Dobrodružství Poseidonu

Další katastrofická klasika nesoucí se v podobném duchu, jako například Sopka. Bez žádných okolků, hned od krátkého úvodu probíhá hodina a půl intenzivního pekla na převrácené lodí. Musím kvitovat, jak ve scénáři umí pracovat s jednotlivými charaktery, postavami a každá ztráta člověka dokázala zasáhnout. Hackmann, "Paulie" jsou nejvýraznější a závěr s kazatelem? Nemůžu prozrazovat, dostane každého. Místy trošku monotonní zápletka , ale od neskutečně brilantní scény ve strojovně až do konce, nabízí to nejlepší. Zajímavé, že se podařilo pracovat více s emocemi, než s napětím.......7/10 (23.03.2017)

Kedysi dávno videné, a musím uznať, že ani po rokoch tento film nestratil nič zo svojho čara. V krátkosti - skvelý Hackman, dynamické, zaujímavé, napínavé.... a čo je hlavné, atmosferické. Po Hackmanovi ma zaujal aj Ernest Borgnine, myslím, že by sa aj celkom oplatilo ponoriť sa do jeho filmografie - fantastický typ výrazného herca. A čo je výrazne, to je aj obyčajne nezabudnuteľné. Sklenené peklo sa mi síce páčilo viac, no tento snímok je minimálne dôstojným partnerom. Silný nadpriemer. 85/100 (03.02.2020)

Tak na tuhle, podle mnohých katastrofální špičku pět ódy bohužel nemohu. Efekty jsou sice úctyhodné a příběh je originální, ovšem opět nerozumím tomu, proč musí v takovýchto filmech figurovat dítě! Tvůrce si zřejmě myslí, že film je pak nějaký způsobem emotivnější, nebo nevím. Já to však vnímám jako přebytek, který nemohu vystát. Napětí tu v některých místech upadá a můj oblíbenec Gene Hackman na mě příliš velký dojem neudělal. Buď je tento film přeceňovaný a nebo mám skutečně přitroublý vkus. 65% (02.07.2011)

Trochu nadprůměrný katastrofický film. Překážka - zdá se nepřekonatelná - musíme najít řešení - našli jsme řešení - zvládli jsme to (nejlépe na poslední chvíli). Ale jo, dá se to vidět a nenudit se u toho. Dodnes nezapomenu na spoďáry Shelley Winters, když museli překonat určitou část pod vodou. Byl to poněkud traumatizující zážitek:-) (14.02.2007)

Tak jsem po letech koukl na tohle dráma. A funguje stále dobře i když nejen dle ohozů cestujících je znát, že film je už nějaký pátek starý. Sedmdesátky přály katastrofickým filmům. Člověk to ani nestihl počítat... Sopka, zemětřesení, otrávení piloti jídlem, letadlo zasažené raketou, zasněžené letiště, hořící mrakodrap.... Schéma bylo vždy stejné. Počáteční seznámení s hlavními hrdiny a to i se záporáky. Pak, poté co se cosi semele se přeživších ujme nějaký vůdce a ten je vede k záchraně. Sem tam někdo odpadne, ale většina přežije... nejinak je tomu i u tohoto snímku. Hlavním hrdinou však není ani hasič ani záchranář, ale reverend, který razí teorii, že Bůh má rád odvážné co si umí pomoci sami a nečekají až to za ně vyřeší. A tak zatímco část přeživších čeká s druhým pastorem na záchranáře tam, kam přijde už jen ona s kosou, reverend (Gene Hackman) vede statečně skupinku různorodých osobností vstříc strojovně a záchraně. Místy jsem pravda trochu pochyboval nad jeho rozhodností a věděním kam jít dál, ale film si i po letech opravdu drží skvělé tempo až do konce... Kapitánem Poseidonu ej Leslie Nielsen a já měl zprvopočátku pořád problém brát ho v uniformě vážně po jeho sérii parodií právě na katastrofické filmy... :-). Každopádně za mně je to za 4 údery do lodního trupu. * * * * (05.09.2017)