Divočina

rád by som dal o hviezdičku viac za skvelý slovenský dabing, ale nejde to. Malé deti sa pobavia vyskytuje sa tu množstvo pojašených zvierat stále sa niečo hýbe no pre dospelých je to utrpenie. Disney už v dnešnej dobe nemá čo ponúknuť, novým kráľom animákov je už dlhšiu dobu Pixar. Pri niektorých scénach som si nostalgicky zaspomínal na Levieho kráľa, bože kde sú tie časy..... :-( (15.03.2008)

Ještě před pár lety úplně stačilo, aby nějaký snímek byl digitálně stvořen ve 3D animaci a divák reflektující to coby revoluční technickou inovaci nekriticky jásal a byl povětšinou nadšen. Dnes, spláchnuti přílivovou vlnou 3D animáků z dílen Pixaru, Dreamworks, Walta Disneyho a dokonce i vzešlých z českých luhů a hájů, žádáme přece jen trochu více. V záplavě počítačových 3Déček hledáme originalitu, osobitou stylizaci, zajímavý obsah, poutavý děj, zkrátka chceme, aby byl počítačově animovaný film jiný, svůj. Divočina je ovšem k uzoufání stejná. Dalo by se dlouze vypočítávat, čemu všemu se podobá, je to ale ztráta času. Skoro stejná, jako tenhle film. Podobné filmy: Madagaskar, Lví král (29.01.2010)

Chápu, že malým dětem se to (asi) líbí, ale připadá mi, že tvůrci dělají z dospělých blbce. Už obsah filmu je vlastně jen směs Madagaskaru a Hledá se Nemo, ale hlavní problém vidím v tom, že je to absolutně bez vtipu a hlavně bez emocí, což skoro působí až nevýchovně. Uvedu příklad, kdy někdo hodí tátu lva do nějaký jámy za přítomnosti jeho syna a on pak za pár minut s klidnou tváří prohlásí: "Můj táta je mrtvej." Pochopitelně jsou zde ještě další záporné faktory, jako je nesmyslný děj a trapný happy end. Co bych vyzdvihl, je celkem slušně ztvárněný padouch a.........a.........a dál už nevim. (24.08.2010)

Disneyho pokus vytěžit cosi z úspěchu Madagaskaru. Zápletka je dost podobná, parta ztřeštěných zvířat zvyklých na pohodu zoo v New Yorku se dostane do divočiny, když pomáhá lvovi zachránit jeho malého synka. Kdesi na ostrově ohromeném erupcí sopky se střetne se stádem buvolů, kteří už nechtějí obývat spodní příčku potravního řetězce a rozhodnou se „stát se masožravci“. Proto musí sežrat lva, přičemž vychází najevo, že taťka lev navzdory bohatýrským historkám v pralese nikdy nežil, naopak vyrůstal v zajetí. V podstatě je tu jenom jeden velmi povedený vtip pro dospělé – panda nenávidí svoji kopii plyšovou hračku v životní velikosti, která zaplavila celý New York. Nejlepší scéna je pak ta, kdy do ní zuřivě mlátí a ona díky motorku zabudovaném v plyšovém tělíčku „vykřikuje“. Krokodýli v městské kanalizaci taky stojí za pousmání, zbytek je veskrze dětská „komedie“, která neurazí ale ani nenadchne. (29.04.2006)

V nějakém nepochopitelném záchvatu masochismu jsem se rozhodl podívat na derivát Madagaskaru, což je něco podobného jako vztah Padesát odstínů píčovin - Twilight. Podle očekávání to byla kolosální sračka, u které jsem trpěl jako při rozdávání testu z organické chemie. Ani vlastně nevím, za co je ta usmolená hvězdička. 10% (06.03.2017)