Střelba na psy

Takže ještě jednou - Hotel Rwanda je podle mě jeden z nejpřeceňovanějších filmů poslední doby, považuji ho za hollywoodské divadélko parazitující na příšernostech rwandské genocidy. Proto přes všechny technické chyby tleskám "Shooting Dogs", filmu přirozenému a syrovému. Co víc - technická jednoduchost a kompaktnost mi připadaly mnohem výstižnější, než rozmach H.R., kde mi vlastně vadilo všechno od uměle roztřesených záběrů, přes syntetickou hudbu, po práci maskérů, kteří zcela evidentně nikdy neviděli tvář skutečné smrti. V Shooting Dogs je celý masakr samozřejmě také tlumen, aby se polovina hlediště nepozvracela ještě před závěrečnými titulky, jinak šli ale tvůrci až na kost, některé scény a masky jsou - na rozdíl od nechutně uhlazené Rwandy - hrůzně realistické. Samozřejmě ale nejde jen o fyzické násilí - snímek mnohem lépe než zmíněný Hotel dokázal předat pocit bezmoci, paniku, chaos a naprostou nahodilost a cynismus, s jakým si smrt nachází jedince v obrovském davu trpících. Trochu mi vadil náboženský prvek, ale stejně - prozatím je to snímek, který rwandský masakr představil nejlépe a nejvěrohodněji. (28.07.2009)

Srovnávání Střelby na psy s tématicky spjatým, nicméně na několik Oscarů nominovaným a hvězdně obsazeným Hotelem Rwanda je zavádějící. Tohle je nízkorozpočtový, v podstatě televizní film. Zachycuje situaci ve Rwandě na jaře roku 1994 z pohledu zúčastněných bělochů (a nehledejte v tom žádný rasistický podtext). Místní kněz, učitel, televizní reportérka – stávají se svědky největšího etnického masakru (slovo genocida JE na místě) novodobých dějin. Celkem kolem jednoho milionu Tutsiů bylo vyvražděno (povětšinou rozsekáno mačetami) zfanatizovanými Hutui. Pokud vás zajímá, proč se tolik nenáviděli, doporučuji zhlédnout výtečný dokument Poslední spravedlivý. Podobně závažné téma stačí zpracovat průměrně a na působivosti výsledného filmu se to moc neprojeví, Střelba na psy opravdu není zrežírovaná nikterak ohromně. V těch nejvypjatějších momentech začne hrát hluboce procítěná africká hudba, úporná snaha nezobrazovat žádné explicitní násilí působí skoro směšně (Terry George se s tím vypořádal mnohem obratněji) a rozpačitý doslov „po pěti letech“ z filmu druhý Schindlerův seznam opravdu neudělá. Je patrné, že se tvůrci snažili co nejdůsledněji držet reality (mj. natáčeli přímo ve Rwandě) a tato větev se nakonec také ukázala být tou nejjistější. Jako hraný dokument „made by BBC“ patří totiž Střelba na psy k jasnému nadprůměru. 80% Zajímavý komentář: Shushika (20.01.2007)

Plytkost sekulárního humanismu, který tváří v tvář genocidě pod vlajkou OSN na celé čáře selhává , je konfrontována se skutečnou nadějí. Zpřítomňuje ji otec Christopher, který i uprostřed temnot zůstává prostým služebníkem Boha, jenž se "v podobě člověka ponížil a v poslušnosti podstoupil i smrt, a to smrt na kříži." Zůstává věrný svému povolání navzdory armádám Mordoru, jež se kolem stahují. Dává naději, že tichý chvalozpěv lásky nakonec přehluší všehna nenávistná hesla těch, kdo třímají mačety, i cynické vytáčky mocných tohoto světa. Už jen pro postavu tohoto kněze bych snímek nejraději zasypal hvězdičkami, ač se Hotelu Rwanda po umělecké stránce nevyrovná. Režisérských kiksů a kiksíků je tu však příliš mnoho. (04.02.2007)

Já nějak tu Rwandu nedokážu přenést přes srdce a vlastně každý film, který jsem o ní viděl, hodnotím pěti hvězdičkami. Opět je to velmi neveselá záležitost, tentokrát z církevní školy (ano, zadostiučinění proti víře se dostavilo i tady), která podle očekávání nedopadla dobře. Další z řady příšerných brutalit. 90% (22.08.2017)

Svedectvo. Nielen o genocíde a nezmyslenosti vraždenia, nielen o zlyhaní OSN a o strate ľudskosti, ale svedectvo o sile a slabosti obyčajných ľudí, medzi ktorými jasne zažiari postava kňaza - misionára, otca Christophera. Spoiler: Práve on (a jedine on) sa v najkritickejšej chvíli nespreneverí svojmu presvedčeniu a rozhodne sa správne, pripravený hoci aj zomrieť.... Z tohoto uhla pohľadu mi film pripomenul Joffého Misiu a vyvolal vo mne množstvo pocitov: nielen ľútosť, súcit a smútok, ale aj nádej, povzbudenie a uistenie, že pojmy láska a obeta nie sú iba prázdne slová .... ... (01.10.2011)