Zlá krev

Velice slabé v porovnání s předchozí televizní sérií Sňatky z rozumu. Stejnojmenný román je minimálně o *jednu až ** dvě *hvězdičky nahoru, protože 1. Neff přichystal ve Zlé krvi Pecoldovi úplně jiný závěrečný osud, takže na Pecoldův život nahlížíme v úplně jiné rovině 2.V románu víc vidíme do Martina Nedobyla, do jeho životních zklamání a do jeho nenasytnosti a vidíme nenávist, kterou zrodil 3. víc se tam probírají problémy sociální demokracie a její program 4. Karel Pecold nemá charisma ani v knize, ale alespoň je tam víc rozvedeno jeho rebelantství 5. Vztah Míša Born a manipulátor Kiesel je taky lépe vylíčen v knize. A protože vidíme, co se děje v Míšovi, jaké má představy a jeho úspěchy v policejní práci. 6. únava a rezignovanost Háfnera, boj s vlastními ideály a s nemožností změnit politické poměry-to je pro mě v románu velice silný motiv 7. Silná epizoda- Pecoldův pobyt ve vězení a poslední setkání s Háfnerem 8. v televizním zpracování byl upozaděn Jan Born 9.v knižním románu nehraje Dagmar Veškrnová-Havlová Klady televizního zpracování- Jiří Vala, Luděk Munzar, Radovan Lukavský (19.10.2020)

Vynikající pokračování kultovních "Sňatků z rozumu", ačkoliv ten časový odstup od obou těchto sérií je vskutku příliš velký a představitelé některých postav se do svých rolí ani moc nehodí a působí přinejmenším zvláštně, kdy např čtyřicetiletý O.Krejča ml. v roli Míši Borna, zde hraje ve svém věku gymnazistu. (25.07.2018)

Zatímco Sňatky z rozumu působily i ve svém černobílém provedení dost velikášsky, ze Zlé krve si odnáším takový ten známý "televizní" pocit. Což by nevadilo. Horší je, že se seriálem táhne odér protivného revolučního patosu, který v závěrečných dvou dílech dostává rozměry proleželého pukavce, ze kterého se líhne Gottwald nebo Okres na severu. Tam, kde Sňatky z rozumu nechávaly divákovi drobné otazníky, tam je Zlá krev a polopaticky dohrávána. Zůstává samozřejmě propracovaný tvar rodinné ságy a spolehlivé herecké výkony, ve kterých vyniká zejména Jiří Vala, Karel Augusta, Jaroslav Moučka, Ilja Racek nebo Taťjana Mevecká. Narozdíl od jiných diskutujících na mě nijak rušivě nepůsobil ani Otomar Krejča ml. Osudy těch, kteří kdysi uzavřely sňatky z rozumu, mě tedy ani v tomto díle nepřestaly zajímat, avšak s revolučním poselstvím, jakkoliv tyto věci položily základ budoucímu důstojnějšímu životu obyčejného člověka, to tvůrci velmi přehnali. (29.04.2014)

Slabší avšak barevné pokračování výborných Sňatků z rozumu, kde je nicméně stále více cítit velmi nepovedená dobová propaganda. Jesli ve mě měla pitomá a otravná postava Václava Postráneckého vzbudit soucit a sociální cítění, efekt byl přesně opačný. Neváhal bych po něm střílet, po idiotovi. Ostatně celá linka s jeho vidláckou rodinou dostala v rámci osvěty zbytečně moc prostoru. I mladý dement Born a jeho učitel, bukvičáckej fízl Kiesel, stáli za to. Tohle vše však hravě přeplácla jako vždy děsná Libuše Šafránková coby vypatlaná fiflena a její nápadník, maminčin mazánek a absolutní hňup, Marek Brodský. Díky za Císlerova Mrvu, já bych ten spolek blbečků napráskal dávno a ani by mě nemuseli uplácet kyselou vokurkou. Jinak osudy dvou hlavních protagonistů, Borna a Nedobyla, se nám pěkně uzavřely, jeden se vybarvil jak bezskrupulózní kapitalistickej spekulant a druhej jako prolhaná kapitalistická mrtvola. Trochu se vytratilo kouzlo černobílých Sňatků, ale výprava je naopak lepší. To však bohužel na víc než průměr nestačí. (14.08.2015)

Už to není ono - chybí skvostná černobílá i vypravěč Václav Voska. Krom toho to už není vlastenecké, jako byly Sňatky z rozumu, ale silně socialistické. Nad tím se ovšem dá přivřít oko díky znamenitým hercům - za zmínku stojí dokonalý padouch Kiesel v podání Ludvíka Munzara - a Filipově režijnímu vedení. (10.05.2009)