Tři

Přesně ten film, který ač komerční, nemá nejmenší nárok na byť jen milionový zisk, ale přesto pobaví lépe, než spousta ambicioznějších věcí. Ovšem to jen díky Billymu Zane, který je herecky jinde, než typologicky obsazený plavčík Juan Pablo a hlavně pěkná ovšem herecky pěkně k hovnu platná Kelly Brook. Bohužel erotické ladění filmu ala "penthouse camera beach session" a celkově šestáková výprava film stahují tam, odkud ho Zane ve svém obvyklém partu charizmatického zhrzence vytahuje. Přesto 60% (03.03.2011)

Film kde jeho název ukazuje co mám očekávat, průměrný brak na jedno zkouknutí, nebylo to špatné ale takové obyčejné. Nic na co bych si za pár dní vzpoměl nebo nedej bůh pustil znovu. Postavy tu jsou šíleně nesympatické a navíc neuvěřitelně blbé. Příběh padá odnikud nikam, a konec je lehce úsměvný, ale jak jsem říkal na jedno zkouknutí to není špatné. (14.07.2014)

Nezáživný příběh kurvy, rozvraceče vztahů a chorobného žárlivce. Klasika jako vystřižená z dnešního způsobu života. Manžel žárlí, tak si zaprcám jinde řekla si žena. Manžel žárlí , že prcám jinde, tak mu ukradneme loď. No do prdele teče sem voda musíme zpátky nebo se utopíme. Ten člověk snad nemá svědomí. (01.09.2013)

Variace na Modrou Lagunu, kterou táhne řádně nesympatický Billy Zane a v bílých plavkách oděná Kelly Brook (a hádáte správně v několika scénách se obejde i bez nich). Bohužel film mě hodně pokazila závěrečná pětiminutovka, která naprosto nesmyslně začala prostřihávat do závěrečného souboje hlavních rivalů voodů motivy, který byly WTF v tom nejhorším slova smyslu. 5/10 (11.05.2009)

Představte si, že ztroskotáte na kouzelném ostrově, kde mužům nerostou vousy a rychle se hojí zranění, ženám se nesmývá make-up a plavky zázračně putují na tělo a zpět, hned u pobřeží je stánek s opalovacími krémy a antikoncepcí, obchůdky s tabákem, prádelna, nehtové a depilační studio a snad i butik s oblečením. To už snad jen chybí jít si zahrát každý večer na druhou stranu ostrova plážový volejbal s T.Hanksem a panem Wilsonem.. Když jsme u toho názvu Tři, tak přesně tolik dnů by měl pan režisér klečet za svůj výtvor na hrachu, stejný počet hřebíků pak patří vpíchnout do rozkroku voodoo figurky scénáristy (doufám, že si to po tom hrachu vychutná) a přísahám, že kdyby K.Brook zavčasu neukázala své dva charaktery mezi plícemi a horním dílem plavek, tak bych tomuto robinzonovskému spektáklu věnoval jen stejný počet minut. Enšpígl má s okoukaností zápletky pravdu, nicméně s tím přirovnáním bych polemizoval. Vždyť dostat se po 120 letech vedle k manželce tou hromadou hlíny a poplácat ji po zadečku bez jediného gramu tuku, to je přece náznak originality v jinak chladné rutině manželského sexu.. (23.05.2011)