetažený, vidím v tomhle filmu vkusného následovníka klasické posedlostní éry sedmdesátých let - nekýčovitý démon pro 21. století. [final rate: 80%] (02.02.2011)

Dobré a né že né. Dokonce jeden z nejlepších filmů, co se tématiky vymítání týče. Herci v čele s Jennifer Carpenter jsou skvělí. Atmosféra chvílemi hodně luxusní, jindy zas ne tak hororová, ale za to se dozvídáme spoustu věcí souvisejících s dějem. Parádní horor, který se někomu může zdát až příliš zdlouhavý, ale já si ho užil a některé scény opravdu stojí za to. 70% (25.09.2009)

Jak výstižně poznamenal hlas v česky dabované verzi, „o skutečné události se opírající“ soudní horor (?), sledující proces s farářem, jenž údajně nese vinu na smrti devatenáctileté dívky. Ta začne krátce po získání vysokoškolského stipendia sekat latinu (a taky aramejštinu a němčinu), kroutit se do prapodivných poloh a pojídat více než čtyřnohé potvůrky běhající po zdech. Čili mírnější verze Vymítače ďábla, která navíc není jenom samoúčelnou provokací. Třeba tu holku skutečně posedl ďábel. Chápejte: já jsem tomu nechtěl věřit a svou pozornost jsem upínal ke každému racionálně vysvětlitelnému protiargumentu, jenže – když ony byly ty hororové flashbacky tak sugestivní… . Kýženého děsivého efektu dosahuje celovečerně debutující Scott Derrickson kamerou, celkovou stylizací těch scén, přesvědčivě vyšklebenou Jennifer Carpenterovou (ano, Dexterova ségra) a mistrovským ozvučením (už dlouho jsem sebou tak neškubl při pouhém zavrzání kdesi ve tmě). Scény ze soudní síně a blízkého okolí již tak zajímavé nejsou. Laura Linney i Tom Wilkinson sice odehrávají svůj vysoký standard, ale scénáristova neochota vzepřít se hollywoodským šablonám číší z každého dialogu, z každého dějového zvratu (nejvíce z toho finálního). Po delší době jsem se nicméně zase u nějakého amerického filmu dobře pobál, obstojně pobavil a když si někdy půjdu ve tři ráno pro sklenici vody, pak jedině s baterkou. Pravda mívá záludné podoby. 80% Zajímavé komentáře: Le_Chuck, Nick Tow, Magneto, Triple H, Gardenboy (05.05.2008)

Dlho som tento horor s tématikou posadnutosti odkladal, ale bola to veľká chyba. Odrádzala ma hlavne forma. Takmer celý príbeh sa totiž odohráva v súdnej sieni a až na základe spomienok a popisov udalostí sa nám pred očami odvíja príbeh jednej nešťastnej, posadnutej ženy - Emily Rose. Všetko mimo súdnej siene, ako napr. scénky s advokátkou alebo kňazom vo väzení sú len doprovodné. Moje obavy však boli zbytočné, chytilo ma to hneď od začiatku, po obsahovej aj technickej stránke. Niektoré miesta (prvé kontakty s diabolskou silou, exorcizmus.....) boli veľmi pôsobivé, vlastne si ani nespomínam, kedy som videl niečo lepšie čo sa exorcizmu týka. Nechýbalo ani pár ľakačiek a hustá atmosféra, ktorá vydržala až do konca. Pustite si film neskoro večer a on sa vám o zábavu určite postará :). 85/100 (03.09.2014)