Černá Dahlia

Brian De Palma. Jméno , které se stalo pojmem. Jeho poslední filmy však se svou kvalitou řadí k slabému průměru a jako by autor ztrácel svou vlastní tvář. Black Dahlia je krimi z doby před druhou světovou válkou. Josh Hartnett hraje policistu, bývalého boxera, pro nějž tato minulost je cestou do oddělení vražd k jeho budoucímu příteli Aaronu Eckhartovi a jeho přítelkyni Scarlett Johansson. De Palma rozehrává obtížnou hru, při které je hlavní hrdina postaven před sérii vražd a vyšetřování minulosti pomocí filmových zkoušek a cizích svědectví. Postupem času se prokouše až k závěrečnému prozření, které pravděpodobně odhadnete pokud umíte do 5 počítat. Herci odvádějí své a i Hilary Swank, která není bůh ví jak přitažlivá vypadá v dobovém kostýmu opravdu hezky. Na Joshi Hartnettovi mi nic nevadilo, dokud jsem ho neslyšel mluvit v originále. Jeho hlas je neskutečná hrůza a jestli si někdo myslí, že bude tenhle věčný klučina hrát někdy drsné chlapy a postavy ala Bruce Willis, může si o tom leda nechat zdát. Černá dahlie je pomalý film, který je poctou žánru (pravděpodobně noir? poté tedy nechápu proč nejde o čistokrevný noir) a proto se z něj stává na pohled hezký film, ale obsahově nudné a obyčejné dílo jednoho bývalého mistra. (18.02.2007)

Jako adaptace Ellroye na přes držku levačkou i pravačkou, ale jako solidní žánrovka ne zase až tak špatné. Nejprve se důkladně představí postavy a až poté, tedy kolem poloviny stopáže, se jen tak mimochodem dostaneme i k hlavní dějové lince. Byla by však chyba zaměňovat zdlouhavost za nudu. A tady má i ta delší úvodní expozice své místo díky gradovanému i vypointovanému ději. (13.01.2007)

Proč se koukat na tento pseudonoir, když je možné vidět mnoho originálů, které jsou ve velké většině případů lepší právě proto, že nejsou tak čisté a tak strašně moc adekvátní? Krom toho Josh Hartnett se svým charismatem použité pleny likviduje každý záběr, ve kterém je. Ovšem i vedení dobrých herců je příšerné - začínám si říkat, co se to s Brianem stalo. De Palma opět předvedl film, který je tak zahleděný ho svých předobrazů, že zapomněl dodat jejich hlavní atributy - napětí a vzrušení -, stejně jako zapomněl něčím přispět. V důsledku velmi otravné, sotva na tři hvězdy. Proč to mělo problémy s přístupností, nechápu. Sterilní až hrůza. (05.10.2013)

Krásné ženy (ano, dokonce i Hilary, a to je na mě co říct), nádherná sexy Scarlett (byla v něčem kromě Matchpointu hezčí?) a roztahaná detektivka v docela povedeném a výpravném retru, kterému nechybí atmosféra, herci mě ale nechytli a jejich postavy jen bublaly a šuměly pryč. Trochu ostřejší scény, jedna z nich připomene mnohem mladší Nevěstinec. Atmoška a ladění byly bezva, postavy a scénář vůbec. (19.08.2014)

Velkopanská expozice dějové překombinovanosti (co taky chtít od noiru), kterou projasňují LAHŮDKOVÉ režijní nápady a kamerové hrátky (návštěva podivné rodinky, boxerské utkání...). Hodně zamrzí prvotní nesrozumitelnost a odsunutí zajímavějších postav do pozadí (Eckhart, Johansson), Hartnett je na plátně příliš a po nějaké době začne být protivný. Z filmu je cítit jistá odtažitost, to ovšem připisuji na vrub určité fajnovosti a "hry" pro zasvěcené - dnes již dekódováno. Kromě výše zmíněných aktiv/pasiv se Dahlia může pochlubit rozhodně nejlepší kompozicí Marka Ishama, k níž nejlépe pasuje přívlastek "výtečná". Na závěr se sluší podotknout, že bývaly dny, kdy pro mne De Palma nebyl zrovna vysněným šálkem čaje, o jeho filmech si vesměs myslel své, ale tohle období je už naštěstí pasé. Díky své zručnosti a jedinečnému humoru ustál mou slepeckou negaci a přiznávám, že mi uštědřil vpravdě mistrovský knockout. Prostě muž, který se směje! (09.08.2008)