Vzpomínky na lásku

Kórejská romantika má u mňa vysokú reputáciu a to vďaka neopísateľným pocitom, kedy mi chodia zimomriavky po chrbte a stačia na to iba pohľady zamilovaných, prípadne nápad. To je kumšt a rád sa nechávam unášať. Dobrých vecí sa človek tažko presýti a v záplave pochvalných komentárov a vysokých hodnotení, aj ťažko zachová chadnú hlavu. Moment to Remeber je pekný, citlivý film, ale onoho kýženého pocitu "opravdovosti" som sa žiaľ nedočkal. S mamutiou stopážou som sa nedokázal dostať "in" a postavy mi boli cudzie, pozeral som na hodinky. Hlavne v prvej časti filmu, než došiel "zvrat" a konečne sa niečo začalo diať. Na rozdiel od My Sassy Girl ľutujem, že som nevidel skrátenú verziu. Ono niekedy je menej viac a ani s tými slzami to netreba preháňať. (14.11.2005)

Jak to ti Korejci dělají, že takovýto příběh, který přímo svádí k tolika klišé a všude jinde bych to bez váhání nazval naprostým CITOVÝM VYDÍRÁNÍM v jejich podání působí tak přirozeně, nenuceně a LIDSKY. Těžko říct, ale jedno vím zcela jistě. Na celkovém vyznění snímku mají ( vyjma kameramana a režiséra ) zásadní podíl oba hlavní představitelé. Před jejich citlivým, nenuceným hereckým projevem smekám. Co může být horší pro mladého člověka, než postupná ztráta paměti a sebekontroly. Asi to se mnou nebude až tak zlé, když mě ještě něco dokáže takto dojmout. ANO, přiznávám bez mučení, že jsem se ( zcela VÝSTIŽNĚ to napsal uživatel Matty - nemá cenu nic vymýšlet, stejně bych trefnější přízvisko nenašel ) příběhem NĚŽNÉHO DRSŇÁKA Woo-sung Junga a KŘEHKÉ BOJOVNICE Ye-jin Son nechal unést. p.s. nesnažte se pls američané o jakýkoliv remake. Je to předem odsouzeno k ZÁHUBĚ! p.p.s. viděna director's cut..... (19.04.2010)

DIRECTORS CUT: Bohužel jsem si omylem stáhla dvou a půl hodinovou (!!)verzi,takže ode mne nelze čekat žádné silné dojetí jako od ostatních. Jsem hodně citově založený člověk,ale tohle mi maximálně párkrát nahnalo slzy do očí.Nic víc.Téma Alzheimerovy choroby je smutné samo o sobě a ještě smutnější v případě, že jí trpí mladá dívka,jenomže tady se po většinu doby nic nedělo, když nepočítám konfliktní vztahy mezi hlavním hrdinou a jeho rodiči,to si autoři mohli odpustit.Když už se přišlo na to,že je Sun-Jin nemocná, tak tam všichni pořád brečeli a já odolávala nutkání mlátit hlavou o stůl.Nejsem žádný necita,ono to dojemné vskutku je,ale někdy až přespříliš.A když se na pláč díváte přes dvě hodiny,vaše smysly to trochu otupí.Každopádně musím přiznat,že ač se jedná o korejskou tvorbu,svoje kouzlo a kvality to určitě má. (06.03.2012)

Je to perfektná juhokórejská romantická dráma. Má výborný príbeh o mladej úspešnej žene z bohatej rodiny, ktorá sa po nevydarenom vzťahu náhodne zoznámi s tesárom, zamestnancom svojho otca, do ktorého sa bláznivo zamiluje a časom jej city opätuje a tak už nič nebráni spoločnému vzťahu, ktorý potvrdí aj svadba, ale všetko pekné raz skončí a žene sa začne prejavovať alzheimerova choroba, o ktorej vôbec netušila. Spracovanie je vynikajúce, počas celej takmer dva a polhodinovej dĺžky sa na to skvelo pozerá, v prvej fáze okrem iného film funguje aj ako komédia, na pobláznenosť hlavnej hrdinky je radosť pozerať, časom to už je príjemný romantický film prakticky najvyššej úrovne, ale v poslednej hodine už film prechádza do silnej drámy plnej emócií a nezabudnuteľných scén. Minimálne jedna z posledných scén odohrávajúca sa na benzínke alebo snaha zakryť smútok za okuliarmi ma úplne dostali. Herecké obsadenie je dokonalé, najväčší priestor má samozrejme hlavné duo a obaja, Son Ye-jin aj Jung Woo-sung predvádzajú jedny z najlepších hereckých výkonov, s akými som sa zatiaľ stretol, ale nič nemôžem vytknúť nikomu. Réžia a technická stránka sú prvotriedne, toto je rozhodne jeden z absolútnych žánrových vrcholov, všetko funguje tak ako má a aj emócie patria medzi tie najvýraznejšie, tu sa nenájde ani detail, ktorý by sa dal vytknúť. A pritom pre režiséra je to debut, čo je pre mňa pri takejto kvalite až nepochopiteľné. A veľmi dobre je na tom aj hudba. A moment to remember patrí rozhodne medzi tie najlepšie romantické filmy vôbec. Dokonalý kúsok filmárčiny. 88% (25.03.2012)

Na podobné filmy je z nepochopitelných důvodů lepší koukat o samotě. Člověk pak má jistotu, že se do příběhu zcela ponoří, nechá se jím obklopit, a dokáže naplno cítit emoce, které ze snímku prýští jako krev z rány do srdce. Já se na tento "CSFD nejvíc nejubrečenější film" díval s blízkým člověkem, a dopředu jsem anotoval potoky slz, které nás nejspíše čekají. A to jsem neměl dělat - stejně jako jsem neměl číst každý druhý komentář zde, ve kterých se to slzičkami jen hemží. Jistě, bulvy mi zvlhly jedna radost a je to neuvěřitelně dojemné a smutné, ale příště, když se budu chtít rozplakat, si radši pustím My Chemical Romance a jejich album z roku 2006, to mě v písničcce I Don´t Love You vždy spolehlivě složí na kolena. No nic.. film režiséra H. Leeho je velmi pěkně natočený a je na něm dobře vidět, že jej nevytvořili amatěři, ale to je vedle neobvyklého příběhu asi tak všechno. Herci se sice snaží a snímek se tváří, že se neustále něco děje (jak postupují léta), jenže to je omyl. První hodina je skvělým story o znovunalezené lásce, jenže dalších třicet minut až do zvratu je z mého pohledu jen "dobře natočenou nudou". Ne, že by se mi na A Moment to Remember něco extra nelíbilo, jen jsem se nebavil zdaleka tolik, jak jsem čekal. A konec mne neodzbrojil :-), takže jsem i mírně zklamaný. Nicméně s hodnocením 88% (20.11.2009) se ztotožnuji, jen to prostě není na maximální rank. (20.11.2009)