xxmartinxx

Vůči celému tomuhle filmu a Corbetově sebeprezentaci jsem maximálně nedůvěřivý, ale uznávám, že nakonec si mě to do nějaký míry získalo, vtáhlo do sebe a dovolilo mi si zapřemýšlet o věcech, které někdy souvisely i s tím, co se zrovna děje na plátně.

Mrzí mě, že se tomu nepodařilo najít pevnější identitu. Tvůrci na začátku rozjedou spoustu potenciálu od možnosti historické revize, přes realistickou rekonstrukci až k ideologickému komentáři, nakonec ale volí v první řadě popové true crime ve stylu Ryana Murphyho. Tak blízko a přitom tak daleko!

Naprosté minutí. Fádně natočený didaktický film, který pro mě opravdu mnoho nepřekročil "parta vatikánských drag queens se dohaduje o nudných věcech."

Přiznávám, že od Bakera jsem viděl jen málo, budu to muset napravit - možná proto pro mě není tak okoukaný jako pro ty, kteří považují Anoru jen za slabší odvar jeho starší práce. Za sebe ale v tuhle chvíli musím trvat, že šlo o úžasný, zábavný a ve správné okamžiky jemný zážitek,.

93 minut ryzí dokonalosti. Zábavné, inteligentní, dospělé, věřící inteligenci publika, ale ne elitářské. Je skoro obtížné to plně docenit, jak lehce a přirozeně to působí, ale je jasné, že Soderbergh prostě umí.

Vlastně hodně normální film s normálním dějem a normálním "poselstvím", který se pozlátkem fekálního humoru maskuje jako něco kontrakulturního či kontroverzního. Rozhodně na tom cením, že i když to pracuje se stereotypy a klišé, nevyznívá to rasisticky, což upřímně řečeno v téhle aréně není samozřejmost a je to asi největší přínos Pohla jeho fandomu.

Oproti originálu zmizel jakýkoliv dojem autenticity a blízkosti, je to mnohem hlasitější, uřvanější a doslovnější co do "poselství". Uznávám ale, že nemá moc velký smysl dělat počtvrté stejný film stejným způsobem, takže tenhle posun od minimalistického thrilleru k popovému hororu á la Saw alespoň legitimizuje existenci filmu. A jako žánrová jednohubka - proč ne.

Ok, nebudu tak smířlivý jako jiní ohledně toho jednoho záběru - myslím, že v nejlepších chvílích zážitku příliš neškodí, ale v žádném okamžiku není kladem. Na to nejsou scéna a pohyb aranžované dost živelné a zajímavé. Ano, chtělo to hodně fyzického nasazení, ale když to k ničemu nevede, tak co s tím. Další aspekty jsou už mnohem nosnější, od tématu k hereckým výkonům, jen teda scénář drhne hlavně na rovině nepřirozeně návodných replik. Přelomovost ani objevnost v tom moc nevidím. (Třetí epizoda je o tolik nad zbytkem, že ostatní díly nejsou ani moc potřeba.)

Nealko verze Dej mi své jméno, kde je vše na svém místě a emocionálně to funguje, i když to možná ke konci trochu moc volí bezbřehý optimismus na to, aby se tomu dalo plně věřit. Filmaři tu připravují děti na svět, ve kterém je po coming outu naprosto každý, koho znají, s nadšením přijdou a nikdo se na ně nepodívá divně, a v takovém světě bohužel nežijeme.

Chtěl ten film, abych nenáviděl Boba Dylana a miloval náhodného country zpěváka, který chce v klidu brnkat na ukulele? Nevím. Ale je to tak. A Complete Unknown je jako Amadeus, kdyby měl Salieri srdce ze zlata a nebyl schopný zlého činu, ale vy jste na konci doufali, že Mozartovi zakroutí krkem. Edward Norton ten film drží nad hranicí rutiny dost na to, aby stálo za to vidět.