Zathura: Vesmírné dobrodružství

Po deseti letech a zhlédnutí v angličtině musím jít dolů na milosrdné 2 hvězdy. Co je příčinou? David Koepp je brán jako jeden z nejlepších hollywoodských scénáristů, ale tady se skutečně nevyznamenal. Naprosto příšerně napsané, zrežírované i zahrané situace a reakce na ně. Dům pod palbou meteoritů, ocitnutí se ve vesmíru, setkání s robotem. Na všechny tyto události reagují děti naprosto podivně, nevěrohodně a hloupě. Místo emocí jako je strach či panika sledujeme sérii podivných rozhodnutí nebo hádek. Ale co je opravdu nejhorší, jsou ty hrůzostrašné dialogy. Už dlouho jsem nezažil takové peklo: "Nebudu si s tebou hrát, protože už je mi 10 a mám holku..." Vyobrazení střetu generací mezi otcem, dospělou dcerou, dospívajícím synem a malým klukem je tu zobrazováno těmi neprimitivnějšími dialogy a dalšími filmovými nástroji. Opravdu za tím stojí David Koepp? Kristen Stewart je asi jediná obstojná herečka na place, ale i ona časem sklouzne k přehrávání, protože musí citovat neuvěřitelné věty. Dvě hvězdičky dávám pouze za vizuální stránku a pointu s astronautem. PS: Rozdíl mezi Jumanji a Zathura, jakožto rozdíl mezi jejich kvalitou, je zřejmý. Zatímco Jumanji je film pro celou rodinu, tady se cílí pouze na děti. (27.03.2021)

Slabší klon legendárního Jumanji, který má solidní efekty a sympatické herecké obsazení, ale dospělejší by jistě uvítali smysluplnější scénář, který by nebyl pouhým slepencem scén hraných převážně na efekt a bez jakékoliv hlubší myšlenky. Škoda, že se tvůrci neinspirovali například u pixarovských filmů. (21.09.2010)

Takže, otec ( v podání standartního Tima Robbinsna ) musí na schůzi a tak nechá své dva syny a dceru doma.Dcera spí. A bratři se moc v lásce nemají. A proto starší bratr pošle toho mladšího někam do sklepa, kde objeví hru s názvem Zathura: Vesmírné dobrodružství. A protože je to kluk zvědavý, tak si ji chce zahrát. A tak začnou bratři hrát, po prvním hodu vyjede karta s nějakou divnou větou, něco jako " Déšt meteoritů. Odhodtě klamné cíle". A v tom začnou padat meteority.Dům ve kterém žíjí chlapci se náhle ocitne ve vesmíru . A pak vypadávají ze hry další a další karty a vše co je na nich napsáno se opravdu děje. Zdá se Vám to povědomé? Že by Vám to přípomínalo Jumanjiho? Mně ho to tedy hodně připomínalo, jen s rozdílem, že tohle bylo sci-fi. Tudíž se nejedná o žádný originální film. Ale pravdou zůstává, že snímek má dobré efekty, skvělé herecké výkony dětských herců, vtip, akci a napínavost. Je velkká škoda, že je tak pokažený konec, kdy se tam vyskytnout Zorgové ( velké jěštěrky ) a celkově je to dosti přehnané. Dávám tři zasloužené, protože jsem se přijemně bavil. (27.01.2007)

Soundtrack John Debney: 1. Main Titles ,2. Finding The Game ,3. Meteor Shower ,4. Aftermath ,5. Robot Grows / Chase / Standoff ,6. Too Close To The Sun ,7. Zorgons’ Appearance ,8. They’re Not Friendly ,9. Couch Decoy ,10. Astronaut’s Story ,11. Zorgons’ Return ,12. The Dumbwaiter ,13. Stealing The Game ,14. Robot’s Revenge ,15. Shooting Star Card ,16. Brother To Brother ,17. Danny Wins The Game ,18. Zathura Is A Blackhole ,19. Back Home ,20. Home Again. (12.05.2011)

Po prvních patnácti minutách, které mnoha rodičům připomenou vlastní starosti s dětmi a jejich rivalitou, je potřeba přetočit vnitřní hodiny někam do věku deseti let, protože jedině tak si člověk vychutná vesmírné dobrodružství jak by měl a nedojde mu, že hra není nijak nápaditá, protože jedinou hrozbou jsou stále dokola Zorgoni, že vesmír je jakýsi podivný protože v něm hoří kanape a člověk nepotřebuje skafandr, a že pointa astronautova příběhu je nelogická a nesmyslná. Na jednu stranu je to příjemně hravé, na druhou jen hezká podívaná, která příliš nevtáhne, nicméně děti si to užily, takže hra byla úspěšně dohrána a uložena do krabice, dokud ji za patnáct let zase někdo nenajde. (21.01.2011)