Maraton

Vytvořit sentimentální sportovní drama o outsiderovi, který nakonec všem vytře zrak a překoná veškerá omezení, to je viditelně pod úroveň současného korejského filmu. Místo toho nabízí poklidně plynoucí příběh, v němž je daleko důležitější komplikovaný vztah ambiciozní matky a syna, který nikdy nedokáže naplnit její očekávání a touhy. Přesto se nakonec dokáže vzepřít hranici, která se mezi nimi vytvořila a otevřít opět cestu ke smíření a porozumění... Maraton zde tudíž hraje roli sportovního výkonu spíše okrajově, daleko více vystupuje jako zástupná metafora dlouhé cesty, která je před oběma hlavními postavami: cesty matky, jež se musí smířit s tím, že její představy ohledně Cho-wona jsou příliš sebestředné a cesta syna, která vede k odpuštění dávných křivd, které mladík postupně začíná ve svém svébytném uvažování chápat. Koneční závod je tak kontemplativní katarzí, která naplňuje daleko více než jakákoliv medaile. (11.09.2013)

Nechci Marathon srovnávat s jinými podobně zaměřenými filmy, protože každý z nich mě oslovil nějakým jiným způsobem. Při tomhle příběhu jsem si uvědomila, že je cosi posvátného, čeho je třeba si vážit a to jsou matky, které projevují sebeobětující lásku o své postižené děti, ať se jedná o autismus, Downův syndrom nebo cokoliv jiného. A mnohdy jako tady mají i výčitky svědomí, že snad nedělají všechno tak dobře, aby jejich dítě bylo co nejšťastnější. Za tu obrovskou dávku emocí, která se na mě vychrlila hlavně pak v té finální druhé části marathonského běhu, kdy Cho Won (skvělý Seung-u Jo) nabral druhý dech i díky obrazům z jeho života, musím dát nejvyšší ohodnocení. Když si navíc uvědomím, že se z velké části jedná o film podle skutečné události, tak to byl opravdu velmi intenzivní zážitek. (08.06.2013)

Pustil jsem si to čistě jako běžecký film pro motivaci před mým běháním a vyklobala se z toho jedna z top Asií, kterou jsem viděl vůbec. Seung-woo Jo v titulní roli naprosto fenomenální výkon. Ranku Rainmana či Forrest, naprosto srovnatelný, nedělám si srandu. Navíc to mělo tradiční žánrovou nevyhraněností neuvěřitelné koule a do klišoidních sračiček si to několikrát nepokrytě píchlo prstem. Must see, opakuji must see! 10/10 (17.10.2016)

Korejský Rain Man je tu. Výkon hlavního protagonisty byl oscarový. Příběh mladíka, postiženého autismem, který žije se svojí matkou a bratrem. Svůj volný čas vyplnuje běháním a sledováním přírodopisných dokumentů z Afriky, kde ho nejvíce fascinují zebry. V běhu na 10 km se mu podaří doběhnout jako třetímu a hledá se další výzva a tou není nic menšího, než uběhnout maraton za tři hodiny .... (08.02.2011)

Zbožňuju sportovní filmy, pomalu ale jistě zbožňuju i korejské filmy a mohlo by snad z téhle kombinace vzniknout něco, co by mě nenadchlo? Asi ne. Příběh Cho-Wona, autistického mladíka, jehož jediná větší záliba se skrývá v běhu.. Film se přelévá s tím, jaký vztah k Cho-Wonovi má jeho maminka. Zpočátku je jeho jedinou oporou, ale když si Cho-Won získá i důvěru někoho jiného přichází na řadu mateřská láska a strach... Seung-woo Cho jako autista je naprosto přesvědčivý a i když jsem ho viděl teprve ve dvou filmech, bez váhání bych ho zařadil mezi nejlepší korejské herce. Marathon je jak filmem o vztahu matky k synovi, tak filmem o sportu, ale hlavně je to film o naději, o víře, o překonání zdánlivě nepřekonatelných bariér... Nádhera. (07.08.2005)