Shake Hands with the Devil

Ďalší z filmov dokumentujúci ako je spoločenstvo ľudí zle organizované. Horšie ako včely, či mravce. Sú tu dva svety - my a oni. Aj celé slávne OSN založené po vojne s veľkými nádejami predstavuje v súčasnosti prebyrokratizovanú a impotentnú inštitúciu, ktorá vysiela tých panáčikov vo vojenských uniformách s modrými čapicami a zákazom strieľať. Každá medzinárodná inštitúcia, v ktorej má Nauru rovnaký hlas ako USA dopadne rovnako. Napadá ma príhoda z II. svetovej vojny, v ktorej upozorňovali Stalina na rastúci vplyv Vatikánu. Stalin sa zamyslel a opýtal sa: "Vatikán? A koľko má ten Vatikán divízií?" Aj celý film odhaľuje rozdielnosť sveta byrokratov, ktorí z mäkkých kresiel sa snažia robiť mocenskú politiku a sveta tých, ktorých vyslali do centra diania, pričom im odňali všetky právomoci a vojenskú silu. Čo je generál bez armády? Veď kdejaký "bojovník" s IQ paviána môže do neho zaťať mačetou, ktorú im poslala priateľská Čína. (09.05.2020)

Roye Dupuise jsem měl fixlého jako agenta-máničku Michaela ze seriálu Brutální Nikita. Poznal jsem ho hned při prvním pohledu na generála OSN UNIMAR Romera Dallaira. A rovnou říkám, kanadského generála zahrál skvěle! Ano, to co jsme v Hotelu Rwanda viděli jen z pohledu hotelu a jeho nejbližšího okolí, tady máme tu krutou možnost vidět v celém městě... Jakákoliv intervence zahraničních nebo mírových sil v zaostalé zemičce je přímo úměrná zájmům intervenujících a to primárně ekonomickým. O peníze se jedná vždycky až na prvním místě. Dodržování lidských práv jde případně na řadu až pak. Navíc Afrika se svými kmeny je i dnes pro západní svět se svými etnickými konflikty stále nesrozumitelná... Stále si říkám, jestly ty kolonie neměly něco do sebe. A nejhorší na tom je, že se bavíme genocidě probíhající v roce 1994..! Navíc už mnohokrát se potvrdilo, že modrá vlajka OSN nejednou ze stožáru shlížela v různých částech světa na naprosto šílené masakry. K čemu jsou vojáci bez mandátu střílet, k čemu mají zbraně bez nábojů, k čemu mají generála? Generál Romero Dalladier byl frajer. - ,,Mírové mise bývají ze všech ty nejtěžší" * * * * * (01.02.2012)

Na to, že i za málo peněz bývá hodně muziky, musí být filmový fanoušek vždy připraven, lhostejno jde-li o horor, dobrodružnou fantasy nebo autobiografické drama se sociálním podtextem. Shake Hands with the Devil je rekordmanem v dané společnosti- strhující rekonstrukce fatálního selhání lidského faktoru, byť takřka neznámá a neopěvovaná, přesto paradoxně ještě o něco autentičtější a emocionálně pestřejší než hollywoodský Hotel Rwanda. Všechny hrůzy jsou předkládány z pohledu postavy samotného generála Dallaira, který brzy získá svým přístupem veškeré sympatie, takže pokud nemá divák srdce z kamene, bude trpět a přemáhat smutek společně s ním. Je potřeba takových filmů, ukazujících zvrácenou tvář lidské rasy bez patosu a bez příkras. Je jich potřeba pro poučení, pro porozumnění a samozřejmě také trochu pro filmové fandy, kteří si váží silných, emocemi napěchovaných příběhů. 90% (18.10.2013)

Nemám slov, opravdu ne. Co také chcete číst? Že to, co se dělo ve Rwandě se nesmí opakovat? Že se na Rwandu světové velmoci a hlavně jejich představitelé vysrali? Že největší díl viny nese Belgie, která ve Rwandě "vymyslela" rasismus zavedením průkazů s příslušností buď k Tutsiům nebo Hutuům? Že se každý na této planetě musí třást hrůzou z toho, co se tam dělo? Že se to nedá všechno ani ve filmu ukázat ani popsat atmosféru a hrůzy, které se ve Rwandě odehrávaly? Podívejte se na tento film a také se vám nebude chtít psát. Budete jenom cítit smutek, bezmoc, beznaděj a hrozný vztek. P.S.: Vynikající Roy Dupuis v hlavní roli. (10.02.2010)

Zaslouží si vůbec lidstvo žít na této planetě? Ať už nahlédneme do kteréhokoliv desetiletí různých staletí, vždy najdeme válečné konflikty, při nichž z nejrůznějších lidských rozmarů umírali nevinní lidé. Na konci 20. století, na počátku 21. století, stále se lidé zabijí a nedovedou si říct prostou větu: "Vždyť jsme všichni lidé!" Nevím, kdo řekl, že život má největší cenu tehdy, je-li prožitý v míru...Každopádně je to moudro, kterým se nedokážeme řídit. -- Sakra, to se ale opakuji! Přesně tohle jsem psal už u filmu Hotel Rwanda! Po krátkém rozmyslu dávám i tomuto počinu 5*, protože nad otázkou, kde se v lidech bere taková zrůdnost, nepřestává rozum stát a při každém naturalisticky zpracovaném snímku na základě skutečné události znovu vyvstává na mysl. Obdivuhodný výkon Roy Dupuise v roli Dallaira, obdivuhodná to postava dějin. Některé scény (most s mrtvolami, kostel plný těl, uklouznutí na kaluži krve,...) zůstanou v divákovi dlouho. (30.01.2014)