Pokoj v duši

"Víte, co je strašné. Tu, v srdci, jsem úplně prázdný …" Návraty jsou vždy nesmírně těžké, nevstoupíš dvakrát do stejné řeky. Počáteční fanfarónská euforie, kdy je hlavní hrdina přesvědčen o tom, jak bude nadšeně vítán a oslavován po návratu z vězení, se mění v hluboké rozčarování. Ani pomocná ruka přátel nedokáže Tónovi pomoci v tom, aby prošel očistcem, aby se ctí obstál ve střetu s novou realitou. Na pozadí nádherné, snově lyricky nasnímané, slovenské přírody rozehrává Vladimír Balko jednoduchý, čistý, ale o to působivější, příběh o přátelství, lásce, obyčejných lidských hodnotách a nemožnosti návratu. (Challenge Tour - duben 2015) (08.04.2015)

Další z Křižanových easternů, do současnosti zasazený příběh propuštěného vězně, předkládá přehršel pro autora typických motivů (např. vina, trest, zrada, žena na piedestalu) řízné (tj. intelektuálským plkáním nezatížené) dialogy a důraz na vykreslení prostředí. Neustálá přítomnost slivovice a cigaret mě nepohoršila. (05.10.2009)

Nepoznám tak dobre súčasnú slovenskú filmovú tvorbu, aby som si dovolil určiť miesto Pokoja v duši v nej. Ja som mal z neho neutrálny pocit. Mrzeli ma stereotypy, ktorými tvorcovia modelujú tzv. slovenskú povahu, slovenské pomery a vo všeobecnosti Slovensko. Mrzeli ma neprirodzené dialógy, dokonca aj zvuk slovenčiny, ktorá v bežnom živote znie úplne inak. Asi by bolo lepšie, keby v slovenských filmoch hrali iba neherci. Mrzelo ma tiež, zneužívanie prírody na zakrytie ostatných nedostatkov. Na druhej strane som bol celkom spokojný s príbehom, kamerou i hudbou. Výsledkom sú tri slabšie hviezdičky. (08.11.2010)

Celkom príjemná oddychovka ktorá ale postrádala záverečnú gradáciu deja. Film však stojí za pozretie už len preto, že je slovenský a že priblíži divákovi stredoslovenské reálie, každodenný život a pomery. V podstate užívatelia T2 a Nunka to vo svojich komentároch zhrnuli presne tak, ako som to mal na mysli aj ja.. (15.07.2010)

Pokoj v duši je presne taký, aký ho očakávate. Konverzačná vzťahová dráma, ktorá rieši banálne a vážnejšie životné problémy akosi odnikadiaľ nikam. Čo nie je kritika. Kritikou je vyšumiteľnosť a syndróm detailov a polodetailov tvárí našich hercov, takže máte z toho všetkého pocit, že v televízii to bude úplne stačiť. A aj stačilo. Za posledné roky sa máloktorý slovenský film vyšplhal nad priemerné hodnotenia, mňa napadá v mojom prípade iba Marhuľový ostrov. Nie sme schopní natočiť skutočne silný film? (21.01.2013)