Příběh dušičkový

Jan Pivec je oficiál berního ouřadu. Zvykl si na megeru Danu Medřickou a oukrop. Jenže žena mu uteče s kurevníkem Kemrem, čpícím manéží a slámou. Nedivme se, že Jan Pivec řekne během filmu asi 200x Ješišmarja. Někdy má nervy tak v hajzlu, že to ani nedořekne! Má věřit revidentovi Marvanovi, co mu sežral kuře od posluhovačky? No kamarád, ale nevim...Má věřit cikánce Šejbalové, co věští ve verších, na stole ptáka maje? A co když se mu ta kráva Medřická vrátí? A do toho sex! A pomůže mu soudní rada Martin Růžek? Jo má snahu, jenže CK právo manželské je neúprosné! Ale nebojte se, dopadne to ...no pan oficiál to přežije. Skvěle zahraný film, pod skvělou režií, plný humoru, drama a filosofie. Skvělá kamera Vladimíra Opletala, vždy neúprosně kompoziční. Proti sračkám z pera Wíewega a režie Hřebejka opravdový skvost. "Pane revidente, ona u vás přespala? No, jo co jsem měl dělat, ale pane oficiále, ve vší počestnosti, v kuchyni na divanu. Na divanu???? Ješišmarjááá!" (23.05.2018)

Tomuhle se říká PERLA (jako třena MEDVĚD s Werichem, USPOŘENÄ LIBRA taktéž, LÁSKA JAKO TRÁM s Šejbalovou atd, atd)! Takovéhle "drobnosti mistrů" když budou reprizovat každý rok, tak se na ně každý rok budu s radostí dívat a myslím, že nejen já! Kolikpak asi inscenací, co v současnosti dávají v neděli na ČT1 se do téhle kategorie zařadí? A tohle fakt není o penězích !!! (05.08.2007)

František Filip je expert na natáčení příběhů ze starých časů. Tento televizní snímek představuje zdařilé zpracování povídky Ignáta Herrmana a skvělou hereckou příležitost pro Jana Pivce, který ji v maximální míře využil. Humor a vtip, který vložil do své role je vskutku osobitý a neopakovatelný. Jsou filmové role, při jejichž vyslovení se nám vybaví jméno jediného herce a role Vavřince Konopky je jedna z nich. (26.07.2011)

Kdybych měla hodnotit jen uměleckou stránku filmu, vyšel by z takového hodnocení Příběh dušičkový velmi dobře. Ale bohužel je tu i obsah, poselství filmu k divákovi - a to už je o mnoho horší. Co vlastně tenhle film chce říci, s čím divák odejde od obrazovky? Že když se výběr životního druha nepovede, když je manželka satórie nebo manžel grobián, rozvod problém vyřeší a může se začít znovu a lépe? Obávám se, že tuhle radu nikdo nepotřebuje. Ta je praktikována dnes a denně, katolíky bohužel nevyjímaje. Že je film velmi krásně udělaný, že humor Ignáta Herrmanna je chápavý a laskavý, jeho jazyk vytříbený a staropražský život a prostředí jsou skvěle vystižené? Jako by to, že jablko je krásné, voňavé a láká k nakousnutí, eliminovalo "zanedbatelnou" skutečnost, že uvnitř je kapka jedu. - - - My katolíci k takovému filmu své ANO říci nemůžeme. (10.10.2018)

Nejprve jsem měl z tohoto "filmu pro pamětníky" trochu obavy, ale nakonec to bylo celkem vtipné. Pan oficiál Lorenc Konopka žil dlouhou dobu se svou přísnou manželkou Petromilou, která mu vždy při návratu domů dávala dýchnout a byl z toho manželství celý nešťastný - "proč jsi mi Bože nadělil tu mou Petromilu". Se svými starostmi se svěřuje revidentovi Koláčovi, kterého hraje jako vždy skvělý Jaroslav Marvan, tady je v poněkud laskavější roli, než jsme zvyklí z jiných filmů. V roli starého mládence, který je panu Konopkovi nápomocen a vystupuje jako jeho kamarád, aspoň tedy ze začátku. "Starý mládenec, co ten ví o životě?". Má aspoň svůj klid a pohodu, zato však musí jít teplá jídla jen v restauraci, zatímco Lorencovi vařila Petromila. Jednoho dne mu však Petromila uteče z bytu a jako náhradu mu doma zanechá hospodyni Trpalku, o kterou Lorenc nejprve nestojí, postupně však oceňuje její starost a péči a dokonce s ní přestane žít jen "ve vší počestnosti". Od kartářky pak zjistí, že mu Petromila utekla s komediantem a cirkusákem Chramostejlem, a že pokud se nevrátí do dušiček, tak se nevrátí nikdy. To panu oficiálovi naprosto vyhovuje a se vším je spokojen. Jednoho dne se však Petromila zase vrátí, načež jí naštvaný Lorenc opět vyžene a rozpoutá se mezi nimi soudní pře, protože jej Petromila zažaluje za cizoložství a dokonce i prostituci. Situaci však pomůže vyřešit onen komediant, který ztropí scénu před advokátem a totálně Petromilu znemožní tím, že dokáže, že s ním fakt utekla. Ve své době se muselo jednat o nepochybně vtipné dílo, se vším tím onikáním, Lorencovým "Ježišmarjá", jeho promluvami do kamery, střídání komických a tragických póz a nostalgickou vzpomínkou na starou Prahu. Také je zde vtipně srovnán život dlouhodobě ženatého chlapa a starého mládence a z toho jasně vyplývá, že oboje má své pro a proti. (07.06.2022)