Vzpomínky na lásku

Scénář: Yeong-ha Kim, John H. Lee .. IV. Ye-jin Son napotřetí ve snímku, který herecky zvládla až dokonale. To, jak dokáže zahrát cit, emoce a jak zvládá drásavé i úplně civilní scény je neskutečné. Měl jsem tu možnost vidět napoprvé Director's cut verzi a mít tu možnost si to všechno plně vychutnat. Tento film je dlouho tak obyčejný až opravdový. Určitě by mohl být ze života kohokoliv z nás. Ovšem na tíživou otázku zda si všechno zde zobrazené přát, protože tohle neskutečné drama o lásce je na jednu stranu ohromě laskavé a hezké, na stranu druhou smutné a až kruté zároveň. Prostě takové, jaký umí být sám život! Láska totiž může potkat všechny a věřte, je lepší milovat a ztratit než nemilovat vůbec. Vždyť možná proto jsem na konci skutečně plakal .. úžasná scéna, která v podstatě naplňuje to, co název filmu slibuje - nezapomenutelný okamžik! „Jsme v nebi?“ .. Ano, já tam v tu neskutečně krásnou chvíli byl! A ty slzy které mi tekly po tváři .. Nepopsatelná chvíle! Na tento okamžik nikdy nezapomenu a mám ho navždy uchovaný v srdci. 95%. (25.09.2005)

Tahle kinematografie mě nikdy zvlášť nefascinovala. A vlna asijské romantiky mě ze židle taktéž nezvedla. Inu, řádně propečený hamburger kdesi u stánku se taky nedá jíst denně, ale jednou za čas vás jeho vůně přivábí. A dost možná, že i zasytí. Moment to Remember je další z řady oceňovaných a divácky vděčných snímků, sic je jeho příběh prostinký. Jak jinak. Třídní rozdíly mezi tesařem a dívkou z vyšších kruhů nestojí v jejich vzájemných sympatiích, nicméně bude to choroba, která se stane jejich největší překážkou. Jak jinak. Pranýřujte mě, ale bylo to zbytečně zdlouhavé, se zbytečnými scénami, které se protáhly na ubíjejících 144 minut, průhlednými až nepřirozenými. Jak jinak. Formálně jako vždy něco navíc, potěší i korejská star Ye-jin Son. Zbytek mě mrzí. Zrovna jako těch 89%, co tu tak trčí!! Čekám odplatu.. Jak jinak. (27.05.2009)

S kórejskými filmami zatiaľ nemám bohaté skúsenosti, ale stačilo, že si ma tento slaďák získal už len titulným obalom. A čo sa skrývalo za ním? To sa snáď ani nedá opísať slovami. Nádherný film, nádherní herci, svojimi výkonmi dodávajúci snímke osobité čaro a aj sentiment, ktorý sa tu často trhal z reťaze, k tomu akosi prirodzene patril. Klavírny motív smutnú atmosféru iba podtrhoval a obzvášť ma úplne uchvátila scéna na kopcoch s fialovými odleskami v pozadí či intímnou kamerou. Hlavná hrdinka bola stelesnením vnútornej krásy a ani nemusím byť beznádejná romantička, aby ma toto dohnalo k slzám. (16.03.2010)

Som rád, že svoj 1000. komentár môžem venovať práve tomuto filmu. Mnohým dnešným namysleným fiflenám by táto romantická dráma mohla pomôcť pochopiť podstatu šťastného vzťahu. Love story medzi finančne dobre zabezpečeným dievčaťom a tesárom, ktorý má vo vlasoch večne nejaké piliny a každý deň drie na stavbe, mi pripadala obzvlášť zaujímavá, pretože rovnako ako on, v stavebníctve pracujem. Síce ako odborník neviem, čo na stavbe riešil so stavbyvedúcim a budúcim svokrom, pretože debnenie je na betonáž buď pripravené alebo nie a žiaden dážď debneniu nemôže uškodiť, ale ok. To iba tak mimochodom. Mal som šťastie vidieť director´s cut, takže netuším, čo všetko v kratšej verzii chýba. Na tomto filme by som nemenil nič. Možno pre niekoho prehnaný gýč, vykalkulovaný doják a neviem čo všetko, ale je mi to fuk. Ten príbeh ma fakt dojal k slzám a to som si pred vzhliadnutím povedal, že sa pokúsim, aby ma film nezlomil. Zlomil ma ako golem zápalku a od ich prvého vtipného stretnutia som hltal každú minútu. Tak dojímavé scény a pritom tak jednoducho obyčajné... Záverečná scéna v ústave, kde hlavný hrdina skrýva svoje slzy cez úsmev a slnečné okuliare ma fakt dostala. Neuveriteľne dojímavá love stroy, ktorá trhá srdcia na kúsky a v žánri romantická dráma len veľmi ťažko nájde premožiteľa a bezkonkurenčne jej patrí miesto number one i moje plné hodnotenie. Chlapom možno postačí rukáv, či papierová vreckovka, no a baby moje... vy si pripravte rovno uterák. 100% (26.12.2011)

Velmi zvláštní film, především jeho první polovina. Režisér zde silně balancoval na hraně úplné trapnosti a takové úsměvné roztomilosti. Stále jsem nevěděla, na kterou stranu se přiklonit, chvílemi jsem si pak vzpomněla na dobu, kdy českým televizím vládla produkce z Jižní Ameriky. Když se film přepnul do své druhé poloviny, která začala hrát na city, se mnou to ani nehnulo, téma je silné a dojímá samo o sobě, ale tento přístup tvůrců mi jednoduše nesedl. (04.11.2012)