Vzpomínky na lásku

Já si ty korejské romance dávkuju postupně po čase, abych si je náležitě užila. Tahle je jedna z nejkrásnějších a bohužel také nejsmutnějších. Ústřední dvojice je neuvěřitelně sympatická a sledovat jejich příběh od zamilování se do přesmutného konce je zážitek. Někomu to jistě přijde jako citové vydírání, mně to tak nepřipadalo a určitě být na místě té dívky, udělám to samé, co ona. (16.07.2006)

Shodou okolností jsem den po zhlédnutí A Moment to Remember vedl zajímavý a podnětný ICQ rozhovor, který mě donutil se zapřemýšlet a zavzpomínat. První korejský romantický film, který jsem viděl, byla My Sassy Girl, před osmi měsíci. Byl jsem uchvácen a okouzlen, jako skoro nikdy před tím. Poté jsem dlouho nic podobného neviděl, až teď jsem si sehnal romantické filmy jako např. Classic, Moment to Remember a spoustu dalších, které tu měly nadšená hodnocení. A ačkoliv se mi velmi líbily, nedostavil se ten nádherný pocit jako u MSG. Bylo mi vyčteno, že nechápu korejské vyjadřování a vnímání citů. Úsměvné. Jako by mě to dělalo méněcenným a neschopným hodnotit korejské romantické filmy. Je to můj názor, subjektivní, ovlivňovaný mým vnímáním filmu, ale, a to nepopírám, i mým rozpoložením, náladou atd (a přijde mi, že obzvlášť dojem a požitek z romantických filmů je hodně ovlivněn "okolními vlivy"). Nebo jde o typický případ očekávání, kdy jsem neuvědoměle doufal, že se mi ty filmy budou líbit stejně jako MSG, že se opět dostaví ten nádherný pocit, ale ta pomyslná laťka je nastavena extrémně vysoko. Habituace, kdy člověk adekvátní po sobě jdoucí podněty pociťuje slaběji a reaguje s nižší odezvou. Nebo jde o to, že korejské romantické filmy, co jsem zatím viděl (ale ano, vím, že nemůžu všechny korejské romantické filmy házet do jednoho pytle), jsou sice krásné, ale zároveň poměrně jednoduché, což je i imho případ Moment to Remember. Stačí znát pár bodů a děj si lze snadno domyslet. Zároveň mi první polovina příběhu (tj. fáze sbližování) přišla strašně hrr, jako by stačilo pár pohledů a hned tu je láska jako trám. Jako by šlo především o efekt a na odpovědi na otázky "proč" a "jak" se nevešly. Vlastně mi dojmy a pocity připomněly to, jak vidím japonské a korejské soundtracky (ty mně známé) - krásné, ale jednoduché, tj. nadšení z prvních pár poslechů, ale pak se přeci jen většinou ohrají. Číselné hodnocení korelující s mým dojmem z filmu se pohybuje okolo +/ 90 % (28.04.2005)

(Director's cut) Bolo pre mna takmer nemozne tento film dopozerat. A nebolo to koli dlzke, ani koli tomu ze by film bol nudny, ci nebodaj zly. Bolo to koli tomu, ze poslednych dvadsat minut filmu som pozeral zo zovretym hrdlom a slzami v ociach. Ten nadherna cistota uprinost a krasa bez akehokolvek patosu ci klise, sposobili to, ze tie posledne dve slovicka vo filme, ktore som vedel ze nakoniec pridu sposobili to, ze som sa skutocne rozplakal. Nadherne je, ze so nemal ten pocit ako pri niektorych filmoch, ktore divaka vydieraju nasilu. Nie skutocnou hlbkou, ale scenami, ktore zarucene funguju. Nie v tomto pripade. Tu su emocie cire, uprimne, nutia vas pribeh brat ako nieco, co sa skutocne stalo. Ta vobec najkrajsia romanticka drama, aka bola kedy natocena a zaroven jednen z najlepsich filmov ake som kedy videl. (10/10) (12.08.2007)

Kterak podat smutný osud tak, že utahá a ubije nikoli emocionálním dopadem a tragičností, ale délkou a přepísklou hudbou. Bohužel jsem viděl director's cut, ty dvě a půl hodiny byly opravdu moc. Mně stačí naznačit a nastínit, nemusí se mi vše do zblbnutí "vysvětlit" :-( Vyšší hodnocení za to, co se přesto dalo přimyslet (a že o čem přemýšlet bylo!). (22.09.2012)

Tady měl někdo trochu šetřit cukrem. Jedná se o opravdu nádherný ROMANTICKÝ film, nesmírně efektivní a originální (oni Asijaté jsou všichni jeden velký originál), plný skutečných emocí a znázorňující události každodenního života, jako by vypadly rovnou z básníkovy bohaté fantazie. Herci jsou příjemní a charismatičtí, režie uvolněná a přesná. Avšak jako myšlenkově podlézavé drama, ve které se snímek v poslední třetině promění, už to taková sláva není. Sice si moc vážím toho, co tím vším chtěl režisér znázornit, a proti námětu nemám sebemenší námitky, ale vzhledem k oslavným recenzím jsem asi čekal něco jiného než předlouhé dráždění slzních kanálků a příběhové schéma natolik jednotvárné, že rozšířená, 140 minut trvající verze byla z pohledu štábu skutečným hrdinským činem. Proto si to víc jak 4* nevyslouží, a nadávejte si na mě, jak chcete :-) (01.11.2013)