Režie:
Ladislav SmoljakHudba:
Pavel VondruškaHrají:
Zdeněk Svěrák, Petr Brukner, Jaroslav Weigel, Genadij Rumlena, Jan Kašpar, Marek Šimon, Robert Bárta, Michal WeigelObsahy(1)
V pořadí objevů čtrnáctá Cimrmanova hra nás zavede do nitra kontinentu téměř nedotčeného civilizací. Čeští cestovatelé se tu setkají s podivným kmenem lidojedů a málem skončí na jejich jídelním lístku. Příslušníci tohoto kmene jsou zvláštní ve dvou směrech: svým vzhledem a svou neobyčejnou učenlivostí. Tyto vlastnosti umožnily Cimrmanovi vyřešit jazykové a inscenační problémy s elegancí, jakou mu ostatní světoví dramatikové mohou jen závidět. Kdyby takové téma zpracoval dejme tomu G. B. Shaw, strávili by diváci v hledišti 5 až 7 hodin. Cimrman tu vystačil (nepočítáme-li úvodní vědecký seminář) s pouhou hodinou. Poprvé v historii Divadla Járy Cimrmana vystupuje na jevišti i živé zvíře. (oficiální text distributora)
(více)Recenze (218)
Geniální. Dokonce jsem neváhal a za hříšný prachy koupil dárkovou edici všech her. U některých se směju víc, u některých míň. Ale směju se vždycky, vždycky mám dobrou náladu a nevěřícně kroutím hlavou, kde na to chodí. Tolik nápadů, odkazů, parafrází a chytrosti jsem snad nikde jinde neměl tu čest vidět. Bohužel podle mě nejslabší hra... ()
"Copak jmelí..."Cimrmani a jejich výprava do nitra černé Afriky! Lidojedi co lidi jedí! Čeština! Ludwig von Úvaly u Prahy! Dobrodružství! Napětí! Divá zvěř! A tisíce slonů navrh! Ehm, tak ne to už je zase odjinud.... A nejhorší Cimrman. Popravdě nebýt jmelí, tak je mé hodnocení ještě nižší. ()
Přál bych si moc dát víc, než 4, ale tohle není o zásluhách, nýbrž o kvalitě, takže za sebe - 80%. Výborný seminář, na který navazuje poněkud slabší hra s bezvadným nápadem ohledně J.V. Sládka. Už mě kromě jmelí a Hladilasvištěprotisrsti nic nenapadá, takže si to kupte, nebo běžte na Žižkov do předprodeje. ()
Tak za mě je tohle zatím nejlepší Cimrman (asi hned vedle Dlouhého, Širokého a Krátkozrakého). Na SKVĚLEJ seminář navazuje neméně skvělá hra okořeněná scénami se jmelím. Některý vtípky s těma lidožroutama jsou sice slabší, ale jiné jsou zase nezapomenutelné (obzvláště ty s otcem bratrem Cyrilem Metodějem). ()
DJC-14. Jestli bych měl vybrat nejslabší cimrmanovskou hru, je to Afrika. Působí unaveně, humor je opakovaný, řídký a nadmíru primitivní, a příliš se nedaří udělat z toho z nouze ctnost (na rozdíl od Švestky). Neustálé omílání zde přítomného J. V. Sládka-kch se brzy zají, smích na účet bratra otce Cyrila Metoděje je laciný, a přitom je to paradoxně snad nejsympatičtější figura. Kmen Huronů by dal možná plné hodnocení, já udělím výjimečné 3*. Mimochodem ten fór s převodem jedovatosti muchomůrky zelené na myši, to vážně obšlehli od Šimka se Sobotou? (Zajíc v pytli 4) ... ... ... ... i když, copak obšlehli, ale jmelí! ()
Galerie (7)
Photo © Divadlo Járy Cimrmana
Zajímavosti (9)
- Nejedá se o první hru z repertoáru DJC, kde z úst Jaroslava Weigela zazní slavná otázka ohledně příbuzenstva pánů Žáby a Pulce. (MatyM)
- Úryvky ze hry jsou použity v dokumentu o Zdeňkovi Svěrákovi Tatínek (2004). (mnaucz)
- Jméno Emil Žába je odvozeno od cestovatele Emila Holuba. (mnaucz)
Reklama