Příběh dušičkový

Toto dílo je na tom stejně jako Nerudovy Malostranské povídky, které se nehodí (nehodily) nikam jinam než do novin, kde plní (plnily) funkci čtivě povrchní zábavy pro spestření takových novin. Vydávání podobných děl v knižní podobě je stejné jako prodávat růžová prasátka z porcelánu k dekoraci. Učit se potom o podobně ubohých autorech a jejich dílech ve školách je směšné. Na uměleckých školách se také neučí o porcelánových prasátkách. (18.01.2009)

Jéžišmarjá! Tohle že je film, kterému jsem před 5 lety dokázal udělit 5 hvězdiček? ...na kterém jsem se tenkrát tak skvěle zabával, že jsem si ho tenkrát s chutí pak velmi brzy pustil ještě jednou opakovaně? Moje vzpomínky na Příběh dušičkový byly pěkné, pamatuji si, jak jsem s gustem hltal herecké sólo Jana Pivce, který byl pro mě tehdy v tomto filmu menším zjevením. Už několikrát jsem se chystal, že se na film podívám znovu, abych si ho po čase připomněl a dopsal k němu chybějící komentář. Teď na to konečně došlo a možná, že se za těch pár let ze mě stal příliš náročný divák nebo s rostoucím přehledem v zahraniční tvorbě už prostě některé filmy pro mě nedokážou plně obstát, ale dostavilo se mírné zklamání. Mám rád dobré komedie, ale tato mě s odstupem času až na pár momentů moc nerozesmála, vedle herecké sešlosti ničím dalším neoslovila, prostinký příběh svým dějem i zpracováním působil hodně starosvětsky už i na dobu vzniku a opakovaně si film už určitě nepustím. Když Pivec pronesl své jéžišmarjá poprvé, zpozorněl jsem, když to zopakoval podruhé, potřetí, zasmál jsem se, podesáté už mě to přestávalo bavit, popatnácté už to začlo být otravné a podvacáté se jeden už jen diví, že ten samý vtip ještě Filipa s Pivcem pořád dokola baví... *** Legendární čeští herci nezůstávají nic dlužni své pověstí, Pivec svými poznámkami směrem do kamery vnáší kouzelný ironický nadhled, Marvanův úředík uklidňuje svými poklidnými výroky, Kemr náladu spestří s gustem cirkusového pěvce, zaujme i Dana Medřická coby nezvykle hrubiánská mrcha. Herci svými výkony úspěšně zapalují v této jinak omšelé mlze velké světýlko, nezklamou, ale jsou taky jediným důvodem, proč se na to podívat. Riskantní pokus vytvořit z kratičké povídky celovečerní film tady zase jednou narazil na limity povídkového útvaru. [60%] (03.11.2021)

Tomuhle se říká PERLA (jako třena MEDVĚD s Werichem, USPOŘENÄ LIBRA taktéž, LÁSKA JAKO TRÁM s Šejbalovou atd, atd)! Takovéhle "drobnosti mistrů" když budou reprizovat každý rok, tak se na ně každý rok budu s radostí dívat a myslím, že nejen já! Kolikpak asi inscenací, co v současnosti dávají v neděli na ČT1 se do téhle kategorie zařadí? A tohle fakt není o penězích !!! (05.08.2007)

František Filip je expert na natáčení příběhů ze starých časů. Tento televizní snímek představuje zdařilé zpracování povídky Ignáta Herrmana a skvělou hereckou příležitost pro Jana Pivce, který ji v maximální míře využil. Humor a vtip, který vložil do své role je vskutku osobitý a neopakovatelný. Jsou filmové role, při jejichž vyslovení se nám vybaví jméno jediného herce a role Vavřince Konopky je jedna z nich. (26.07.2011)

Pivec neopakovatelný ve své roztomile vyjukané roli, škoda, že jeho zralé herectví bylo využito jen minimálně. Další důkaz toho, že televizní tvorba šedesátých let je co do kvality plně srovnatelná s tvorbou filmovou a jen čeká na své znovuobjevení. Jsem rád, že už to ČT konečně pochopila a každou chvíli se objevuje nový a nový nečekaný klenot. (23.03.2010)