Jak se krotí krokodýli

Dlouho, dlouho jsem se tomuto filmu úspěšně vyhýbal. Až jednoho mrazivého večera mě přepadl. Nepřipraveného, samozřejmě. Obsazení jako z třítisícího dílu Novot, chyběl už jen sám Petr Novotný. Koho by to ale překvapilo, když první, co divák po spuštění filmu uzří, je logo televize Nova. Z hereckých výkonů vycházejí jednoznačně nejlépe děti. Hned za nimi se umístil Václav Postránecký, který je sice infantilně poťouchlý, leč alespoň přirozený. Jen ten pupík, kdyby Pepík neměl. Výčet pozitivně ztvárněných rolí uzavírají Miroslav Etzler, který naštěstí nenaplnil mé obavy z toho, že bude hrát ve stylu Pojišťovny štěstí, Ingrid Tomková, na jejíž roli však nebylo nic zajímavého, a Jitka Schneiderová, na kterou se hezky dívalo. Ve všech ostatních případech to potom tedy byla pořádná síla! Především co se maminek a tatínků Koudelkových týče. Jak novácké, bravo! Pány Náhlovského a Srstku ponechám stranou, ti asi jen zrovna jeli kolem, když se natáčelo. Za zmínku naopak stojí Bobulová. V reakci na českou filmovou tvorbu v posledních letech bych rád spáchal nový bonmot. A sice; kam čert nemůže, nastrčí Holubovou. Tolik tedy k obsazení, co říci o filmu samotném? Nemá cenu snažit se cokoli srovnávat s díly, na které měl tento výplod domněle navazovat, či co. Vždyť i sama paní režisérka už není tou, co dřív. Ovšem, ani v případě, kdy se na krokodýly pokusím podívat jako na samostatný film, moc neboduje. A pakliže ano, tak jedině směrem dolů. Když jsem před pár dny psal pod film František je děvkař, že než průměrný je pro zapamatování lepší být totální looser, netušil jsem, že budu již tak brzo nepřímo vyslyšen. Poněvadž skutečně – na toto jen tak nezapomenu. Bohužel… (19.02.2009)

Jedna hvězdička...a tou je malý Koudelka. Díky němu nezatratím tento pasquil do propadliště dějin. Nechápu obsazení takového množství, řekl bych až zbytečných postav herců a zpěváků. To co mnohdy utáhnou jeden či dva schopní aktéři, tady jich nestačí ani deset. Když přičtu absolutně stupidní děj, nepochopitelné jednání lidí a trapné situace za každým rohem, nemůžu soudit jinak. :-( Zajímavosti: Snad jen Koudelkovy oči :-) 10% (01.01.2009)

Je lepší k tomu přistupovat jako k filmu, kde hlavní hrdinové upomínají protagonisty dvou proslulých televizních filmů Marie Poledňákové, než jako k jejich pokračování. Film sice většinou balancuje někde na hranici mezi komedií rodinnou a bláznivou, ale je tu i pasáž jako ze seriálu Záchranáři, o množství nadbytečných motivů, ze kterých bych měl v hlavě zmatek, kdybych o nich začal přemýšlet, nemluvě. Ale celkově je to vlastně docela dobrý film. (09.02.2006)

Zklamání pro ty, kteří čekali další kvalitní snímek ke svým nepřekonatelným bratříčkům, jako je " Stolička"a "Tatínek". Velkou slabinou je však výměna hereckého obsazení a herci se svým předchůdcům, co do uchopení a hravosti postav, nemohou rovnat, ani kdyby se rozkrájeli. Rovněž režie Marie Polednákové je o několik tříd horší, než jsem byl zvyklý, ale je třeba ocenit vervu, s jakou do natáčení šla a její úmysl setkat se po letech s oblíbenými postavami a sledovat jejich osudy o řadu let později, i když přesvědčivost se vytratila. I tady se najdou výborné momenty, ale pochopitelně není to už s takovou lehkostí jako kdysi. Nejsem zklamaný. Čekal jsem to přesně takové. Mé hodnocení: 40% (18.01.2009)

Nebolo to také strašné. Bolo to lepšie ako kopec iných komédií, ktoré na Vianoce pozeráme. Ibaže si spomíname na tie predtým, na naše detstvo a zábavu na dedinách. Na časy keď sme nesedeli celé dni pred počítačmi a televízormi a dedov čo otužujú deti pod studňami. Každopádne to ani zďaleka nedosahuje úroveň predošlých komedií. Asi sa to jednoducho nemalo stať a už vôbec sa to nemalo snažiť až tak kopírovať geniálne originály. (02.01.2008)