Zlaté věže

Film, ve kterém britští zloději gentlemani okrádají školačky, snad ani nemůže být špatný. Navíc když jednoho z těch lumpů zcela kouzelně hraje Alec Guinnes. Od začátku do konce se ve Zlatých věží něco děje, mnohdy je to dění vyloženě skvělé (útěk z eiffelovky, závěrečný zmatek) a divák nemá na výběr, palce prostě držet musí. Kdyby tak na DVD vyšla ještě Titfieldská raketa... (25.10.2015)

Výborný film o největší krádeži zlatých cihel v historii britského království aneb krást se dá i s noblesou a šarmem. Filmu, jenž je naplněn klasických anglickým humorem, vládne v hlavní roli skvělý Alec Guiness, jehož českého hlasu se skvěle ujal Oldřich Nový! Za zmínku stojí debut mladičké a krásné Andrey Hepburn, která se ve filmu asi na minutku mihla. Jestli máte, stejně jako já, rádi loupeže a britský humor, není nad čím váhat! (10.12.2014)

Zločin se nevyplácí. Začne to zlatými cihlami, a končí pokusem okrást školačku. Objektivně za čtyři hvězdy, protože rozjezd filmu je docela pomalý, ale kvůli scéně, ve které Guinness uteče policistům tak, že se prostě zařadí mezi úředníky jdoucí do metra a splyne s nimi, musím dát pět. A vlastně taky kvůli Guinessovi samotnému, který si svoji roli dokonale průměrného úředníka "bez představivosti", vychutnal do poslední kapky. A film sám po půl století hořkne v ústech, neboť kam se Holland hrabe na dnešní bankovní žraloky ze City. Miliardové manipulace se sazbami, podvody, a policisté nikoho nepronásledují. (09.05.2013)

Čekal jsem víc. Plánování a loupež ok, ale vše, co by mělo působit vtipně, nefunguje. Možná jsem čekal, že to bude promyšlenější, možná jsem čekal víc Audrey, než jen několikasekundovou miniroličku, možná mi jen zkazily zážitek velice mizerné titulky. Snad jindy. # [viděno: monitor, 5.1] # příběh 6 | hudba 6 | humor 2 | akce 4 | napětí 2 | pustil bych si znovu 5 (02.09.2012)

"Když to bude sypat, jdem třeba s Armádou spásy." Zbohatnout je jednoduché. Stačí se dvacet let tvářit jako poctivý idiot, pak sehnat gang a pak už jen tavit, lít a prodávat. Já bych to tedy asi po osmnácti letech přetvařování vzdal, ale dva solidní gentlemani a dva zblblí kasaři do toho šli. Mě přitom svým krátkým štěkem potěšila Audrey Hepburn, rozesmál mě konkurs na kasaře, zatočila se mi hlava z kroužení po schodišti Eiffelovky a pobavilo mě oblbování školaček i závěrečná policejní taškařice. On to vlastně nakonec žádný zázrak nebyl, ale mělo to styl a jako černobílého nostalgika mě to naprosto uspokojilo. (01.06.2017)