Jak se krotí krokodýli

Ty tři obecně oblíbené a nejznámější filmy Marie Poledňákové mám rád a tak když jsem slyšel, že nátáčí pokračování, byl jsem docela nadšenej a těšil jsem se. Inu, neměl jsem. Mělo mě napadnout, že když se jedná o návrat na režisérskou stoličku po dvaceti letech, nemuselo by to dobře skončit, že když to produkuje N@va, nemuselo by to dobře skončit, že když je to natočený po roce 1995 v ČR, nemuselo by to vůbec dobře skončit. Ale nenapadlo, nebo jsem to spíš potlačil. Filmy Marie Poledňákové byly dobrý jenom natolik, nakolik byli dobří herci, kteří v nich hráli. Nevím, jestli je to hereckou improvizací, nebo vůbec jen herectvím a uměním hrát, ale vtipné a nápadité a humorné dialogy se úplně vytratily. Všechno je to trapné, dříve zábavné dětské naivní hlody vyznívají příliš křečovitě a uměle. Příběh, mno, od zábavné rodinné komedie to přešlo spíš k estrádě plné hrubého humoru a nepovedených gagů. Srovnávat herce nemá vůbec smysl. Etzler jen napodobuje svýho zápornýho klaďase z Pojišťovny štěstí, Postránecký (i když byl tedy jediným kladem filmu) není děda-štverák jak si ho pamatujeme, ale spíš třetí mízou přetýkající postarší kámoš. Ingrid Timková je sice Janě Preissové dost vizáží podobná, ale protí ní je naprosto nevýrazná, ale pravděpodobně za to může scénář a nedostatek prostoru. No a zmiňovat se, že jestli by z Tomáše Holýho vyrostl Mádl, že by rotoval v hrobě, to už snad ani nemusím. Zbylý ánsámbl je tak prvoplánový a neumětelský, že co se mě týká, snad bych ho radši ani neměl blížeji rozebírat. Jeden jak druhej prostě předvádí variaci na své estrádní vystupování v různých zábavných šou na N@vě (třeba Novoty atd). No a Eva Holubová mi zase moc do téhle role neseděla, ale jak sama jednou řekla: To neřeš, prosimtě. Po tom nepátrej. a kvůli srdečnímu tlaku asi opravdu nebudu, nebo by to se mnou švihlo. Jen ještě jednu drobnou poznámečku nakonec. Věřte nevěřte, Vojtkova hláška: A hlavně nezapomeň dát na noc do lednice jogurty... mě fakt dostala, i když hudba v tom vilmu je naprosto úděsná (prostě to Nekonečný brumlání a bručení). (31.03.2007)

Tomáš Holý se otáčí v hrobě aneb pro některé filmy je i odpad málo. Ukázka české malosti a trapnosti par excellence – křečovitost, stupidita a pléjada nováckých pseudocelebrit v zahnívajícím tuzemském rybíčku. A jak se vlastně krotí krokodýli? Z filmového veledíla ani songu Dana Nekonečného na to divák nepřijde… Nenápadně se přibližte ke krokodýlovi a pak mu strčte prst do prdele, aby se pořádně nasral – ještě že máme starý dobrý South Park. (21.11.2006)

Při sledování tohoto filmu jsem přišel na to, že Jiří Mádl a Miroslav Etzler neumějí totálně hrát. Jinak zdejší humor je samozřejmě pouze pro úzký kroužek diváckého publika. Většině se asi příliš líbit nebude, když se to tedy pokusím říct nejslušnějším možným způsobem. O ději už to slušně říct ani nejde, ale zkusím to. Děj je totální hnůj. To zpozoruje asi každý. Když sáhnu hodně hluboko, tak tu 1* možná vytáhnu. Víc určitě ne. (26.08.2012)

Nebylo to tak hrozny, jak jsem cekal, coz ovsem porad znamena, ze to bylo dost spatny. Film v podstate pripomina dil jakyhokoliv novackyho serialu, akorat je tu narvano vic lidi. Tady skutecne i ten nejzbytecnejsi blbecek, kterej je ve filmu par sekund, ma nejakej znamej xicht. Problem je, ze ten hlavni, tj. Etzler, je fakt dost mimo. Naopak potesi Postranecky a tri baby motajici se okolo neho, konecne sem opet po dlouhy dobe videl Kretschmerovou. Z ostatnich uz stoji za zminku jen vtipna Konvalinkova a Nahlovsky. Bohuzel, tohle jsou ty hlavni postavy, co sem tam obstaraj nakej ten vtipek, jinak tu zadny vtipy nejsou. Co se tyce deti, najde se tu par svetlejch vyjimek, ale vetsina jich je priserna. A co se tyce pribehu, nic min originalniho uz natocit asi neslo, fakt nechapu ty kecy reziserky, ze ji scenar tak nadchnul, ze se diky nemu vratila k rezii. No a vrchol vseho je, kdyz film po necelejch dvou hodinach vice ci mene nudnejch a trapnejch situaci jen tak skonci a prakticky nic nedoresi. Myslel sem, ze to aspon zachrani pisnicky, ty byly vtipny, bohuzel pak se zacli furt dokola opakovat a lizt mi na nervy. Takze slabsi 3*. (27.11.2007)

Kouzlo je nenávratně pryč!! Možná až drzý krok nevyšel. Až komorní příběhy trojice Němec-Preissová-Holý se neotřesitelně usadily v diváckém zájmu tak vysoko, že o pokračování nemůže být řeč. Absolutně nevtipný a zoufale natahovaný spletenec bez špetky citu pro načasování gagu, plný otřepaných situací a křečovitých kreací á la duo Vojtek-Nekonečný. Splašený děj jen nekontrolovatelně poskakuje od jedné nejednoznačné postavy k druhé, ještě hůře je to se střídáním lokací (i když jejich výběr se povedl). Celou dobu hlavně neví, o čem chce vyprávět, jaké osudy chce upřednostnit před jinými a předkládá nám tak několik nesourodých linií. Neústrojně tak sledujeme děti, kterým „jde“ o život, vzápětí se díváme do výstřihu Báře Štěpánové. Potěší tak maximálně tým lidí, kterými se Marie Poledňáková obklopila (kameraman Martin Duba, střihač Alois Fišárek, zvukař Jiří Klenka nebo hudební skladatel Petr Malásek). Herci bohužel jen předvádějí jasně čitelná a otřepaná gesta (Mádl, Konvalinková), málokdo z nich má ale šanci svoji nahrubo předhozenou postavu výrazněji polidštit. Řada scén a rádoby dojemných zápletek mě nechala absolutně chladným. Abyste mě špatně nechápali, Krokodýli mě sice neuráželi jako všichni ti Panicové a Kameňáci, ale o to víc zklamali svou otřepaností žánrových variací, neambiciózností a vidinou jen shrábnout co největší množství diváků. Jen co vyběhly titulky, dostavila se hodně nepříjemná pachuť z právě viděného. Režisérka a scenáristka v jedné osobě bohužel po letech dokonale ztratila soudnost. Takové malé filmové týrání!! (01.11.2007)