Bratři

Oproti stejnojmennému americkému remaku Jima Sheridana z roku 2009 dánský snímek používá trochu jiné výrazové prostředky. Je do určité míry uzavřený sám do sebe, ale vyvolává stejně silné emoce: Prostý, úsporný, pomalý a mírně melancholický ... snímaný velice flexibilní kamerou, s potemnělými okraji obrazu ... prokládaný záběry volně se vlnící trávy, svobodně plynoucí vody, vánkem přesýpaného pouštního písku ... podbarvený tichou, trochu tklivou, ale zároveň zjitřenou hudbou ... vypráví příběh, který přináší válka. Příběh zoufalství, bolesti ... a viny, kterou nelze odčinit ani přenést na ty, kteří zůstali doma - v bezpečí ... viny za skutek, který nemůžete jen tak striktně odsoudit. Co byste ve stejné situaci udělali VY ? P.S.: Ani jeden z filmů se přímo nevyjadřuje ke značně diskutabilní válce v Afghánistánu, oba jen ukazují její důsledky. O žádném z nich nemůžu s čistým svědomím říct, že by byl lepší, ale hluboko v srdci mám zapsanou novější americkou verzi, která mě svou naléhavostí a bezprostředností dostala na lopatky během okamžiku, rychle a nekopromisně - na první pokus. A na tom se prostě a jednoduše nedá nic změnit. (23.03.2012)

druhé rande so Susanne Bier: famózne, manifique, neviem ešte aké superlatívy. veľmi silný príbeh, úžasne zvolený herci (po zhliadnutí dánskeho tria sa mi už teraz obsadenie amerického remaku nepáči) a skvelá kamera. connie nielsen ma veľmi prekvapila, a Ulrich THomsen a Nikolaj Lie Kaas sa nachádzajú v kolonke mojích obľúbených hercov. a silné to bolo aj preto, lebo vzťah titulných bratov je veľmi podobný mojmu vlastnému životu, takže sĺz bolo veľa. a záver ma zaklincoval. užasne. (08.08.2010)

Bier si vzdy zakladala na kvalitnim scenari, coz plati i pro tento snimek. Jedinou kanku na celem filmu vidim v casti, ktera se odehrava v Afganistanu, kdy mi spousta scen, vcetne nalezeni a nasledne zajeti prislo dost pritazene za vlasy. Co se ale odehravalo v Dansku bylo uzasne ve vsech smerech. Potesi i vyborny a minimalisticky zaver. Spousta vybornych dialogu a hereckych galakoncertu, vcetne hercu v mensich rolich. Narozdil od jinych uzivatelu, me dogmaticka kamera bavi a pusobi na me skutecne verohodne. Jeste jsem nenarazil na lepsi reziserku nez je Susanne Bier, strasne me bavi jeji neobycejne pribehy o obycejnych lidech. (10.10.2012)

Nebyl to vůbec špatný film a vyřešení otázky co s dalším životem po návratu z vojenské mise v Afghánistánu, ve které padnete do zajetí a následně jste prohlášen za mrtvého,to opravdu není žádné terno. Ještě horší je to,že pro zachránění svého života jste přinucen zabít svého spoluvězně.Řeknete to snad po návratu své rodině, nebo ze zoufalství začnete obviňovat svou ženu, bratra, dcery se vás začnou bát? A tak se rozehrává drama jedné rodiny. Určitě ne nejlepší, co jsem kdy viděla, ale ani špatné a Connie Nielsen je hezká žena, která se své role velmi dobře zhostila, tak jako Ulrich Thomsen. Rozhodně ne špatné čtyři hvězdy. (18.10.2012)

Realistický vzhled napomáhá především emocionálně vypjatým scénám. Budete zděšeni u brutálního zmlácení vojáka, budete cítit nenávist i soucit zároveň u vyšinutého maniakálního výstupu Thomsena, zamrazí vás při scéně švagra a švagrové, kteří jsou jen pár centimetrů od sebe a chtějí, ale také nechtějí se políbit. Takové "srdíčko" americké verzi, která je bohužel celkem zapomenutelná, chybělo. Po dánských Bratrech prostě nejde jen tak vypnout a tvářit se, že všechno je v pořádku. (26.02.2011)