Snídaně na Plutu

Příběh o jednom opuštěném koťátku, který občas neví, o čem by chtěl přesně vyprávět. Jeho/její životní cesta mi připadala docela nezajímavá a filmově zdlouhavá. Cillian Murphy decentně přehrává, čímž sice jeho výkon dodává filmu na komediálnosti (skvělé hlášky mimochodem), ale potom bohužel vyzní všechny ty exploze poněkud násilně. Na druhou stranu je jeho výkon tím nejlepším, co v tomto filmu lze najít. Ke konci už jsem se v jeho "původním" pohlaví přestal orientovat. (13.03.2007)

Jeden z filmů, který patřil na seznam těch, jež jsem chtěla zhlédnout. Když jsem jej pak viděla v TV programu, byla jsem zaplavena radostí. Mé dojmy ze Snídaně na Plutu jsou však značně rozporuplné. Herecké osazenstvo jednoznačně vévodí, příběh je poměrně poutavý, scénář a hlavně dialogy příjemné. Možná na tom všem měl svůj podíl dabing Cilliana Murphyho. Filip Jančík se moc hezky poslouchá, ale tento jeho hlas v jiné poloze se mi moc nezamlouval. Pokud si jej však odmyslím, vyjde mi zajímavý film, který však úplně má očekávání nesplnil. (06.03.2010)

Transsexuální mladík Patrick v touze poznat svoji pravou matku se vydává na dlouhou pouť, na které poznává nové přátele i lidi, kteří mu chtějí ublížit, zažívá humorné, dojemné a občas i nebezpečné situace a přesto, že za jeho častým úsměvem se skrývá také plno bolesti, zůstává i nadále tím úžasným snílkem, tak sladkým ve své zranitelné důvěřivosti, že je nemožné si ho nezamilovat. A právě jeho postava, kterou FANTASTICKÝM způsobem ztvárnil Cillian Murphy, dělá z tohoto filmu nezapomenutelnou podívanou. (17.03.2013)

Příběh excentrického transsexuála začíná skvěle, hned jsem si vzpomněl na mého oblíbeného Forresta Gumpa, nicméně pak se děj roztříští na spoustu střípků, které jsou tu výborné, tu méně a na závěr jsem si jen řekl: Hmm, to je vše ? Od Jordana jsem viděl zatím jen Hru na pláč, Jaye Davidson byl teda hezčí kost a příběh měl mnohem větší sílu. Hudba však byla přímo božská a za červenky půjdu až ke třem hvězdám. (12.01.2012)

Ve středu jsem Snídal na Plutu. Se Cillianem Murphym. Člověkem, který vytvořil jednu z nejobdivuhodnějších filmových postav. Patricka zahrál naprosto fantasticky (dlouho mě nikdo takhle nestrhl svým talentem), jeho přirozenost hraničí až s představou, že je opravdu poloviční žena. Z počátku mi Kotě přišlo až moc přehrávaný. Prostě pochybuju, že někdo může být až tak prapodivný. Jenže při bližším pohledu, se do něho/ní zamilujete. Záporné vlastnosti přetváří v kladné, to co vás na něm zprvu odpuzovalo se stává kladivem pro vaše city. Jeho rozbouřený život mě chytil za srdce a aniž jsem si to vlastně uvědomoval, tak ke konci jsem skoro brečel. A to je úžasný, poněvadž přesně tohle na filmech obdivuju. Jordan mě na dvě hodiny vytrhl z mého života, který v tu chvíli nebyl tak úžasný, jak jsem si v danou dobu představoval. Vhodil mě do naivního světa. Světa, kde lidé pozorují život z pod těch růžovejch brejlí, které jsou někdy opravdu ku prospěchu. Patrick věřil, že pesimistický pohled na svět je totální blbost a podle toho se taky choval.__ Snídaně na Plutu mě zkrátka dostala. Stala se pro mě filmem, který budu mít zaškatulkovaný jako jeden z nejlepších, které jsem doposud viděl (a to neříkám často). Je to spíš film pro bláznivý lidi, kteří chtějí od života něco víc a možná ještě víc. A ještě jednou obrovský potlesk pro Cilliana!!!!!!!!!! (01.05.2009)