Láska v bílém pekle

Nevím, jak mi tato minisérie mohla uniknout, rok vzniku 2004! No, nedostatek byl napraven, skoukla jsem ji za dva večery a blahořečím BBC, jen víc takových filmů na různá témata. AnglieRole kamenného a neukecatelného majitele přádelny byla napsaná na tělo pro Richarda Armitageho, umí fakt dobře hrát a i kdyby něco nedokázal, upřeně se na vás podívá a jste v .. rejži. Jen silné povahy jako Margaret mu nepodlehly hned v prvním díle. Kdo se mi další velice zamlouval, byla postava vedoucího stávkujících, bohužel nevím jméno, u některých není foto. Vřele doporučuji pro odkojené austenovce a austenky a jediný důvod, proč nedám pět* je ten, že hlavní představitelka Margaret, jakkoli půvabná, mi chvílemi připadala, že je duchem tisíce mil daleko, prostě trochu mimo. Nevím, jestli to bylo na režisérovo přání nebo její vlastní vynález... Ale skalní fanoušci, já si vždycky musím trochu šťournout, když si něčeho všimnu, jinak to nemělo chybu. (08.07.2010)

80% ... Především - neuvěřitelně příšerný český titul. Děsný přehmat, pokud adaptace klasického britského románu svým názvem evokuje lacinou, erotickou story někde v Tichomoří. Série je výborná - svým zasazením a celým "třídním bojem" a pochmurně průmyslovou atmosférou tolik odlišná od adaptací Austen. Právě to mě zaujalo snad nejvíc. BBC ví, do čeho investovat. Armitage byl navíc výbornou volbou, dobře se na něj dívá :) a svým výkonem přesně vystihl všechny polohy Thorntonova charakteru. Hlavní hrdinka vedle něj ovšem byla neskutečně unylá a popravdě to, že o něj neměla zájem, mohl být tak jediný vysvětlitelný důvod, proč by ji vůbec zaregistroval. Přes herectví Daniely Denby-Ashe (v které navíc ani při nejlepší vůli nevidím tu největší místní krasavici) se jen tak nepřenesu. Emoce se dřív jistě tak veřejně neprojevovaly, ale snad alespoň v soukromí si směli poplakat nad ztrátou rodiču. Margaret má ovšem, ať jí zmítají pochyby, je rozčilená, kaje se nebo truchlí, konstantní výraz. Takže pro mě ne. Jinak skvělá kamera - poetické záběry v továrně stály za to. (28.02.2011)

Synové a dcery Jakuba bavlnáře. Romantický příběh rozpolcený mezi snahou poukázat na sociální neduhy průmyslové společnosti ilustrované neutěšenými poměry v anglických přádelnách a „austenovsky“ vystavěným vznikajícím vztahem duševně vyzrálé dívky s inteligentním, byť navenek velmi chladně a humpolácky působícím chlápkem (uvozovky jsem použil proto, že kromě výše uvedených charakteristik tam zase tolik podobnosti není). Předlohu jsem nečetl, takže nemohu soudit objektivněji, leč tipnul bych si, že byla použita velmi doslovně: nemalá část dialogů působí tak neživotně, že snad musely být z papíru přeneseny slovo od slova. Bohužel také, byť v době vzniku předlohy jistě velmi nekonvenční a takřka revoluční, pojetí mezitřídních vztahů dnes působí až příliš školometsky a vypočítavě. To už mě víc zaujaly rozpory mezi vnímáním Jihu a Severu z pohledu vyšších kruhů střední třídy (edit: tak mě napadá, že odtud původní název – takže opět díky, distributore, jako vždy jsi to skvěle vystihl!). Výpravou sice tradičně anglicky povedený příběh o přadlácích a zamilovaném párečku, v němž jsem ale (hlavně zpočátku) jen silou hledal jakékoli sympatie k hlavním hrdinům, s papírem šustícími dialogy... ále, prostě se mi to ze začátku nelíbilo vůbec, pak jsem si zvykl, a nakonec to docela šlo. Trojka. (24.10.2011)

Bez mučení se přiznávám, že jsem po tomto titulu sáhla hlavně díky Richardovi, kterého prostě miluji. Dalším důvodem byl fakt, že minisérie je z dílny BBC a ta umí historické pořady dělat pořádně. Díly jsem si pustila ihned za sebou a vytvořila si tak 4hodinový film a víte co? Mě se to moc líbilo, Richard je naptosto úžasný a na pozadí stávkujících dělníků ke všemu neodolatelný. Abych se tu nerozplývala pouze nad ním. BBC se opět povedlo zachytit krásu a hnus smetánky a krásné nitro pracující třídy. Dobře strávené 4 hodiny, hlavně těmto pořadům se nedá odpárat závěrečné "aaaach". Je to důkaz jak poutavě se dá natočit "film" na který koukáte 4 hodiny abyste si počkeli na závěrečný polibek. (13.01.2011)

Po skúsenostiach s Cranfordom som sa vrhla na ďalšiu minisériu z dielne BBC a Elizabeth Gaskell a zhliadla som ju za pár hodín. Spracovanie je veľmi dobré, prostredie priemyselného mesta nehostinné, herci dobre zvolení. Najväčšie sympatie má u mňa Brendan Coyle ako Nicholas Higgins a samozrejme Richard Armitage ako John Thornton. Takú charizmu, ktorá doslova na mňa skákala z televíznej obrazovky som už dávno nezažila.Tvrdý a drsný ako sever a pritom rozumný a dokonalý gentleman. Margaret zas mala v sebe slnko juhu a logicky sa v novom svete strácala. Protiklady sa priťahujú a bolo skvelé sledovať ako John /sever/ podmanený Margaret /juhom/ mení svoju tvár a ukazuje svoje city aj navonok. Jednoznačne musím priznať nebyť Richarda Armitagea tak zážitok je oveľa, oveľa menší. Škoda, že preklad názvu hádže toto dielo medzi telenovelské kusy. (11.11.2010)