Příběh dušičkový

S týmto filmom sa u mňa spájali pomerne vysoké očakávania. Plejáda skvelých hercov, spoľahlivý režisér, tak prečo by som sa netešil? Moje očakávania neboli naplnené. V podstate ma celý príbeh nudil, herci hrali podľa očakávania a zaujala ma nanajvýš archaická čeština. Som zvedavý, kedy sa konečne dočkám domáceho filmu, ktorému by som mohol s pokojným svedomím nadeliť štyri hviezdičky. Dušičkovému príbehu ani náhodou. (28.05.2021)

"Paní Mrkalová" "Trpalová" "Cože?" "Á, nic". "Tak to je hodně". **** "Poslechnou, paní... ehm... Troufalová, ..." ... Zkrátka naplno rozehraný herecký dar Jana Pivce. A ty jeho poznámky stranou na kameru - to se prostě válím smíchy. Výkony ostatních herců samosebou nezaostávají, paní Medřická, Šejbalová a Havelková, pánové Marvan, Růžek, Kemr... (05.11.2011)

František Filip je expert na natáčení příběhů ze starých časů. Tento televizní snímek představuje zdařilé zpracování povídky Ignáta Herrmana a skvělou hereckou příležitost pro Jana Pivce, který ji v maximální míře využil. Humor a vtip, který vložil do své role je vskutku osobitý a neopakovatelný. Jsou filmové role, při jejichž vyslovení se nám vybaví jméno jediného herce a role Vavřince Konopky je jedna z nich. (26.07.2011)

Příběh dušičkový je sice filmem z roku 1964, jde ale v podstatě o film pro pamětníky z období první republiky. Černobílá kamera, dobové zasazení, herecké obsazení, mile naivní příběh, dialogy a vůbec celá atmosféra. Sice nejsem žádným extra velkým milovníkem filmů pro pamětníky, nicméně Příběh dušičkový se nám doma trefil do nálady a společně jsme se u něj pobavili. Zejména obsazení a herecké výkony ústřední dvojky nám sedly. Pan oficiál (Jan Pivec) a pan revident (Jaroslav Marvan) si krásně vypravují o svých starostech, navzájem si radí a rozumují, jak je to na světě s těma ženskýma těžké. Jejich životní pravdy nás několikrát rozesmály. Je třeba připustit ten lehce naivní přístup filmu a nehledat v tom nic s extra velkým přesahem, s napětím, či promyšleným příběhem. Zkrátka jde o takovou pohodovou komedii z minulých časů. Osobně bych měl jen jednu výtku. Pohledy a promluvy herců do kamery nemám rád, vždy mě to vytrhává z příběhu a přijde mi, že tvůrci z diváků dělají hlupáky a je jim potřeba něco přímo do očí vysvětlit. Je už jedno, jestli tak mluví Jan Pivec, Michael Caine (Alfie), Paul Newman (soudce Roy Bean), nebo někdo jiný. Každopádně v Příběhu dušičkovém pozitiva převažují a rád přihodím i slabší čtvrtou hvězdu. (03.11.2023)

Povídky Ignáta Herrmana jsou banální lidové čtení ze starých časů a kdysi sloužívaly jako předlohy k líbezně nevkusným filmům s dvojicí Pištěk-Nedošinská. Také Příběh dušičkový je založen na dráždivě bulvární zápletce, ale František Filip ho natočil tak, že daleko víc připomíná čapkovské adaptace jako O věcech nadpřirozených nebo Čintamani a podvodník. Jeho tv uvedení na Vánoce 1964 se setkalo s takovým nadšením, že se film dodatečně promítal i v kinech. Lví podíl na úspěchu má Jan Pivec jako zakřiknutý oficiál Konopka, spořádaný muž, který panikaří kvůli každé maličkosti (Pivcovo slavné "jéžišmarjá" tady zazní snad stokrát) a co teprve, když mu jeho zlá žena Dana Medřická uteče s cirkusákem (jéžišmarjá), ba co hůř - co když se vrátí (dtto)! :-) Znamenité herecké výkony i ve vedlejších rolích (Marvan, Havelková), ba i v epizodních (skvělá scéna s jasnovidkou Jiřiny Šejbalové). 80% (21.02.2006)