Příběh dušičkový

Kdybych měla hodnotit jen uměleckou stránku filmu, vyšel by z takového hodnocení Příběh dušičkový velmi dobře. Ale bohužel je tu i obsah, poselství filmu k divákovi - a to už je o mnoho horší. Co vlastně tenhle film chce říci, s čím divák odejde od obrazovky? Že když se výběr životního druha nepovede, když je manželka satórie nebo manžel grobián, rozvod problém vyřeší a může se začít znovu a lépe? Obávám se, že tuhle radu nikdo nepotřebuje. Ta je praktikována dnes a denně, katolíky bohužel nevyjímaje. Že je film velmi krásně udělaný, že humor Ignáta Herrmanna je chápavý a laskavý, jeho jazyk vytříbený a staropražský život a prostředí jsou skvěle vystižené? Jako by to, že jablko je krásné, voňavé a láká k nakousnutí, eliminovalo "zanedbatelnou" skutečnost, že uvnitř je kapka jedu. - - - My katolíci k takovému filmu své ANO říci nemůžeme. (10.10.2018)

A pak, že muži nestárnou. No stárnou, bohužel. Ježišmarjá! Od Šejbalové bych si budoucnost taky nechala vyložit, její jasnovidka se mi zamlouvala ze všech postav nejvíce. Hermannův banální příběh je zpracován s citem, sehrán elitními herci, ale přesto stále zůstává banálním příběhem. Pivcovi se občas zasmát dá, graciézní Kemr scénu rozsvítí, ale přesto na mě film působí omšele. (08.10.2020)

Poněkud papírová adaptace novely Ignáta Herrmanna. Grotesknost, založenou míšením komického a tragického, zeslabuje již zvolený rámec, který proměňuje prožívané ve vyprávěné, a vzdaluje tak diváka od příběhu a snižuje drama na anekdotu. Týž účinek má i důraz na nepatřičně idealizovanou staropražskou idyličnost. V jejím divadelním koloritu se zdá být všechno včetně lidských (po)citů jen zdánlivé. Přitom snad právě ty všeobecná teatrálnost nepostihovala. Feuilleton. (20.12.2015)

Sólovka ušitá pro Hugo Hase. Roztomilý úředník pod pantoflem. Když mu žena uteče s komediantem, velice se mu uleví a zahoří láskou ke své hospodyni, se kterou si uplete dítě. Po návratu ženy pak přichází teprve to pravé „peklo“. Hezky vygradovaný příběh ovšem stojí především na krásně „ujetém“ herectví Hugo Hase. Obsazení je hvězdné, ale kamera i děj se soustřeďuje zcela na hlavního hrdinu. K tomu zajímavá a velice moderně pojatá hudba – především ta rozhodně nezestárla a mohl by se jí chlubit klidně i jakýkoli současný artový snímek. (16.10.2014)

Tomuhle se říká PERLA (jako třena MEDVĚD s Werichem, USPOŘENÄ LIBRA taktéž, LÁSKA JAKO TRÁM s Šejbalovou atd, atd)! Takovéhle "drobnosti mistrů" když budou reprizovat každý rok, tak se na ně každý rok budu s radostí dívat a myslím, že nejen já! Kolikpak asi inscenací, co v současnosti dávají v neděli na ČT1 se do téhle kategorie zařadí? A tohle fakt není o penězích !!! (05.08.2007)