Jak se krotí krokodýli

Ty tři obecně oblíbené a nejznámější filmy Marie Poledňákové mám rád a tak když jsem slyšel, že nátáčí pokračování, byl jsem docela nadšenej a těšil jsem se. Inu, neměl jsem. Mělo mě napadnout, že když se jedná o návrat na režisérskou stoličku po dvaceti letech, nemuselo by to dobře skončit, že když to produkuje N@va, nemuselo by to dobře skončit, že když je to natočený po roce 1995 v ČR, nemuselo by to vůbec dobře skončit. Ale nenapadlo, nebo jsem to spíš potlačil. Filmy Marie Poledňákové byly dobrý jenom natolik, nakolik byli dobří herci, kteří v nich hráli. Nevím, jestli je to hereckou improvizací, nebo vůbec jen herectvím a uměním hrát, ale vtipné a nápadité a humorné dialogy se úplně vytratily. Všechno je to trapné, dříve zábavné dětské naivní hlody vyznívají příliš křečovitě a uměle. Příběh, mno, od zábavné rodinné komedie to přešlo spíš k estrádě plné hrubého humoru a nepovedených gagů. Srovnávat herce nemá vůbec smysl. Etzler jen napodobuje svýho zápornýho klaďase z Pojišťovny štěstí, Postránecký (i když byl tedy jediným kladem filmu) není děda-štverák jak si ho pamatujeme, ale spíš třetí mízou přetýkající postarší kámoš. Ingrid Timková je sice Janě Preissové dost vizáží podobná, ale protí ní je naprosto nevýrazná, ale pravděpodobně za to může scénář a nedostatek prostoru. No a zmiňovat se, že jestli by z Tomáše Holýho vyrostl Mádl, že by rotoval v hrobě, to už snad ani nemusím. Zbylý ánsámbl je tak prvoplánový a neumětelský, že co se mě týká, snad bych ho radši ani neměl blížeji rozebírat. Jeden jak druhej prostě předvádí variaci na své estrádní vystupování v různých zábavných šou na N@vě (třeba Novoty atd). No a Eva Holubová mi zase moc do téhle role neseděla, ale jak sama jednou řekla: To neřeš, prosimtě. Po tom nepátrej. a kvůli srdečnímu tlaku asi opravdu nebudu, nebo by to se mnou švihlo. Jen ještě jednu drobnou poznámečku nakonec. Věřte nevěřte, Vojtkova hláška: A hlavně nezapomeň dát na noc do lednice jogurty... mě fakt dostala, i když hudba v tom vilmu je naprosto úděsná (prostě to Nekonečný brumlání a bručení). (31.03.2007)

Asi bych se měla v rámci spravedlnosti a lásky k Jak vytrhnout velrybě stoličku a Jak dostat tatínka do polepšovny zamyslet nad tím, jestli na Krokodýlech není přece jen něco dobrého. Ale upřímně řečeno nemám náladu hledat v kupě hnoje minivalounek zlata, který tam navíc vůbec nemusí být. Marii Poledňákové se podařilo vstoupit do jedné řeky dvakrát díky zmíněným dvěma filmům, takže je zřejmě nakonec logické, že třetí pokus skončil utonutím. Etzlerovi a Timkové se zoufale nedostává chemie, která tak skvěle fungovala mezi Němcem a Preissovou, hudba je vlezlá jako jehovisté u dveří a příšerná, že se to vzpírá jakémukoli popisu (ten, kdo zavraždí Dana Nekonečného, pokud možno pomalu a brutálně, u mě má panáka), a dětští herci mi vnukávali myšlenku, že Herodes byl vlastně docela sympaťák. Kdyby aspoň byli potichu, ale většinu času byl ten film tak hystericky uřvaný, že jsem byla nucena utlumit si smysly rumunskou kořalkou, českým pivem a hlasitou konverzací se spolutrpícími, protože jinak se tomu v autobuse na cestě z dovolené prostě uniknout nedalo. Kocovina sice byla slušná, ale zdaleka ne taková, jako kdybych se na to donutila soustředit až do konce. (27.08.2007)

Bohužel až příliš přeplácaná podívaná, které schází zejména hlavní motiv, kterého by se držel. Marie Poledňáková na to nešla špatně, ale bohužel se pokusila do filmu nacpat až příliš velké množství nápadů, z nichž některé bohužel do výsledku příliš nezapadají a působí spíše rušivým dojmem. Neustálé přebíhání mezi těmi všemi rovinami je amatérské a rozhodně nenapomáhá divákovi v lepší orientaci. Díky lehkému ději sice víme co se kde děje, ale k udržení pozornosti to bohužel nestačí. Jak se krotí krokodýli není ve své podstatě špatný film, jenže kvůli všem těm víše zmíněným fakům vám v hlavě nejspíše dlouho nezůstane. (28.10.2007)

Najhoršie na filme je, že je v ňom všetko, z čoho mohlo vzniknúť solídne pokračovanie. Ale ako "bonus" je tam vopchatá minimálne polovica nejakého iného filmu v štýle Zdeňka Trošky. Príbehovo preplácané, zmatäné, režisérka nevie, ktorý príbeh vlastne rozpráva. Postupne sa z rodinného filmu stáva šialená nuda zaklincovaná snahou o drámou (topiace sa deti). VEĽRYBA aj POLEPŠOVŇA tiež nie sú geniálne, ale práve vďaka jednoduchosti deja a údernosti detských hlášok boli výbornou zábavou... Krokodíli sú zbytočne nevyužitou šancou... (14.04.2009)

Nicotná rodinná komedie plná známých hereckých jmen hlavně z televize, která mi dost nesnesitelným způsobem připomíná a kopíruje "veselohru století" S tebou mě baví svět a nutno dodat, že po příběhové stránce je to fakt nuda. Já se u toho nebavil a pochybuju, že děti budou. Herci se občas sice snaží, ale ti, o kterých chci, aby se ukázali, jsou spíše v pozadí a to je škoda daleko větší. Víceméně jsem od toho nic nečekal. Rodině tenhle film nevadil, jenže já se u něj neskutečně nebavil. Problém je v tom, že jim nevadil hlavně z toho důvodu, že v něm vidí řadu českých jmen a to je sakra málo. Jo, a Miroslav Etzler ať se prosím vrátí k Nováckým seriálům. --- Proč lidi stárnou a umírají? Protože to vidí u jiných. (17.11.2007)